Boučkův statek
| Boučkův statek | |
|---|---|
.jpg) Boučkův statek, v popředí tzv. vejměnek | |
| Účel stavby | |
původně selská usedlost, nyní galerie, restaurace, sezónní infocentrum a venkovní prostory pro návštěvníky | |
| Základní informace | |
| Sloh | tzv. pojizerský statek, roubená stavba vesnické architektury |
| Přestavba | 1813 |
| Materiály | dřevo, kámen (pískovec) |
| Stavebník | rodina Boučkova |
| Současný majitel | obec Malá Skála |
| Poloha | |
| Adresa | Vranové 1.díl, čp. 12, Malá Skála,  Česko |
| Souřadnice | 50°38′11,8″ s. š., 15°11′28″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33665/5-65 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boučkův statek je částečně roubená selská usedlost (tzv. pojizerský statek), která se nachází na levém břehu řeky Jizery v dolní části Malé Skály na adrese Vranové 1. díl číslo popisné 12 v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Jedná se o nemovitou kulturní památku, zapsanou v rejstříku ÚSKP pod číslem 33665/5-65,[1] která je v majetku obce Malá Skála.[2]
Popis stavby
[editovat | editovat zdroj]Historická usedlost se nachází ve středu obce Malá Skála v těsné blízkosti silničního mostu přes řeku Jizeru. Jedná se o ucelený komplex někdejších obytných a hospodářských staveb.
.jpg)
Centrálním objektem je patrový dům, z větší části roubený, v jehož zděné části se nacházely chlévy a další hospodářské prostory. Přízemní roubenou část lemuje podstávka. Na protější straně areálu je velká stodola, zepředu prostranství uzavírá malý roubený výměnek.[1]
V přízemí byla velká světnice (též „seknice“),[3] hlavní obytná část domu, v níž se nacházely postele, prádelník neboli „veškostn“, lavice, stoly a židle. Byla zde také velká kachlová kamna, která částečně přesahovala do vedlejší místnosti, takzvané černé kuchyně, odkud se kamna vytápěla. Za černou kuchyní ve zděné části býval řeznický krámek (řezníci bydleli v nájmu až do začátku 20. století v protější roubené chaloupce – tzv. „vejměnku“). Vlevo od vstupní síně byly stáje a chlévy pro skot, koně a kozy.
V patře byly další obytné místnosti – tzv. sváteční světnice, za ní nad řeznictvím ještě jeden pokoj s postelemi a nad chlévy se nacházela tzv. „babiččina komora“.[4] Podlouhlá místnost v patře, kde je nyní expozice z historie Malé Skály, sloužila k uskladnění sena. Seno bylo skladováno i ve velké půdní prostoře nad hospodářskou částí, nad obytnou částí statku byly dvě půdy nad sebou. Budova byla kryta sedlovou střechou s vysokou členitou lomenicí, měla pískovcové ostění a empírově orámovaná okna.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Selský rod
[editovat | editovat zdroj]Historická a kulturní hodnota Boučkova statku spočívá především v tom, že jeho podoba zůstala od přestavby v roce 1813 zachována prakticky bez jakýchkoli změn. Rodina Boučkových patřila k nejstarším selským rodům ve Vranovém, které bývalo samostatnou obcí a k Malé Skále bylo přičleněno až v roce 1953.[6]V roce 1826 nechal Josef Bouček z čp. 12 ve Vranovém postavit sochu sv. Josefa. Jan Bouček, který byl po určitou dobu rychtářem obce Loučky, usiloval o ustanovení samostatné obce Vranové. Jeho syn Jaroslav, zvaný „Jaryk“ se stal v roce 1922 historicky prvním starostou Vranového.[5]
20. a 21. století
[editovat | editovat zdroj]Poslední majitelka statku zemřela v sedmdesátých letech 20. století. Nezanechala po sobě dědice ani poslední vůli a zchátralý statek tak přešel do majetku obce. Uvažovalo se dokonce o zbourání objektu, v 80. letech 20. století se však chátrající Boučkův statek dočkal rozsáhlé rekonstrukce (finance byly získány prostřednictvím televizní hry Mates) a v roce 1988 byl zpřístupněn veřejnosti.
.jpg)
Zpočátku neexistovala jasná koncepce využití objektu. V prvním patře v tzv. prostoře „na klenutí“ byla nejdříve instalována historická expozice z dějin Maloskalska, která vznikla podle výtvarného návrhu akademického malíře Josefa Jíry.[4]
Po listopadu 1989 byla založena společnost Arva Patria, která v přízemí někdejšího statku zřídila lidovou hospůdku a v půdním prostoru postupně vybudovala rozsáhlou galerii moderního umění, kde jsou vystavena díla 120 českých umělců první a druhé poloviny 20. století. Prostory v nejvýše položené části Maloskalské galerie pod krovy Boučkova statku jsou vyhrazeny expozici z díla Josefa Jíry.[4]
V někdejším výměnku byla napřed trafika, později zde vznikl jako sezónní infocentrum tzv. „Infoshop Vejměnek“, kde je mj. kavárna, prodejna regionálních produktů a půjčovna koloběžek. Stodola slouží jako technické zázemí pro statek a obecní úřad. V období adventu a Vánoc je těchto prostorách vystavován betlém Josefa Jíry. Dvůr je v letních měsících využíván jako zahrádka místní restaurace a jsou zde pořádány také kulturní akce spojené s vernisážemi výstav.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Památkový katalog. Číslo ÚSKP: 33665/5-65 [online]. Národní památkový ústav [cit. 2017-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí. Informace o pozemku [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2017-10-03 [cit. 2017-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie architektury a stavitelství. Lidová architektura. Světnice, sednice, seknice [online]. lidova-architektura. cz [cit. 2017-10-03]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b c d Boučkův statek [online]. Malá Skála: Infoshop Vejměnek. Oficiální informační portál turistického regionu Maloskalsko [cit. 2017-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-19.
- ↑ a b Boučkův statek. Ze starých letopisů. Příspěvek k historii Maloskalska. Malá Skála: [s.n.], 1988. 22 s. Vydáno u příležitosti otevření Boučkova statku v srpnu 1988.
- ↑ Historie obce [online]. Malá Skála: Obecní úřad [cit. 2017-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boučkův statek na Wikimedia Commons - Maloskalská galerie Josefa Jíry
