Přeskočit na obsah

Plachetnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Plachetnice je loď, která je poháněna silou větru. Pohyb zvaný plachtění jí umožňují plachty, připevněné na stěžních a ráhnech. Plachetnice se staly možná prvními dopravními prostředky, které využívaly k pohybu jinou sílu, než sílu lidských či zvířecích svalů (kromě síly větru bylo ale možno vždy použít k dopravě i gravitační sílu Země).

Využívání plachetnic je doloženo už od starověku. Kolébkou plachetnic je Indonésie, kde se na pirogách a katamaránech plavili lidé již před 4000 lety. Později se používaly plachetnice i ve starém Egyptě a pravděpodobně i v Mezopotámii.

Systém plachetnic byl postupně zdokonalován a byly využívány v dopravě i vojenství. I většina velkých zeměpisných objevů byla uskutečněna za pomoci plachetnic. Ještě na konci 19. století byly plachetnice ve vhodných oblastech s pravidelným vzdušným prouděním schopny konkurovat parníkům svou rychlostí. Během konce 19. a ve 20. století byly ale prakticky ze všech oborů vodní dopravy vytlačeny parníky a motorovými loděmi. V současné době jsou plachetnice využívány k rekreaci, sportu a jako školní lodě.

Principem plachetnice je využívání kinetické energie větru. U prvních plachetnic se jen využívalo síly, vzniklé aerodynamickým odporem vzduchu, působícího na plachtu postavenou kolmo na směr větru. Tento způsob umožňoval plavbu jen ve směru větru. Později byly plachty a samotná konstrukce plachetnic zdokonalovány a byla objevena možnost postavit plachty ve vhodném úhlu k větru a tak plout i kolmo na směr větru či dokonce šikmo proti němu. Postup, kdy se plachetnice pohybuje klikatým kursem proti směru větru se nazývá křižování proti větru.

Hybridní pohon

[editovat | editovat zdroj]

Kromě čistých plachetnic, poháněných prakticky výhradně silou větru, existovaly v historii i lodě s kombinovaným pohonem, kde plachty hrály doplňkovou roli, nebo byly rovnocenné s jiným druhem pohonu. Sem patří mnoho starověkých a středověkých typů veslic (například drakkar a galéra), nebo novověké plachetní parníky.

V novodobé historii se pak objevují pokusy o využití síly větru k pohonu lodí netradičními způsoby – příkladem mohou být plachty z pevných materiálů či Flettnerův rotor.

Lední jachty

[editovat | editovat zdroj]

Sílou větru na zamrzlé vodní hladině jsou také poháněny lední jachty, tedy speciální vozidla vybavená bruslemi a plachtami (lodní třída DN).

Příklady druhů plachetnic

[editovat | editovat zdroj]
Briga

Třídy sportovních plachetnic - okruhový jachting v ČR[1]

[editovat | editovat zdroj]
Sportovní dvouposádková okruhová plachetnice pro mládež a dospělé na Lipně.
Plachetnice RS500 pro mládež a dospělé.

Pro děti a mládež:

[editovat | editovat zdroj]

Jednoposádkové

[editovat | editovat zdroj]

Dvouposádkové

[editovat | editovat zdroj]

Jednoposádkové

[editovat | editovat zdroj]
  • Laser
  • Evropa
  • Finn
  • RS Vareo
  • RS Aero
  • RS700
  • Waszp - Moth
  • 2.4m
  • DN

Víceposádkové

[editovat | editovat zdroj]
  • RS400
  • RS500
  • RS800
  • 49er
  • 420
  • 470
  • Vaurien
  • Pirát
  • Fireball
  • Flying Dutchman
  • Star
  • RS21
  • Melges 24

Vícetrupé

[editovat | editovat zdroj]
  • Tornádo
  1. Seznam lodních tříd. Český svaz jachtingu [online]. [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]