Přeskočit na obsah

Anton Forgách

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anton Forgách
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1862
PanovníkFrantišek Josef I.
2. moravský místodržitel
Ve funkci:
1860 – 1860
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceLeopold Lažanský z Bukové
NástupceGustav Ignác Chorinský
2. český místodržitel
Ve funkci:
27. listopadu 1860 – 1861
PanovníkFrantišek Josef I.
PředchůdceKarl Mecséry
NástupceErnst von Kellersperg (pověřen správou)
Narození6. března 1819
Halič
Úmrtí2. dubna 1885 (ve věku 66 let)
Halič
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
RodičeJános Forgách
DětiJános Forgách
Antal Forgách
PříbuzníFlórián Rosty (zeť)
OceněníČestné občanství města Hradce Králové
CommonsAnton Forgách
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anton Forgách (6. března 1819 – 2. dubna 1885 obec Halič) byl rakouský vysoký státní úředník a politik, v 2. polovině 19. století místodržící Moravy a později místodržící Čech, krátce i poslanec Českého zemského sněmu, po rakousko-uherském vyrovnání aktivní v uherské politice.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1838 působil jako státní úředník,[1] nejprve v uherské dvorské kanceláři, od roku 1842 byl prezidentem dikasteria v Rijece, od roku 1848 notářem u dvora. V roce 1848 působil v invazní armádě Ivana Fjodoroviče Paskieviče, která rozdrtila povstání během revoluce v Uhersku.[2] V 50. letech pak vykonával funkci komisaře (hlavný dištriktuálny župan[3]) v jednom z distriktů, na které bylo pacifikované Uhersko rozděleno (v roce 1849 v Prešpurku, pak od roku 1851 v Košicích[1]). Za přijetí tohoto postu byl v řadách maďarské politické reprezentace silně kritizován.[4] V roce 1859 se stal sekčním šéfem na rakouském ministerstvu vnitra.[2]

V letech 1853–1859 byl zástupcem místodržícího v Čechách.[5] Roku 1860 se stal místodržícím (nejvyšším představitelem státní správy) na Moravě,[2] a od 27. listopadu 1860[1] do roku 1861 tuto funkci zastával v Čechách.[6]

V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen do Českého zemského sněmu. Mandát získal paralelně ve dvou obvodech v kurii městské: obvod Třeboň, Lišov, Týn nad Vltavou (tam jako nezávislý český kandidát) a obvod Praha-Malá Strana (tam podporován českou stranou).[7] Ve volbách na Malé Straně získal podporu českého volebního výboru, který proti němu nenasadil vlastního českého kandidáta.[8] Šlo o jediný případ, kdy česká politická reprezentace ustoupila ze svého odmítavého postoje ke kandidaturám státních úředníků do sněmu.[9] Mandát nakonec přijal v tomto obvodu, tedy Praha-Malá Strana.[10] Slavnostně pak coby místodržící zahájil historicky první schůzi sněmu.[11][12] Na poslanecký mandát na sněmu rezignoval v září 1862.[13]

V letech 1861–1864 vedl uherskou dvorní kancelář.[6] Na podzim 1865 ho císař jmenovan županem Novohradské župy, tedy v regionu, kde měl svůj rodový statek.[1] Po rakousko-uherském vyrovnání byl aktivní v uherské politice. Přiklonil se k liberální straně Ference Deáka.[2]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Meyers Großes Konversations-Lexikon [online]. zeno.org [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Forgách, Anton Gf. (1819–1885), Politiker, s. 336. (německy) 
  3. ↑ KOŠICKÉ KRONIKY [online]. cassovia.sk [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Politické state a prejavy [online]. zlatyfond.sme.sk [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848–1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 672. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  6. ↑ a b Česká společnost 1848–1918. 672
  7. ↑ Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086915&picp=&it=&s=djvu
  8. ↑ Národní listy 21. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=&id=6086914&picp=&idpi=8401840
  9. ↑ KOŘALKA, Jiří: Češi v habsburské říši a v Evropě 1815–1914. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-022-1. S. 107. 
  10. ↑ Die Presse, 16. 3. 1862, s. 3.
  11. ↑ Česká společnost 1848–1918. 166
  12. ↑ Obrazy maršálků zemského sněmu nově zdobí prostory sněmovny [online]. zpravy.ihned.cz [cit. 2013-07-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Das Vaterland, 28. 9. 1862, s. 2.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Místodržitelé Českého království (1850–1918)
1. Karl Mecséry (1850–1860) • 2. Anton Forgách (1860–1861) • Ernst von Kellersperg (1861–1863) • Richard Belcredi (1863–1864) • 3. Richard Belcredi (1864–1865) • Antonín Lažanský z Bukové (1865–1866) • 4. Karl von Rothkirch-Panthen (1866–1867) • 5. Ernst von Kellersperg (1867–1868) • Alexander von Koller (1868–1870) • 6. Alexandr z Dietrichstein-Mensdorffu (1870–1871) • 7. Bohuslav Chotek z Chotkova (1871) • 8. Alexander von Koller (1871–1874) • 9. Philipp Weber von Ebenhof (1874–1881) • Alfred Kraus (1881–1882) • 10. Alfred Kraus (1882–1889) • 11. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1889–1896) • 12. Karel Maria z Coudenhove (1896–1911) • 13. František Antonín z Thun-Hohensteinu (1911–1915) • 14. Max Julius z Coudenhove (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Místodržitelé Moravského markrabství (1850–1918)
1. Leopold Lažanský z Bukové (1849–1860) • 2. Anton Forgách (1860) • 3. Gustav Ignác Chorinský (1860–1862) • 4. Adolf von Poche (1862–1870) • 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870–1872) • 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872–1874) • 7. Ludwig von Possinger (1874–1880) • 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1880–1881) • 10. Bedřich Ervín z Schönbornu (1881–1888) • 11. Hermann von Loebl (1888–1893) • 12. Alois von Spens-Booden (1893–1900) • 13. Karel Emanuel ze Žerotína (1900–1906) • Hermann von Pillersdorf (1906–1907) • 14. Karl Heinold (1908–1911) • 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911–1915) • 16. Karl Heinold (1915–1918)
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Anton_Forgách&oldid=24061700“