Přeckov
| Přeckov | |
|---|---|
 Kaple a náves | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°16′33″ s. š., 15°54′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 75 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,61 km²[2] |
| Katastrální území | Přeckov |
| Nadmořská výška | 490 m n. m. |
| PSČ | 675 05 |
| Počet domů | 31 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Přeckov 5 675 05 Rudíkov info@preckov.cz |
| Starosta | Josef Náhlík |
| Oficiální web: www | |
  Přeckov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591424 |
| Kód části obce | 134163 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přeckov (dříve též Przeczkow, Przieczkow a Přečkov[4]) je obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Žije zde 75[1] obyvatel. Obec leží na severním okraji Třebíčské kotliny.
Přeckov se nachází tři kilometry jihozápadně od Rudíkova, prochází jím silnice mezi Horními Vilémovicemi a silnicí I/360.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Horní Vilémovice, Rudíkov, Hroznatín a Trnava.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původní podoba jména vsi byla Přečkov. Byla odvozena od osobního jména Přeček, zdrobnělině jména Přěk, což byla domácká podoba jména Přěslav. Význam místního jména byl "Přečkův majetek". Podoba Přeckov vznikla v 19. století vlivem německé podoby jména (Pretzkau/Přetzkau).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360 (de Przeczkow),[6][7][8] kdy je v obci zmiňován Zdeslav z Přeckova, ten téhož roku dal věno na majetku své manželce, v roce 1468 pak prodal svoji část Přeckova Ondřejovi Rodálovi z Třebíče, Ondřej Rodál pak další část Přeckova koupil v roce 1371. V roce 1376 zakoupil Přeckov Mikuláš z Náramče (později Mikuláš z Trmačova). V roce 1385 pak Mikuláš prodal Přeckov a Chroustov Chýnovi z Oslavice a své manželce. V roce 1390 se Chýn spojil svoje majetky s bratrem. V roce 1417 pak byl majitelem vesnice Blažek z Opatova, ale ten v témže roce prodal Přeckov Pavlovi z Ostrožnice. Jeho syn Přibík pak prodal vesnici Tomášovi Henikarovi z Rajšova a jeho synové pak v roce 1495 prodali Přeckov Janovi z Lomnice a na Meziříčí a tak se Přeckov stal součástí meziříčského panství.[4]
Následně byl majitelem vsi Přeckov (a dalších vesnic v okolí) jeho syn Zdeněk z Lomnice, ale ten v roce 1528 prodal svoji část panství Janovi z Pernštejna, kdy ten po několika dalších nákupech v roce 1529 byl majitelem celého původního panství. Jeho synové pak prodali v roce 1552 meziříčské panství i s Přeckovem Heldtům z Kementu. Po jeho smrti se jeho manželka vdala za Václava Berku z Dubé a Lipého a tak se majiteli panství stali Berkové z Dubé a Lipého. Na počátku 17. století byl Ladislavovi Berkovi majetek konfiskován a on byl donucen v roce 1608 prodat majetek Ladislavovi Šleynovici ze Šleynic. Po smrti Jana Jetřicha Berky z Dubé a Lipého však nastaly spory o dědictví, kdy nakonec Anna Marie Khieslová z Kotsche (původně Berková z Dubé a Lipého) získala panství a to roku 1649 prodala panství Rudolfovi Kounicovi. Jeho syn Arnošt pak prodal panství Petrovi z Ugartu, Ugartové vlastnili panství do roku 1749, kdy je získal Karel z Lichtenštejna. V roce 1899 pak zemřela Leopoldina z Lobkovic, která zdědila panství a majitelem se stal její syn Rudolf z Lobkovic.[9]
Po skončení druhé světové války bylo ve vsi založeno JZD.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ve sčítání lidu 2011 se v Přeckově zjistilo 77 obyvatel.[11] Z toho 38 lidí (49,35 %) bylo příslušníky moravského národa, 22 lidí (28,57 %) bylo příslušníky českého národa a 9 lidí (11,69 %) národnost neuvedlo.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 174 | 172 | 174 | 149 | 146 | 140 | 152 | 125 | 127 | 130 | 85 | 72 | 64 | 77 | 73 |
| Počet domů | 27 | 29 | 33 | 28 | 31 | 31 | 30 | 36 | 30 | 30 | 23 | 27 | 27 | 30 | 31 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 patřil Přeckov do meziříčského panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Velké Meziříčí. Mezi lety 1850 a 1879 patřil Přeckov pod Rudíkov a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna opět pod Rudíkov, následně se obec osamostatnila.[14][15]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2014 zastával funkci starosty Karel Slavík, od roku 2014 vykonává funkci starosty Bc. Josef Náhlík.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[16] | 2010[17] | 2013[18] | 2017[19] | 2021[20] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (39,58 %) | TOP 09 (25,86 %) | KDU-ČSL (33,96 %) | KDU-ČSL (46,8 %) | SPOLU (37,73 %) |
| 2. | ČSSD (25,0 %) | KDU-ČSL (24,13 %) | ANO 2011 (18,86 %) | ČSSD (10,63 %) | Piráti+STAN (16,98 %) |
| 3. | SNK ED (14,58 %) | ČSSD (15,51 %) | ČSSD (16,98 %) | ANO (10,63 %) | ANO (16,98 %) |
| účast | 94,12 % (48 z 51) | 100,00 % (58 z 58) | 96,43 % (53 z 56) | 83,93 % (47 z 56) | 88,33 % (53 z 60) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[21] | SNK (43,75 %) | 4KOALICE (31,25 %) | ČSSD (18,75 %) | 73,91 % (34 z 46) |
| 2004[22] | SNK (52,38 %) | KDU-ČSL (19,04 %) | ODS (7,14 %) | 79,24 % (42 z 53) |
| 2008[23] | SNK ED (26,08 %) | KDU-ČSL (26,08 %) | ČSSD (26,08 %) | 85,19 % (46 z 54) |
| 2012[24] | Pro Vysočinu (32 %) | ČSSD (22 %) | KDU-ČSL (16 %) | 93,22 % (55 z 59) |
| 2016[25] | KDU-ČSL (46,51 %) | ČSSD (18,6 %) | STAN+SNK ED (11,62 %) | 81,13 % (43 z 53) |
| 2020[26] | KDU-ČSL (39,53 %) | STAN+SNK ED (18,6 %) | Piráti (9,3 %) | 76,79 % (43 z 56) |
| 2024[27] | ANO (25 %) | KDU-ČSL (22,91 %) | STAN+SNK ED (22,91 %) | 81,97 % (50 z 61) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (14 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (11 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (10 hlasů). Volební účast byla 98,25 %, tj. 56 ze 57 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Karel Schwarzenberg (30 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (23 hlasů). Volební účast byla 98,15 %, tj. 53 ze 54 oprávněných voličů.[28]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Pavel Fischer (16 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (14 hlasů) a třetí místo obsadil Miloš Zeman (11 hlasů). Volební účast byla 96,00 %, tj. 48 ze 50 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Jiří Drahoš (23 hlasů) a druhé místo obsadil Miloš Zeman (20 hlasů). Volební účast byla 93,48 %, tj. 43 ze 46 oprávněných voličů.[29]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Pavel Fischer (19 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů) a třetí místo obsadil Andrej Babiš (14 hlasů). Volební účast byla 100,00 %, tj. 60 ze 60 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (44 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (13 hlasů). Volební účast byla 98,28 %, tj. 57 ze 58 oprávněných voličů.[30]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaplička (zvonice) na návsi -
Boží muka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská – Meziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 359–362.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 315–316.
- ↑ Moravské zemské desky (Die Landtafel des Markgrafthumes Mähren). I. sv. řady brněnské 1348–1466. Kniha III, č. 540 [online]. Brno: 1856 [cit. 2024-08-02]. S. 42. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 315.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590.
- ↑ KRATOCHVÍL, Augustin. Vlastivěda moravská - Meziříčský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 472 s. S. 49–73.
- ↑ Historie [online]. Přeckov: Obec Přeckov [cit. 2021-08-20]. Dostupné online.
- ↑ Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 246.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 458.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b O obci [online]. Přeckov: Obec Přeckov [cit. 2021-08-20]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Římskokatolická farnost Rudíkov
- Přírodní památka Pazderna – louka s výskytem vstavače májového
- Přírodní park Třebíčsko
- Seznam kulturních památek v Přeckově
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přeckov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Přečkov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Přeckov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
