Přeskočit na obsah

CR Vasco da Gama

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
CR Vasco da Gama
NázevClub de Regatas Vasco da Gama
Přezdívka„Gigante da Colina (Obr z kopce)“
ZeměBrazílie
MěstoRio de Janeiro
Založen21. srpna 1898
Barvy černá a bílá
SoutěžCampeonato Brasileiro Série A
StadionEstádio São Januário
Kapacita25 000 diváků
Vedení
Vlastník777 Partners
TrenérVanderlei Luxemburgo
Oficiální webová stránka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Klubový dres

Clube de Regatas Vasco da Gama je brazilský fotbalový klub sídlící v Rio de Janeiro. Založili ho 21. srpna 1898 portugalští přistěhovalci a dali mu jméno slavného mořeplavce Vasco da Gama. Jak název napovídá, původně se klub věnoval veslování, fotbalový oddíl byl založen až roku 1915. Jako jeden z prvních brazilských klubů přijímal i barevné hráče, proto mu v roce 1924 hrozilo vyloučení z nejvyšší soutěže státu Rio de Janeiro. Tehdejší předseda klubu José Augosto Prestes na to reagoval historickou odpovědí (resposta histórica), v níž odmítl rasovou diskriminaci ve sportu.[1] Vasco da Gama je čtyřnásobný mistr Brazílie, v roce 1998 oslavil sté výročí svého založení vítězstvím v Poháru Osvoboditelů. V roce 2008 poprvé v historii z nejvyšší ligy sestoupil, ale hned v následující sezoně se do ní vrátil.

Klub hraje své zápasy na stadionu São Januário pro 25 000 diváků, přezdívá se mu Gigante da Colina (Obr z kopce). Klubové barvy jsou černá a bílá, symbolem je plachetnice a tlapatý kříž, tradiční znak Portugalska. Největším rivalem je Clube de Regatas do Flamengo, jejich derby je nejsledovanějším zápasem brazilské ligy a říká se mu Milionová klasika.[2]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Klub byl založen 21. srpna 1898 při výročí 400 let od plavby mořeplavce Vasca da Gama do Indie.[3] Původně veslařský klub založilo asi 60 portugalských přistěhovalců. Na počátku 20. století dosáhla obliba fotbalu i město Rio de Janeiro a v roce 1915, spojením se spolkem Lusitania, se zde zformoval fotbalový oddíl. Premiérový zápas hraný v květnu 1916 dopadl prohrou 1:10, prvním a v zápase jediným gólovým střelcem se stal Adão Antônio Brandão. Zprvu se Vasco plahočilo v nižších ligách, avšak v roce 1923 zamířilo mezi elitní týmy. Trenér Ramón Platero dovedl tým k prvnímu triumfu v Campeonato Carioca právě v roce 1923. Některé jiné kluby vznesly námitky ke složení vítězného mužstva, ve kterém působili hráči z chudých poměrů, mulati a černoši. V důsledku toho se liga rozdělila a Vasco da Gama v novém ročníku zvítězilo ziskem maximálního počtu bodů napříč 14 zápasy, neboť konkurence (Flamengo, Fluminense, Botafogo a další) se přesunula do oné druhé ligové soutěže. Schizma trvalo jen rok, v ročníku 1925 už byla liga opět celistvá.[3]

Později Vasco da Gama ovládlo Campeonato Carioca v letech 1929, 1934 a 1936. Za další úspěšnou erou stála generace hráčů přezdívaná „Vítězný expres“ (O Expresso da Vitória) – brankář Barbosa, obránce Ely, záložníci Maneca a Danilo a útočníci Ipojucan, Chico a Ademir de Menezes. Tato osa stála za pěti tituly v městské lize Ria de Janeira mezi roky 1945 až 1952, přidala i triumf v jihoamerické klubové soutěži v roce 1948, předchůdci Poháru osvoboditelů, napříč touto soutěží navíc zůstala neporažena.[3]

V průběhu 50. let dorostla nová generace hráčů zahrnující vítěze na MS 1958 – trojici Bellini, Orlando a Vavá. Ti se stali strůjci úspěchu v Campeonato Carioca v letech 1956 a 1958, přičemž druhý titul získali na úkor Flamenga. Vládci Ria se hráči Vasco da Gama stali poté až roku 1970.[3]

Během 70. let náležel mezi opory útočník Roberto Dinamite, jenž dosáhl na špičku mezi střelci celobrazilské (Brasileirão) a státní ligy v Riu de Janeiru (Carioca) a stanovil nové rekordy. Právě Brasileirão vyhrálo Vasco da Gama v letech 1974 a 1989.[3]

Ve druhé polovině 90. let se tým spoléhal na služby útočníka Edmunda, se kterým získal roku 1997 třetí titul v národní lize. Další rok se mužstvo probilo do finále Poháru osvoboditelů a po výhrách 2:0 doma a 2:1 venku proti ekvádorské Barceloně slavilo první titul v této soutěži.[3] Když se v lednu 2000 pořádal první ročník Mistrovství světa klubů, Vasco da Gama se kvalifikovalo jako vítěz této jihoamerické soutěže. Navrátivší se útočníci Edmundo a Romário s dalšími hráči jako Gilberto Silva, Viola, Euller a Juninho Pernambucano ve skupině napomohli vyřazení Manchesteru United výhrou 3:1 a dokráčeli do finále, kde změřili síly s Corinthians, prohráli však 3:4 v penaltovém rozstřelu.[3][4] V roce 2000 si hráči Vasca napravili chuť v národní lize a opanovali ji. Po boku Juninha Pernambucana se na trávníku objevoval jeho jmenovec s přezdívkou Juninho Paulista.

Rivalita

[editovat | editovat zdroj]

Vasco da Gama versus Flamengo

[editovat | editovat zdroj]
Derby v rámci Campeonato Brasileiro odehrané v září 2018

Rivalita Vasca de Gama a Flamenga započala veslařskými střetnutími, premiéra na fotbalovém trávníku se odehrála v dubnu 1923, poté, co roku 1922 postoupili hráči Vasca mezi elitu města Rio de Janeiro.[5] Nováček mezi brazilskou elitou se zkušenějšího Flamenga nezalekl a vítězstvím 3:1 zásluhou dvougólového Cecyho se přiblížil k prvnímu následně získanému titulu. Ve 30. letech se derby zintenzivnělo, tím spíše, když O Vascão porazilo rivala nejvyšším rozdílem v historii vzájemných klání – v roce 1931 výsledkem 7:0 a v roce 1933 výhrou 2:0 na právě nově otevřeném stadionu Flamenga. Zavedené Flamengo ale Vascu přebralo talentované hráče jako byli Leônidas da Silva či Domingos da Guia.[5]

V roce 1944 se oba týmy utkaly ve finále Campeonato Carioca. Flamengo obhajující předchozí dvojí triumf akorát přišlo o osu týmu, zatímco „hladové“ O Vascão bylo favoritem. Díky s kariérou loučícímu se Agustínu Validovi ale gólem v závěru vyhrálo Flamengo. Od roku 1945 do roku 1951 fotbalisté Vasco da Gama proti Flamengu neprohráli rekordních 23 derbyových zápasů, v letech 1947 až 1949 dokonce 10 zápasů po sobě vyhráli.[5]

V roce 1976 se týmy utkaly v rámci Taca Guanabara, v jehož finále došlo na penaltový rozstřel. Brankář O Vascão Mazzaropi (Mazarópi) vychytal obvykle úspěšného Zica, načež Roberto Dinamite vyrovnal na 4:4. Poté co v další sérii neuspěl Geraldo z Flamenga a naopak Luis Carlos uspěl, začal být vítězný tým označován jako O Time da Virada – „Comeback tým“.[5]

Vítězství v Campeonato Brasileiro roku 1997 si Vasco zaručilo ve finále proti Atléticu Mineiro. V semifinále ovšem vyřadilo Flamengo, poté co se pod výhrou 4:1 podepsal hattrickem Edmundo. V letech 1999 až 2001 ovšem O Vascão ani v jednom ze tří případů ve finále nezabránilo Flamengu vybojovat trofej. Postupem dekády ale finálovou bilanci otočili a pětkrát ve finále Flamengo přehráli, včetně toho v Copa do Brasil v roce 2006.[5]

Slavní hráči

[editovat | editovat zdroj]

Fanoušci

[editovat | editovat zdroj]

Vasco da Gama má asi deset milionů příznivců a je tak pátým nejpopulárnějším klubem v Brazílii.[6] Mezi jeho příznivce patří např. automobilový závodník Nelson Piquet.

Úspěchy

[editovat | editovat zdroj]

Inspirace

[editovat | editovat zdroj]

V JAR existuje klub Vasco da Gama Kapské Město, založený roku 1980 místní portugalskou komunitou.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://globoesporte.globo.com/platb/memoriaec/2011/03/23/a-contribuicao-do-vasco-para-o-integracao-racial-e-social-no-futebol/
  2. ↑ Archivovaná kopie. revistaepoca.globo.com [online]. [cit. 2013-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-01. 
  3. ↑ a b c d e f g Pioneers of the Sao Januario. FIFA.com [online]. 2008-05-14 [cit. 2020-11-21]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ A samba lesson for the world. FIFA.com [online]. 2007-03-22 [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-29. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d e Rio's clash of the masses. FIFA.com [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-31. (anglicky) 
  6. ↑ http://esporte.uol.com.br/futebol/ultimas/2004/10/04/ult59u87819.jhtm

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CR_Vasco_da_Gama&oldid=24123969“