Ferdinand Laurencin d'Armond

Ferdinand hrabě Laurencin d'Armond
Nejvyšší hofmistr arcivévody Rudolfa
Ve funkci: 1811 – 1825
Vojenská služba
Služba	Rakouské císařství Rakouské císařství
Hodnost	polní podmaršál (1813), generálmajor (1808)
Titul	hrabě
Ocenění	Leopoldův řád
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ferdinand hrabě Laurencin d'Armond (francouzsky Ferdinand comte Laurencin, baron d'Armond) (2. února 1751 Pavia – 15. února 1825 Kroměříž) byl rakouský generál francouzského původu. Po francouzské revoluci vstoupil do služeb rakouské armády a jako důstojník jezdectva bojoval ve válkách proti republikánské Francii, později byl účastníkem napoleonských válek. V letech 1811–1825 byl nejvyšším hofmistrem olomouckého arcibiskupa arcivévody Rudolfa. Mimo aktivní službu dosáhl v armádě hodnosti polního podmaršála (1813). Od roku 1809 byl majitelem zámku Bílovice na jižní Moravě.

Životopis

Zámek Bílovice, sídlo Ferdinanda Laurencina od roku 1809

Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny, předkové se uplatňovali převážně ve vojenských službách a v roce 1742 získali hraběcí titul ve Francouzském království. Ferdinand po Velké francouzské revoluci emigroval a vstoupil do rakouské armády. Jako důstojník jezdectva se zúčastnil válek proti revoluční Francii a dosáhl hodnosti majora. Po uzavření míru v Campo Formio (1797) v hodnosti podplukovníka příslušný k 15. dragounskému pluku v Uhrách. Později sloužil u 1. kyrysnického pluku, v roce 1801 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem této jednotky. Pro válku v roce 1805 mu byla udělena provizorní hodnost generálmajora, formálně byl povýšen až v roce 1808. V té době již aktivně v armádě nesloužil a zastával hodnosti u dvora. Byl jmenován c. k. komořím a tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Mimo aktivní službu byl v roce 1813 povýšen do hodnosti polního podmaršála. V letech 1811–1825 zastával funkci nejvyššího hofmistra olomouckého arcibiskupa arcivévody Rudolfa. V roce 1820 získal komandérský kříž Lepoldova řádu.

Zemřel na zámku v Kroměříži v roce 1825 a byl pohřben na hřbitově v Bílovicích.

Majetkové a rodinné poměry

V roce 1810 obdržel český inkolát, již předtím v roce 1809 koupil na jižní Moravě panství Bílovice, které bylo lénem olomouckého arcibiskupství. Panství získal od rodiny Bevierů a zaplatil za ně 60 139 zlatých. Zdejší zámek nechal empírově přestavět a trvale se zde usadil.

Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla hraběnka Josefína Koháryová (1764–1815) z významné uherské šlechty, sestra uherského dvorského kancléře knížete Františka Josefa Koháryho. V roce 1816 se podruhé oženil s hraběnkou Annou d'Allemagna (1787–1852), ovdovělou Příchovskou z Příchovic. Anna v roce 1831 prodala Bílovice rodině Logothettiů. Z druhého manželství se narodil syn Ferdinand Petr (1819–1890), který proslul jako hudební skladatel a teoretik. Zemřel bez potomstva jako poslední svého rodu.

Odkazy

Externí odkazy

• Ferdinand Laurencin d'Armond na webu napoleon-series