Komárovice (okres Třebíč)
| Komárovice | |
|---|---|
 Centrum Komárovic s kaplí sv. Josefa | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′12″ s. š., 15°42′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 122 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,11 km²[2] |
| Katastrální území | Komárovice u Moravských Budějovic |
| Nadmořská výška | 533 m n. m. |
| PSČ | 675 26 |
| Počet domů | 56 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Komárovice 14 675 26 Želetava ou.komarovice@volny.cz |
| Starosta | Bohumil Šuckrdle |
| Oficiální web: www | |
  Komárovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590878 |
| Kód části obce | 68730 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Komárovice (německy Komarowitz, jinak též Komarovice,[4] Komarowice, Chobot, Nová Ves[5]) se nachází v Českomoravské vrchovině v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Leží asi 9 km západně od Moravských Budějovic. Žije zde 122[1] obyvatel. Jižně od obce pramení řeka Jevišovka.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Rácovice, Domamil, Moravské Budějovice a Budkov.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Komárovicemi prochází ze severu na jih silnice z Domamili do Budkova, z ní na severním okraji území obce vychází silnice do Vranína. Jižní zalesněnou částí území obce prochází užitková silnice spojující silnici III/15222 mezi Budkovem a Dědicemi se silničkou u Vranína. Po této silnici také vede cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs.
Západní okraj území je kopcovitý a zalesněný, stejně tak je zalesněný jižní a východní část území, střed území je využíván zemědělsky.
Na jihozápadním okraji území pramení řeka Jevišovka,[4] ta také tvoří velkou část jižní hranice území obce, posléze protéka kolem samoty Na Ostrůvku přes rybníky Na Špitálce – horní a Na Špitálce – horní, také se do Jevišovky postupně vlévají tři nepojmenované potoky. Jeden z nich pramení přímo v Komárovicích a protéká přes Komárovický rybník (na okraji vesnice).
Na východním okraji území obce se nachází vrchol Láč (587 m), těsně za severní hranicí obce se nachází kopec Kopec (549 m) a kopec Velký Radvan (548 m) s vysílačem.
Zastavěná část území obce se nachází téměř uprostřed území obce, na jihovýchodním okraji území obce se pak nachází samota Na Ostrůvku.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]V roce 1366 byla uvedena první písemná zmínka o sídle na místě dnešních Komárovic. Kolem roku 1430 prošla kolem vesnice husitská vojska a v roce 1498 získal Václav z Ladunic od Vladislava II. pustou osadu Chobot (komárovský dvůr). V roce 1522 pak získal jemnické panství Albrecht z Boskovic, spolu s pustou osadou Chobot. V roce 1690 se pak místo původní osady Chobot uvádí jméno Nová Ves, roku 1765 pak je opět sídlo nazýváno jako Chobot Komárovice a roku 1796 se již uvádí jako název sídla Komárovice.[7]
Vesnice vznikla ke konci 18. století, vesnice měla rychtáře. V roce 1911 byl ve vesnici založen velkoobchod dřívím.[5] Po skončení první světové války byla v listopadu roku 1918 vysazena Lípa svobody a byl rozdělen velkostatek makratběte Pallaviciniho.[7] Roku 1924 byla ve vsi založena jednota Sokol.[4] V roce 1931 byla vesnice elektrifikována.[5] Roku 1956 bylo v obci založeno JZD, roku 1965 bylo místní JZD sloučeno do JZD Radvan v Domamili a posléze v 1972 do JZD Nový život v Jakubově u Moravských Budějovic. Po druhé světové válce byla postavena prodejna Jednoty a následně roku 1970 byla odhalena pamětní deska Vincence Lesného na jeho rodném domě.[4]
V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Komárovice jsou jednou z podpořených obcí.[8] V roce 2021 navštívil obec velvyslanec Indie v Česku Hemant Kotalwar, navštívil památník Vincence Lesného.[9] V roce 2022 při příležitosti 75. výročí nezávislosti Indie byly odhaleny ve vsi busty Vincence Lesného a také indického spisovatele Rabíndranátha Thákura.[10]
Do roku 1849 patřily Komárovice do jemnického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1869 patřily Komárovice pod Domamil a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Domamil, následně se obec osamostatnila.[11]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 296 | 286 | 280 | 284 | 271 | 281 | 249 | 221 | 225 | 204 | 170 | 126 | 118 | 118 | 105 |
| Počet domů | 46 | 51 | 51 | 53 | 53 | 53 | 56 | 59 | 54 | 54 | 49 | 53 | 50 | 56 | 56 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[14] | 2010[15] | 2013[16] | 2017[17] | 2021[18] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (46,15 %) | KSČM (33,33 %) | KSČM (33,33 %) | ANO (32,75 %) | ANO (31,37 %) |
| 2. | KSČM (24,61 %) | ČSSD (16,66 %) | ČSSD (16,66 %) | KSČM (17,24 %) | Piráti+STAN (29,41 %) |
| 3. | ODS (20,0 %) | TOP 09 (15,0 %) | ANO 2011 (16,66 %) | Piráti (17,24 %) | SPD (9,8 %) |
| účast | 69,89 % (65 z 93) | 65,59 % (61 z 93) | 58,70 % (54 z 92) | 57,43 % (58 z 101) | 56,04 % (51 z 91) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[19] | ODS (20,51 %) | ČSSD (20,51 %) | KSČM (17,94 %) | 40,21 % (39 z 97) |
| 2004[20] | KDU-ČSL (32,25 %) | ODS (29,03 %) | KSČM (22,58 %) | 33,33 % (31 z 93) |
| 2008[21] | KSČM (25,53 %) | ČSSD (25,53 %) | ODS (21,27 %) | 50,54 % (47 z 93) |
| 2012[22] | STO (56,41 %) | KSČM (25,64 %) | ODS (10,25 %) | 43,96 % (40 z 91) |
| 2016[23] | STO (56,09 %) | KSČM (14,63 %) | ANO 2011 (12,19 %) | 41,41 % (41 z 99) |
| 2020[24] | STAN+SNK ED (19,44 %) | ANO (19,44 %) | Piráti (16,66 %) | 40 % (36 z 90) |
| 2024[25] | ANO (48,64 %) | ODS+TOP 09+STO (21,62 %) | STAN+SNK ED (13,51 %) | 41,05 % (39 z 95) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (31 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (14 hlasů) a třetí místo obsadil Zuzana Roithová (4 hlasů). Volební účast byla 63,74 %, tj. 58 ze 91 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (42 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (17 hlasů). Volební účast byla 64,84 %, tj. 59 ze 91 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (34 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (5 hlasů). Volební účast byla 59,80 %, tj. 61 ze 102 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 66,67 %, tj. 68 ze 102 oprávněných voličů.[27]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadila Danuše Nerudová (24 hlasů), druhé místo obsadil Andrej Babiš (24 hlasů) a třetí místo obsadil Petr Pavel (14 hlasů). Volební účast byla 70,53 %, tj. 67 ze 95 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (33 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (33 hlasů). Volební účast byla 70,53 %, tj. 67 ze 95 oprávněných voličů.[28]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Nedaleko od obce pramení řeka Jevišovka.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaple svatého Josefa Dělníka – kaple byla postavena v roce 1871 Josefem Bachelem, kaple byla k výročí 150 let od postavení kompletně opravena v roce 2021.[29]
- Pamětní síň Vincence Lesného
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Dne 3. dubna 1882 se v Komárovicích v čísle popisném 14 narodil významný český indolog Vincenc Lesný, který se hlavní měrou zasloužil o rozvoj indologie v Československu. Založil v Praze Školu orientálních jazyků a byl prvním řádným profesorem indologie na Karlově univerzitě. V letech 1945–1952 působil jako ředitel Orientálního ústavu v Praze. Po vytvoření Československé akademie věd v roce 1952 byl jmenován akademikem. Zemřel v Praze 9. dubna 1953. V současné době je na rodném domku Vincence Lesného umístěna jeho pamětní deska, uvnitř je jeho pamětní síň. V domku též sídlí obecní úřad. Při příležitosti výročí narození a úmrtí prof. Lesného se v obci konají vzpomínkové akce, jichž se účastní představitelé Orientálního ústavu, Česko-indické společnosti a indického velvyslanectví v Praze.
- Karel Bachel – pedagog, ekonom[30]
- Vincenc Lesný (1882–1953) – indolog, orientalita, překladatel, člen Akademie věd, profesor Karlovy univerzity
- František Kaláb (1913–1989) – voják, osobní strážce Edvarda Beneše
- Sylvestr Slabý (1925–2016), přírodovědec
- Petr Stanislav (1915–?) – voják
- Jonáš Valenta (* 2005) – atlet[31] (3. místo v Mistrovství České republiky družstev, 3. místo v Mistrovství Moravy a Slezska družstev, Mistr kraje Vysočiny, držitel krajských rekordů Vysočiny)
Společenský život
[editovat | editovat zdroj]Samospráva obce od roku 2017 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[32]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c d e f BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 149.
- ↑ a b c NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 606–609.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 1. 1. 2024
- ↑ a b Historie | O Komárovicích | Komárovice.cz. www.komarovice.cz [online]. [cit. 2020-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-07.
- ↑ CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
- ↑ SAADOUNI, Štěpánka. Vzácná návštěva: indický velvyslanec navštívil Komárovice na Třebíčsku. Třebíčský deník. 2021-08-02. Dostupné online [cit. 2021-08-26].
- ↑ vst; sd. Komárovice na Třebíčsku uctily památku indologa Lesného a básníka Thákura | ČeskéNoviny.cz. České noviny [online]. ČTK, 2022-08-27 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 128.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ sta. Sto padesát let kaple. Horácké noviny. 2010-11-11, roč. 32, čís. 45, s. 8. Dostupné online. Archivováno 17. 11. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok 1947. Třebíč: Obchodní škola města Třebíče, 1947. S. 21.
- ↑ ČESKÝ ATLETICKÝ SVAZ :: Karta atleta. online.atletika.cz [online]. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Chcu, aby na mojí radnici vlála Moravská vlajka [online]. Facebook, 2017-06-13 [cit. 2021-08-06]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Komarovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Komárovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
