Přeskočit na obsah

Miroslav Vacek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Miroslav Vacek (rozcestník).
Armádní generál Ing. Miroslav Vacek
ministr národní obrany ČSSR/ČSFR
Ve funkci:
3. prosince 1989 – 18. října 1990
Předseda vládyLadislav Adamec
Marián Čalfa
PředchůdceMilán Václavík
NástupceLuboš Dobrovský
poslanec Poslanecké sněmovny PČR
Ve funkci:
1. června 1996 – 19. června 1998
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
24. května 1986 – 5. června 1990
5. náčelník Generálního štábu Československé lidové armády
Ve funkci:
13. listopadu 1987 – 27. prosince 1989
PředchůdceMiloslav Blahník
NástupceAnton Slimák
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
KSČM

Narození29. srpna 1935
Kolín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí31. prosince 2022 (ve věku 87 let)
Karlovy Vary
ČeskoČesko Česko
Alma materVojenská akademie Brno
Voj. akademie GŠ SSSR
Profesepolitik, voják a důstojník
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miroslav Vacek (29. srpna 1935 Kolín[1]31. prosince 2022 Karlovy Vary[2]) byl český politik KSČM, bývalý československý důstojník, armádní generál, politik Komunistické strany Československa, náčelník generálního štábu ČSLA a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizaceministr národní obrany ČSSR a ČSFR v době po sametové revoluci.

Od věku 18 let byl členem KSČ. V roce 1956 se stal důstojníkem Československé lidové armády a roku 1967 absolvoval Vojenskou akademii v Brně, v roce 1976 vystudoval Vojenskou akademii GŠ SSSR a postupně stoupal v hierarchii Československé lidové armády. Zastával funkci velitele 20. motostřelecké divize (1976–1979), náčelníka štábu – 1. zástupce velitele 1. armády (1979–1981), 1982–1983 velitele 1. armády a následně funkci náčelníka štábu – 1. zástupce velitele Západního vojenského okruhu (1985–1987).[3][4]

XVII. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa.[5][6] V listopadu 1987 byl jmenován náčelníkem Generálního štábu ČSLA a 1. zástupcem ministra národní obrany ČSSR. V této funkci dohlížel na uvolňování vojenské a zbrojní politiky v rámci mezinárodních dohod o snížení počtu konvenčních ozbrojených sil v Evropě a připravoval novou vojenskou doktrínu ČSSR.[4][7]

Ve volbách roku 1986 byl zvolen do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 22 – Tábor, Jihočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[8][9]

Vrchol jeho politické kariéry přišel během sametové revoluce. Ve vládě Ladislava Adamce nastoupil od 3. prosince 1989 jako ministr národní obrany ČSSR, přičemž tento post si udržel i v porevolučních poměrech v první vládě Mariána Čalfy (vláda národního porozumění) a krátce i v druhé vládě Mariána Čalfy, v níž zasedal až do října 1990. Václav Havel ho oceňoval jako nepostradatelného odborníka. Teprve rostoucí tlak veřejnosti vedl k jeho vytlačení z federální vlády.[7]

Koncem roku 1990 se účastnil „mise dobré vůle“ do Iráku, s cílem odvézt do ČSFR československé občany, kteří tam byli izolováni v důsledku napětí v předvečer války v Perském zálivu. V roce 1991 odešel z armády do zálohy. Publikoval vzpomínkové a politické knihy Proč bych měl mlčet…, Na rovinuRozsoudí nás čas, aneb život není na povel.[4][10] Věnoval se také podnikání.[7]

Do vrcholné politiky promlouval ještě v 90. letech. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a mandát zastával do konce funkčního období, tedy do předčasných voleb v roce 1998.[11]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
  1. Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. 
  2. Zemřel bývalý komunistický ministr obrany Vacek, oznámili exposlanci KSČM. iDNES.cz [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online. 
  3. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 566. Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. a b c Galerie náčelníků Generálního štábu [online]. armada.vojenstvi.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  5. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945–1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  6. Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online. 
  7. a b c Kdo byl kdo. 566
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  9. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16.  – neplatný odkaz !
  10. Generál Miroslav Vacek se dožívá 75 let [online]. hranicke-listy.cz [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. 
  11. Miroslav Vacek [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  12. Válka.cz, Medaile Za upevňování přátelství ve zbrani
  13. Válka.cz, Jubilejní medaile 60 let ozbrojených sil SSSR
  14. Válka.cz, Medaile Za upevňování bojového přátelství
  15. Válka.cz, Medaile bratrství ve zbrani

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]