Přeskočit na obsah

Čchin Ťi-wej

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čchin Ťi-wej
Narození16. listopadu 1914
Chung-an
Úmrtí2. února 1997 (ve věku 82 let)
Peking
Místo pohřbeníPapaošanský revoluční hřbitov
Povolánípolitik a důstojník
Politická stranaKomunistická strana Číny (od 1930)
Funkceministr národní obrany Čínské lidové republiky (1988–1993)
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Čchin Ťi-wej je čínské jméno, v němž Čchin je příjmení.

Čchin Ťi-wej (čínsky pchin-jinem Qín Jīwěi, znaky tradiční 秦基偉; 16. listopadu 1914 – 2. února 1997) byl čínský komunistický voják a politik, účastník čínské občanské války, čínsko-japonské války a korejské války, v nichž dosáhl až na velení armádnímu sboru. Po návratu z Koreje byl zástupcem velitele a pak velitelem (1957–1967) Kchunmingského vojenského okruhu. Během kulturní revoluce byl pronásledován a nucen odejít z funkcí. Roku 1973 byl rehabilitován a jmenován velitelem Čchengtuského vojenského okruhu, od roku 1975 působil jako komisař v Pekingském vojenském okruhu, kterému v letech 1980–1987 velel. V letech 1988–1993 byl státním poradcem a ministrem národní obrany. V 80. letech působil i ve vedení strany jako kandidát (1982–1987) a člen (1987–1992) politbyra. Politickou kariéru završil místem místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1993–1997).

Život

[editovat | editovat zdroj]

Čchin Ťi-wej se narodil 16. listopadu 1914 v okresu Chung-an na severovýchodě provincie Chu-pej.[1] V dětství přišel o otce, od mládí těžce pracoval. Od roku 1927 bojoval v řadách povstalců a partyzánů, roku 1929 byl jeho oddíl začleněn do čínské Rudé armády a následujícího roku do Komunistické strany Číny. V řadách Rudé armády bojoval v sovětské oblasti E-Jü-Wan na pomezí provincií An-chuej, Che-nan a Chu-pej,[1] vypracoval se na velitele pluku (1932) a zástupce velitele divize (1935). V řadách 4. frontu čínské Rudé armády se účastnil Dlouhého pochodu, přežil porážku sil 4. frontu v neúspěšném západním pochodu kansuským koridorem.[2]

Od roku 1937 sloužil ve 129. divizi 8. pochodové armády, od roku 1939 jako zástupce velitele brigády, působil v horách Tchaj-šan. Během občanské války roku 1947 velel 9. koloně[3] Ťin-Ťi-Luské polní armády (velitel Liou Po-čcheng, komisař Teng Siao-pching, později přejmenovaná na 2. polní armádu) bojující v Che-nanu. V únoru 1949 se Čchin Ťi-wej stal velitelem 15. sboru (bývalá 9. kolona) v 2. polní armádě,[1] poté se zúčastnil bitvy o přechod přes řeku Jang-c’-ťiang a útočil dále na jih. Roku 1950 se podílel na dobytí Jün-nanu. V letech 1951–1953 bojoval v čele 15. sboru v Korejské válce.

Roku 1953 byl jmenován zástupcem velitele jünnanského vojenského obvodu a v březnu 1955 zástupcem velitele Kchunmingského vojenského okruhu. Téhož roku mu byla při zavedení vojenských hodností udělena hodnost generálporučíka. V roce 1957 absolvoval vojenskou akademii v Nan-ťingu a v září 1957 převzal velení nad Kchunmingským vojenským okruhem. Roku 1958 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen 1964).[1] Během kulturní revoluce byl kritizován, označen za „kapitalistu“ a musel odejít z velení. Následně byl poslán na farmu v provincii Chu-nan, aby se polepšil prací.

Roku 1973 byl rehabilitován a jmenován velitelem Čchengtuského vojenského okruhu.[1] Na X. sjezdu KS Číny v srpnu 1973 byl zvolen členem ústředního výboru (znovuzvolen na následujících sjezdech roku 1977, 1982 a 1987, do 1992). V říjnu 1975 byl přeložen do Pekingu do funkce druhého komisaře Pekingského vojenského okruhu, v září 1977 se stal prvním komisařem okruhu. V lednu 1980 převzal funkci velitele Pekingského vojenského okruhu[1] (do 1987). Na XII. sjezdu KS Číny v září 1982 byl zvolen kandidátem politbyra, na XIII. sjezdu KS Číny v listopadu 1987 členem politbyra a ústřední vojenské komise KS Číny, přičemž ve vedení Pekingského vojenského okruhu ho nahradil Čou I-ping. V dubnu 1988 byl jmenován V témže roce mu byla udělena hodnost generálplukovníka. Na XIV. sjezdu KS Číny v říjnu 1992 odešel ze stranických funkcí (politbyra, vojenské komise i ústředního výboru). V březnu 1993 odešel z vlády, náhradou byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců.

Dne 2. února 1997 zemřel v Pekingu.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f BARTKE, Wolfgang. Who's who in the People's Republic of China. 2. vyd. München: K. G. Saur, 1987. Dostupné online. S. 380–381. (anglicky) 
  2. ↑ WHITSON, William W.; HUANG, Chen-Hsia. The Chinese High Command. A History of Communist Military Politics, 1927–71. Santa Barbara, California: Praeger, 1973. ISBN 978-1-349-01982-3. S. 153. (anglicky) [Dále jen Whitson]. 
  3. ↑ Whitson, s. 169.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchin Ťi-wej na Wikimedia Commons
Člen vedení Komunistické strany Číny
12. politbyro ÚV KS Číny (září 1982 – listopad 1987)
členové politbyra
stálý výbor
Chu Jao-pang (generální tajemník ÚV do ledna 1987) • Jie Ťien-jing (rezignoval v září 1985) • Teng Siao-pching • Čao C’-jang (úřadující generální tajemník ÚV od ledna 1987) • Li Sien-nien • Čchen Jün
Wan Li • Si Čung-sün • Wang Čen (rezignoval v září 1985) • Wej Kuo-čching (rezignoval v září 1985) • Ulanfu (rezignoval v září 1985) • Fang I • Teng Jing-čchao (rezignovala v září 1985) • Li Te-šeng (rezignoval v září 1985) • Jang Šang-kchun • Jang Te-č’ • Jü Čchiou-li • Sung Žen-čchiung (rezignoval v září 1985) • Čang Tching-fa (rezignoval v září 1985) • Chu Čchiao-mu • Nie Žung-čen (do září 1985) • Ni Č’-fu • Sü Siang-čchien (rezignoval v září 1985) • Pcheng Čen • Liao Čcheng-č’ (zemřel v červnu 1983)
od září 1985 i
kandidáti politbyra
Jao I-lin (od září 1985 člen politbyra) • Čchin Ťi-wej • Čchen Mu-chua
11. politbyro ← • → 13. politbyro
13. politbyro ÚV KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992)
členové politbyra
stálý výbor
Čao C’-jang (generální tajemník ÚV; odvolán v červnu 1989) • Li Pcheng • Čchiao Š’ • Chu Čchi-li (odvolán v červnu 1989) • Jao I-lin
od června 1989 i
Ťiang Ce-min (generální tajemník ÚV) • Sung Pching • Li Žuej-chuan
Wan Li • Tchien Ťi-jün • Ťiang Ce-min (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Tchie-jing • Li Žuej-chuan (od června 1989 člen stálého výboru) • Li Si-ming • Jang Žu-taj • Jang Šang-kchun • Wu Süe-čchien • Sung Pching (od června 1989 člen stálého výboru) • Chu Jao-pang (zemřel v dubnu 1989) • Čchin Ťi-wej
kandidáti politbyra
12. politbyro ← • → 14. politbyro
Člen vedení ozbrojených sil Čínské lidové republiky
13. ústřední vojenská komise KS Číny (listopad 1987 – říjen 1992)
předseda
Teng Siao-pching (do listopadu 1989) • Ťiang Ce-min (od listopadu 1989)
první místopředseda
Čao C’-jang (do června 1989)
místopředsedové
Jang Šang-kchun (generální sekretář do listopadu 1989) • Liou Chua-čching (od listopadu 1989)
členové
Chung Süe-č’ (zástupce generálního sekretáře) • Liou Chua-čching (zástupce generálního sekretáře, od listopadu 1989 místopředseda) • Čchin Ťi-wej • Čch’ Chao-tchien • Jang Paj-ping (generální sekretář od listopadu 1989) • Čao Nan-čchi
Ministři národní obrany Čínské lidové republiky
Pcheng Te-chuaj (1954–1959) • Lin Piao (1959–1971) • Jie Ťien-jing (1975–1978) • Sü Siang-čchien (1978–1981) • Keng Piao (1981–1982) • Čang Aj-pching (1982–1988) • Čchin Ťi-wej (1988–1993) • Čch’ Chao-tchien (1993–2003) • Cchao Kang-čchuan (2003–2008) • Liang Kuang-lie (2008–2013) • Čchang Wan-čchüan (2013–2018) • Wej Feng-che (2018–2023) • Li Šang-fu (2023) • Tung Ťün (2023–)
Státní poradci státní rady Čínské lidové republiky
vláda: Chua a Čao (1978–1983)
Čao C’-jang II (1983–1988)
Li Pcheng I (1988–1993)
Li Tchie-jing • Čchin Ťi-wej • Wang Ping-čchien • Sung Ťien • Wang Fang • Cou Ťia-chua (od 1991 místopředseda Státní rady) • Li Kuej-sien • Čchen Si-tchung • Čchen Ťün-šeng • Čchien Čchi-čchen (od 1991)
Li Pcheng II (1993–1998)
Ču Žung-ťi (1998–2003)
Wen Ťia-pao I (2003–2008)
Wen Ťia-pao II (2008–2013)
Li Kche-čchiang I (2013–2018)
Li Kche-čchiang II (2018–2023)
Li Čchiang (2023–2028)
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Čchin_Ťi-wej&oldid=23540910“