Čou Ťien-žen

Čou Ťien-žen
Čou Ťien-žen
Narození	12. listopadu 1888; Šao-sing
Úmrtí	29. července 1984 (ve věku 95 let); Peking
Alma mater	Tokijská univerzita
Povolání	politik a překladatel
Zaměstnavatelé	Pekingská univerzita; Šanghajská univerzita
Politická strana	Komunistická strana Číny
Rodiče	Čou Po-i
Příbuzní	Lu Sün a Čou Cuo-žen (sourozenci)
Funkce	člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění; poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců; člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čou Ťien-žen (čínsky pchin-jinem Zhōu Jiànrén, znaky 周建人; 12. listopadu 1888 — 29. července 1984) byl čínský biolog a politik. Hrál významnou roli v rozvoji biologie v Číně a, se svými bratry, v čínském intelektuálním životě 20. a 30. let. Od roku 1948 byl členem Komunistické strany Číny, od poloviny 40. let působil také v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie a Čínské demokratické lize, po roce 1949 dvou z menších politických stran v Čínské lidové republice (ČLR). Po založení Čínské lidové republiky zastával vysoké pozice ve vládě Če-ťiangu (místopředseda vlády a v letech 1958–1967 guvernér) a v zákonodárných a poradních sborech ČLR jako člen stálého výboru (od 1954) a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1965–1980) a místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1984). Působil ve vedení Čínské demokratické ligy a Čínského sdružení pro rozvoj demokracie, kterému v letech 1979–1984 i předsedal.

Život

Čou Ťien-žen se narodil 12. listopadu 1888 v okrese Šao-sing v provincii Če-ťiang v rodině bohatého statkáře; jeho staršími bratry byli spisovatelé Lu Sün a Čou Cuo-žen. Obdržel kvalitní vzdělání, na rozdíl od svých bratrů se stal biologem, se specializací na biologii člověka. Od 20. let jako profesor přednášel na různých univerzitách (v Šanghaji, Ťi-nanu, An-chueji a dalších), hrál významnou úlohu v rozvoji biologie v Číně, podílel se na překladu Darwinova díla O původu druhů. Angažoval se i v hnutí za práva žen. Za druhé světové války žil v Šanghaji, v letech 1946–1947 odešel do Hongkongu, roku 1948 se přesunul na komunisty ovládané území a vstoupil do Komunistické strany Číny.

Při založení Čínské lidové republiky na podzim 1949 se stal členem celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a působil v úřadech ČLR: v letech 1949–1954 pracoval jako zástupce ředitele Úřadu pro tisk a publikace při ústřední lidové vládě a současně jako místopředseda lidové vlády Če-ťiangu.^[1] Roku 1954 byl zvolen poslancem a členem stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1959 a 1964), současně se stal členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V nové vládě byl v letech 1954–1958 náměstkem ministra vysokého školství.^[1]

Kromě úředních funkcí působil i v Čínském sdružení pro rozvoj demokracie, kterého byl v letech 1955–1956 místopředsedou a v Čínské demokratické lize, v níž byl od roku 1956 členem stálého výboru ústředního výboru a od roku 1961 předsedou čeťiangské organizace. Začátkem roku 1958 byl zvolen guvernérem Če-ťiangu, úřad vykonával do kulturní revoluce; téhož roku 1958 se stal vedoucím changčouské pobočky Čínské akademie věd.^[1]

Začátkem roku 1965 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen roku 1975 a 1978,^[1] rezignoval v září 1980 během širší obměny vedení parlamentu a vlády). Roku 1967 byl během kulturní revoluce nucen se vzdát vedení čeťiangské vlády, ale koncem roku 1967 se vrátil do veřejného života a v provinčním revolučním výboru zřízeném v březnu 1968 zaujal pozici jednoho z místopředsedů; tuto funkci si podržel do roku 1975. Na IX. sjezdu KS Číny v dubnu 1969 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1973 a 1977, ve funkci do roku 1982). V únoru 1978 byl také zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (znovuzvolen roku 1983). V lednu 1979 byl zvolen úřadujícím a v říjnu téhož roku řádným předsedou Čínského sdružení pro rozvoj demokracie.^[1]

Zemřel v Pekingu 29. července 1984.

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 678. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Čou Ťien-žen na Wikimedia Commons

[bartke97_678-1] BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 678. (anglicky)

[1]

Představitelé Če-ťiangu po roce 1949

tajemníci provinčního výboru KS Číny	Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1954) • Ťiang Chua (1954–1967) • Nan Pching (1971–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1983) • Wang Fang (1983–1987) • Süe Ťü (1987–1988) • Li Ce-min (1988–1998) • Čang Te-ťiang (1998–2002) • Si Ťin-pching (2002–2007) • Čao Chung-ču (2007–2012) • Sia Pao-lung (2012–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2022) • I Lien-chung (2022– )

předsedové provinčního lidového shromáždění	Tchie Jing (1979–1983) • Li Feng-pching (1983–1988) • Čchen An-jü (1988–1993) • Li Ce-min (1993–2003) • Si Ťin-pching (2003–2007) • Jü Kuo-sing (2007–2008) • Čao Chung-ču (2008–2013) • Sia Pao-lung (2013–2017) • Čche Ťün (2017–2020) • Jüan Ťia-ťün (2020–2023) • I Lien-chung (2023– )

guvernéři	Tchan Čen-lin (1949–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ša Wen-chan (1955–1957) • Chuo Š’-lien (1957–1958) • Čou Ťien-žen (1958–1967) • Nan Pching (1968–1973) • Tchan Čchi-lung (1973–1977) • Tchie Jing (1977–1979) • Li Feng-pching (1979–1983) • Süe Ťü (1983–1987) • Šen Cu-lun (1987–1990) • Ke Chung-šeng (1990–1993) • Wan Süe-jüan (1993–1997) • Čchaj Sung-jüe (1997–2002) • Si Ťin-pching (2002–2003) • Lü Cu-šan (2003–2011) • Sia Pao-lung (2011–2012) • Li Čchiang (2012–2016) • Čche Ťün (2016–2017) • Jüan Ťia-ťün (2017–2020) • Čeng Šan-ťie (2020–2021) • Wang Chao (2021– )

předsedové provinčního výboru ČLPPS	Tchan Čen-lin (1950–1952) • Tchan Čchi-lung (1952–1955) • Ťiang Chua (1955–1967) • Tchie Jing (1977–1979) • Mao Čchi-chua (1979–1983) • Wang Ťia-jang (1983–1988) • Šang Ťing-cchaj (1988–1993) • Liou Feng (1993–2003) • Li Ťin-ming (2003–2007) • Čou Kuo-fu (2007–2011) • Čchiao Čchuan-siou (2011–2018) • Ke Chuej-ťün (2018–2022) • Chuang Li-sin (2022–2023) • Lien I-min (2024– )

Čínské sdružení pro rozvoj demokracie

předsedové	Ma Sü-lun (1950–1966) • neobsazeno (1966–1979) • Čou Ťien-žen (1979–1984) • Jie Šeng-tchao (1984–1987) • Lej Ťie-čchiung (1987–1997) • Sü Ťia-lu (1997–2007) • Jen Ťün-čchi (2007–2017) • Cchaj Ta-feng (2017– )