První vídeňská arbitráž

Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvederu ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. Oficiálním důvodem jednání bylo „vyřešení postavení polské a maďarské menšiny v Československu“.^[1] Na základě abritrážního rozhodnutí ministrů zahraničí Německa Joachima von Ribbentropa a Itálie Galeazza Ciana bylo rozhodnuto, že Československo odstoupí určitá území ve prospěch horthyovského Maďarského království, podobně jako byly odstoupeny Sudety nacistickému Německu.

Podle protokolu o vídeňské arbitráži, podepsaného zástupci Německa, Itálie, Maďarského království a Československa, musel společný stát Čechů a Slováků ve dnech 5.–10. listopadu 1938 odstoupit Maďarskému království značnou část území jižního a východního Slovenska kterou získal roku 1920 v důsledku Trianonské smlouvy a také jihozápadní část Podkarpatské Rusi (celkem 11 927 km² s více než miliónem maďarských obyvatel). Vídeňská arbitráž byla přímým důsledkem mnichovské dohody, a proto bývají výsledky obou aktů velmi často připisovány pouze Mnichovu.

Důsledky

[editovat | editovat zdroj]

Nové hranice způsobily hlavně v dopravě kritickou situaci. Kromě přerušení dopravy v oblasti západu Slovenska došlo k rozdělení železniční sítě hlavně ve východní části země Slovenské, kde Košice, regionálně nejvýznamnější město, připadly Maďarsku. Situace na Podkarpatské Rusi byla ještě horší, neboť Maďaři získali Užhorod i Mukačevo. Kvůli napjatým vztahům mezi Československem a Maďarskem byl provoz drážní dopravy komplikovaný a tak muselo být rozhodnuto o budování tratí nových.^[2] Kromě dopravních omezení však došlo i k ekonomickým a jiným ztrátám. Odstoupením Košic přišla země Slovenská o druhé největší město, rovněž ztratila zemědělsky cenné oblasti jižního Slovenska, hlavně Žitný ostrov. Maďarské království sice podle textu smlouvy mělo zajistit československé vládě odstranění všech komplikací, které odtržení území způsobilo, vztahy však dobré nebyly a těžkosti přetrvávaly. Hranice stanovené Vídeňskou arbitráží přetrvávaly až do konce druhé světové války a byly i jižní hranicí Slovenského státu před obnovením Československa v hranicích předmnichovských.

Druhá vídeňská arbitráž

[editovat | editovat zdroj]

Druhá vídeňská arbitráž se konala o dva roky později. Zajistila podobným způsobem rozšíření území Maďarska na úkor Rumunska o Severní Transylvánii – centrální část Rumunska, osídlenou především maďarskou menšinou. Podobně jako v případě první vídeňské arbitráže, i zde byly oblasti s maďarskou menšinou Rumunsku po skončení války navráceny.

Neplatnost Vídeňských arbitráží

[editovat | editovat zdroj]

Maďarsko mírovou smlouvou z roku 1947 uznalo neplatnost a nulitu obou Vídeňských arbitráží.^[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

↑ Článek na zpravodajském serveru atlas.sk (slovensky)^{[nedostupný zdroj]}
↑ Článek o dopravních omezeních v souvislosti s výsledky arbitráže
↑ čl. 1 odst. 2 a 4 písm. a) mírové smlouvy s Maďarskem (č. 192/1947 Sb.)

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu První vídeňská arbitráž na Wikimedia Commons
(anglicky) Text první Vídeňské arbitráže na stránkách OSN

Časová osa historie Československa
Časová osa	Vznik	1918–1938	1938–1945		1945–1948	1948–1989		1989–1992	Zánik
Česko Čechy Morava Slezsko	Předlitavsko západní část R-U	Československá republika^a První republika	Sudety^b		Třetí republika	Československá republika^e (1948–1960)	Československá socialistická republika^f (1960–1990)	Česká a Slovenská Federativní Republika^g (1990–1992)	Česká republika (od 1993)
Česko Čechy Morava Slezsko	Předlitavsko západní část R-U		Česko-Slovenská republika^c Druhá republika (1938–1939)	Protektorát Čechy a Morava (1939–1945)					Česká republika (od 1993)
Slovensko	Zalitavsko východní část R-U			Slovenská republika (1939–1945)					Slovenská republika (od 1993)
Slovensko				jižní Slovensko a Karpatsko^d (1939–1945)					Slovenská republika (od 1993)
Podkarpatská Rus				jižní Slovensko a Karpatsko^d (1939–1945)	Zakarpatská oblast^h (1944/1946–1991)			Zakarpatská oblast^h (od 1991)
			Exilová vláda v Londýně
^a Založena Prozatímní ústavou. Ukotvena tzv. Ústavou 1920. ^b Anektovány nacistickým Německem. ^c Včetně autonomních oblastí Slovenska a Podkarpatské Rusi. ^d V roce 1939 též krátce Karpatská Ukrajina. Anektované a připojené k Maďarskému království.			^e Deklarována jako „lidově-demokratická“ (bez formální změny názvu). Zřízena tzv. Ústavou 9. května v návaznosti na státní převrat v únoru 1948. ^f Po období tzv. pražského jara došlo k 1. 1. 1969 k federalizaci. Z dosud unitárního Československa se v období tzv. normalizace stala federace dvou národních států: ČSR a SSR. ^g Krátce též Československá federativní republika. Období tzv. pomlčkové války. ^h Součást Ukrajinské SSR resp. Ukrajiny.

Československo – základní dohody, smlouvy a listiny – od vzniku k zániku (1915–1992)

vznik Československa (1915–1920)	1915 Clevelandská dohoda • 1918 Pittsburská dohoda • 1918 Washingtonská deklarace • 1918 Filadelfská dohoda • 1918 Martinská deklarace / Deklarace slovenského národa • 1918 Prozatímní ústava • 1919 Užhorodské memorandum • 1919 Saintgermainská smlouva • 1920 Ústavní listina Československé republiky • 1920 Trianonská mírová smlouva

rozpad Československa, odstoupení Sudet, Protektorát Slovenský stát • První SR, Podkarpatsko (1938–1939)	1938 Karlovarský program SdP • 1938 Mnichovská dohoda • 1938 Žilinská dohoda • 1938 První vídeňská arbitráž • 1938 Ústavní zákon o autonomii Slovenské země • 1938 Ústavní zákon o autonomii Podkarpatské Rusi • 1938 Zmocňovací zákon • 1939 Výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava • 1939 Smlouva o ochranném vztahu mezi Německou říší a Slovenským státem • 1939 Ústava Slovenské republiky

obnova Československa (1943–1948) vyhlášení ČSSR, vznik ČSFR (1960, 1968)	1943 Vánoční dohoda • 1945 Benešovy dekrety / Dekrety prezidenta republiky • 1945 Košický vládní program • 1948 Ústava Československé republiky • 1960 Ústava Československé socialistické republiky • 1968 Ústavní zákon o československé federaci

zánik ČSFR, vznik ČR a SR (1992)	1992 Deklarace SNR o svrchovanosti Slovenské republiky • 1992 Ústava Slovenské republiky • 1992 Ústavní zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky • 1992 Ústava České republiky

Druhá světová válka

Chronologie


Události vedoucí k 2. světové válce	Mukdenský incident (1931) Převzetí moci nacisty (1933) Noc dlouhých nožů (červenec 1934) Sárský plebiscit (13. 1. 1935) Remilitarizace Porýní (7. 3. 1936) Druhá italsko-etiopská válka (3. 10. 1935 – 9. 5. 1936) Druhá čínsko-japonská válka (7. 7. 1937 – 2. 9. 1945): Incident na mostě Marca Pola (7. 7. 1937) Bitva o Nanking (1937), Nankingský masakr (1937) Španělská občanská válka (17. 7. 1936 – 1. 4. 1939) Anšlus (12. 3. 1938) Sovětsko-japonské pohraniční konflikty (1938) Konference v Évianu (1938) Runcimanova mise (1938) Sudetoněmecké povstání (1938) Všeobecná mobilizace v roce 1938 (23. 9. 1938) Mnichovská dohoda (30. 9. 1938) První vídeňská arbitráž (2. 11. 1938) Křišťálová noc (9./10. 11. 1938) Německá okupace Čech, Moravy a Slezska (14.–16. 3. 1939) Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus (14.–23. 3. 1939) Italská invaze do Albánie (7.–12. 4. 1939) Přepadení vysílačky v Gliwicích (31. 8. 1939)

1939	Invaze do Polska (1. 9. – 6. 10.): Bitva o Westerplatte (1.–7. 9.), Sovětská invaze do Polska (17. 9. – 6. 10.) Bitva u ústí Rio de La Plata (13. 12.) Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940)

1940	Zimní válka (30. 11. 1939 – 13. 3. 1940): Mainilský incident (26. 11. 1939), Moskevský mír (12. 3.) Německá invaze do Dánska (9. 4.) Německá invaze do Norska (8. 4. – 10. 6.): Bitva o Narvik (9. 4. – 8. 6.) Bitva o Nizozemsko (10.–19. 5.) Bitva o Belgii (10.–25. 5.) Bitva o Francii (10. 5. – 25. 6.): Bitva u Sedanu (12.–15. 5.), Bitva u Dunkerque (24. 5. – 4. 6.) Anexe Pobaltí Sovětským svazem (17. 6.) Bitva o Británii (10. 7. – 30. 10.) Druhá vídeňská arbitráž (30. 8.) Bitva o Dakar (23.–25. 9.) Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941)

1941	Holokaust (1941–1945) Italsko-řecká válka (28. 10. 1940 – 23. 4. 1941) Německá invaze do Jugoslávie (6.–18. 4.) Bitva o Řecko (6.–30. 4.) Obléhání Tobruku (11. 4. – 10. 12.) Invaze na Krétu (20. 5. – 1. 6.) Operace Barbarossa (od 22. 6.): Bitva u Bělostoku a Minsku (22. 6. – 3. 7.), Bitva u Smolenska (6. 7. – 5. 8.), Bitva o Kyjevský kotel (23. 8. – 26. 9.), Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva před Moskvou (1. 10. 1941 – 7. 11. 1942) Druhá světová válka v Tichomoří: Útok na Pearl Harbor (7. 12.), Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12. 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942)

1942	Atentát na Heydricha (27. 5.), Vyhlazení Lidic (9. 6.) Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944) Operace Blau (28. 6. – 24. 11.): Bitva u Voroněže (28. 6. – 24. 7.), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943) Druhá světová válka v Africe: Bitva o Madagaskar (5. 5. – 5. 11.), První bitva u El Alameinu (1.–27. 7.), Druhá bitva u El Alameinu (23. 10. – 5. 11.), Operace Torch (8.–16. 11.), Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Malajsii (8. 12. 1941 – 30. 1. 1942), Bitva o Singapur (8. 12 1941 – 15. 2. 1942), Boj o Filipíny (8. 12. 1941 – 9. 6. 1942), Invaze do Indonésie (8. 12. 1941 – 9. 3. 1942), Bitva v Korálovém moři (4.–8. 5.), Bitva u Midwaye (3.–7. 6.), Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)

1943	Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Stalingradu (21. 8. 1942 – 2. 2. 1943), Třetí bitva o Charkov (19. 2. – 15. 3.), Bitva v Kurském oblouku (5. 7. – 23. 8.), Operace Suvorov (7. 8. – 2. 10.), Bitva o Dněpr (24. 8. – 23. 12.) Druhá světová válka ve Středomoří: Tuniské tažení (17. 11. 1942 – 13. 5. 1943), Invaze na Sicílii (9. 7. – 17. 8.), Vylodění v Itálii (3.–16. 9.) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guadalcanal (7. 8. 1942 – 9. 2. 1943)

1944	Východní fronta: Obležení Leningradu (8. 9. 1941 – 27. 1. 1944), Bitva u Kamence Podolského (4. 3. – 17. 4.), Operace Bagration (22. 6. – 29. 8.), Varšavské povstání (1. 8. – 2. 10.), Slovenské národní povstání (29. 8. – 28. 10.) Západní fronta: Vylodění v Normandii (6. 6.), Bitva v ústí Šeldy (2. 10. – 8. 11.), Operace Market Garden (17.–25. 9.), Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945) Druhá světová válka ve Středomoří: Bitva o Monte Cassino (17. 1. – 18. 5.), Vylodění u Anzia (22. 1. – 5. 6.) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Guam (21. 7. – 10. 8), Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945)

1945	Bitva v Ardenách (16. 12. 1944 – 25. 1. 1945) Viselsko-oderská operace (12. 1. – 3. 2.) Bitva o Berlín (16. 4. – 2. 5.) Osvobození Československa (10. 3. – 11. 5.): Ostravská operace (10. 3. – 5. 5.), Plzeňské povstání (5.– 6. 5.), Pražské povstání (5. 5. – 9. 5.) Druhá světová válka v Tichomoří: Bitva o Filipíny (20. 10. 1944 – 2. 9. 1945), Bitva o Iwodžimu (16. 2. – 26. 3.), Bitva o Okinawu (1. 4. – 21. 6.), Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki (6. 8. a 9. 8.), Sovětsko-japonská válka (9. 8. – 3. 9.)