Sydir Holubovyč

Dr. Sydir Holubovyč
Dr. Sydir Holubovyč
Poslanec Říšské rady
	Ve funkci:; 1911 – 1918
Poslanec Haličského zemského sněmu
	Ve funkci:; 1913 – ???
Ministr spravedlnosti Západoukrajinské lidové republiky
	Ve funkci:; 1918 – 1919
Předseda vlády Západoukrajinské lidové republiky
	Ve funkci:; 1919 – 1919
Předchůdce	Kost Levyckyj
Nástupce	zánik státu
Stranická příslušnost
Členství	Ukrajinská nár. dem. str.; Ukrajinská národní str. práce; Ukrajinské nár. dem. sjednocení
Narození	6. března 1873; Tovstenke; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. ledna 1938 (ve věku 64 let); Lvov; Polsko
Místo pohřbení	Lyčakivský hřbitov (49°50′0″ s. š., 24°3′29″ v. d.)
Alma mater	Lvovská univerzita
Profese	advokát a politik
Commons	Sydir Holubovych
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sydir Holubovyč, cyrilicí Сидір Голубович (6. března 1873 Tovstenke,^[1] dnes Čortkivský rajón – 12. ledna 1938 Lvov^[1]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, po první světové válce předseda vlády Západoukrajinské lidové republiky.

Biografie

Působil jako právník a politik. V letech 1893–1897 vystudoval práva na Lvovské univerzitě. Roku 1902 získal titul doktora práv. Od roku 1903 pracoval jako advokát v Ternopilu, od roku 1905 ve vlastní advokátní kanceláři. V roce 1908 byl jedním z právních zástupců atentátníka Myroslava Sičynského, který zabil haličského místodržícího Andrzeje Kazimierze Potockého. Od roku 1904 do roku 1914 předsedal ternopilské pobočce spolku Prosvita a v téže době byl i vedoucím funkcionářem místního Sokola.^[1]

Byl aktivní i politicky. Patřil do Ukrajinské národně demokratické strany. Od roku 1913 zasedal jako její poslanec na Haličském zemském sněmu. Od roku 1915 byl členem Ukrajinské národní rady.^[2]^[1]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1911, konaných podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 68.^[3] Po roce 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.^[3]

Po válce, v době krátké existence Západoukrajinské lidové republiky, se zapojil do vládních struktur tohoto státního útvaru. V roce 1918 se stal ministrem spravedlnosti Západoukrajinské lidové republiky. Později byl po rezignaci Kosta Levyckého od ledna 1919 do června 1919 i předsedou vlády této republiky. Podílel se na jednáních o spojení toto státu s Ukrajinskou lidovou republikou působí na území bývalého carského Ruska. Od června 1919 působil ve vládních strukturách diktátora Jevhena Petruševyče se zodpovědnosti za rezort vnitřních záležitostí. V listopadu 1919 odešel společně s Petruševyčem do exilu do Vídně, ale nebyl členem jeho exilové ukrajinské vlády.^[2]^[1]

V roce 1922 se vrátil do Lvova a byl od roku 1924 předsedou Ukrajinské národní strany práce (trudová). V roce 1925 se podílel na založení Ukrajinského národně demokratického sjednocení. Následně se ale stáhl z politiky. Od roku 1931 byl advokátem v Založci^[2]^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ГОЛУБО́ВИЧ Сидір (Ісидор) Тимофійович [online]. esu.com.ua [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ ^a ^b ^c Голубович Сидір [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)
↑ ^a ^b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sydir Holubovyč na Wikimedia Commons

[ESU-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ГОЛУБО́ВИЧ Сидір (Ісидор) Тимофійович [online]. esu.com.ua [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)

[LITOP-2] Голубович Сидір [online]. litopys.org.ua [cit. 2016-02-12]. Dostupné online. (ukrajinsky)

[alex.onb.ac.at-3] Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.

[1]

[2]

[3]