Amelia Britská: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značky: možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - panovník |
{{Infobox - panovník |
||
| jméno = Princezna Amelia |
|||
| obrázek = Princess Amelia (1783-1810).jpg |
| obrázek = Princess Amelia (1783-1810).jpg |
||
| popisek = Portrét od [[William Beechey|sira Williama Beecheyho]] |
| popisek = Portrét od [[William Beechey|sira Williama Beecheyho]], asi [[1797]] |
||
| místo narození = [[Royal Lodge]], [[Windsor]], [[Spojené království]] |
| místo narození = [[Royal Lodge]], [[Windsor]], [[Spojené království]] |
||
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1810|11|2|1783|8|7}} |
|||
| místo úmrtí = Augusta Lodge, [[Windsor]], [[Spojené království]] |
| místo úmrtí = Augusta Lodge, [[Windsor]], [[Spojené království]] |
||
| datum pohřbení = [[13. listopadu]] [[1810]] |
| datum pohřbení = [[13. listopad|13. listopadu]] [[1810]] |
||
| místo pohřbení = Královská krypta, [[Kaple svatého Jiří (Windsor)|kaple svatého Jiří]], [[Windsor (hrad)|Windsor]] |
| místo pohřbení = Královská krypta, [[Kaple svatého Jiří (Windsor)|kaple svatého Jiří]], [[Windsor (hrad)|Windsor]] |
||
| dynastie = [[Hannoverská dynastie|Hannoverská]] |
| dynastie = [[Hannoverská dynastie|Hannoverská]] |
||
| otec = [[Jiří III.|Jiří III., král Spojeného království]] |
|||
| matka = [[Šarlota Meklenbursko-Střelická]] |
|||
}} |
}} |
||
⚫ | '''Princezna Amelia''' ([[7. srpen|7. srpna]] [[1783]], [[Windsor]], [[Spojené království]] – [[2. listopad]]u [[1810]], [[Windsor (hrad)|Windsor]]) byla britská princezna, patnácté, poslední dítě, a šestá dcera [[Jiří III.|krále Jiřího III. Britského]] a jeho manželky [[Šarlota Meklenbursko-Střelická|Šarloty Meklenbursko-Střelické]]. Byla jejich třetím dítětem, které zemřelo před nimi. |
||
⚫ | '''Princezna Amelia''' ([[7. srpen|7. srpna]] [[1783]], [[Windsor]], [[Spojené království]] – [[2. listopad]]u [[1810]], Windsor) byla britská princezna, patnácté, poslední dítě, a šestá dcera [[Jiří III.|krále Jiřího III. Britského]] a jeho manželky [[Šarlota Meklenbursko-Střelická|Šarloty Meklenbursko-Střelické]]. Byla jejich |
||
== Mládí == |
== Mládí == |
||
[[Soubor:Hoppner - Princess Amelia, 1785.jpg|vlevo|náhled|Princezna Amelia v roce 1785]] |
[[Soubor:Hoppner - Princess Amelia, 1785.jpg|vlevo|náhled|Princezna Amelia v roce 1785]] |
||
Narodila se v [[Royal Lodge]] ve Windsoru jako nejmladší z patnácti dětí Jiřího III. a královny Šarloty a také jako jediné narozené na hradě Windsor.<ref name=":0">{{Citace monografie |
Narodila se v [[Royal Lodge]] ve Windsoru jako nejmladší z patnácti dětí krále Jiřího III. a královny Šarloty a také jako jediné narozené na hradě Windsor.<ref name=":0">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Fraser |
| příjmení = Fraser |
||
| jméno = Flora |
| jméno = Flora |
||
| titul = Princesses: The Six Daughters of George III |
| titul = Princesses: The Six Daughters of George III |
||
| url = https://archive.org/details/princessessixdau0000fras_c1b2 |
|||
| vydavatel = John Murray |
| vydavatel = John Murray |
||
| místo = Londýn |
| místo = Londýn |
||
| rok vydání = 2004 |
| rok vydání = 2004 |
||
| strany = |
| strany = [https://archive.org/details/princessessixdau0000fras_c1b2/page/76 76]–79, 87, 182, 184 |
||
| isbn = 0-7195-6109-4 |
| isbn = 0-7195-6109-4 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
Řádek 37: | Řádek 33: | ||
| isbn = 978-0-09-953973-5 |
| isbn = 978-0-09-953973-5 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
}}</ref> Říká se, že byla otcovou oblíbenkyní; láskyplně jí říkal „Emily“. Narodila se po předčasné smrti svých |
}}</ref> Říká se, že byla otcovou oblíbenkyní; láskyplně jí říkal „Emily“. Narodila se po předčasné smrti svých starších bratrů, Oktavia (1779–1783) a [[Alfréd Britský|Alfréda]] (1780–1782).<ref name=":0" /> Tato úmrtí zanechala mezi Amelií a jejím věkově nejbližším žijícím sourozencem [[Žofie Britská|princeznou Žofií]] téměř šest let. Byla o jednadvacet let mladší než její nejstarší sourozenec [[Jiří IV.|Jiří]] a téměř o sedmnáct let mladší než její nejstarší sestra [[Šarlota Hannoverská|Šarlota]].<ref name=":0" /> |
||
Amelia byla pokřtěna 17. září 1783 v královské kapli v [[St James's Palace]] [[John Moore (arcibiskup z Canterbury)|Johnem Moorem]], [[Arcibiskup canterburský|arcibiskupem z Canterbury]]. Jejími kmotry byli [[Jiří IV.| |
Amelia byla pokřtěna 17. září 1783 v královské kapli v [[St James's Palace]] [[John Moore (arcibiskup z Canterbury)|Johnem Moorem]], [[Arcibiskup canterburský|arcibiskupem z Canterbury]]. Jejími kmotry byli její sourozenci [[Jiří IV.|Jiří]], [[Šarlota Hannoverská|Šarlota]] a [[Augusta Žofie Hannoverská|Augusta Žofie]].<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Yvonne's Royalty Home Page: Royal Christenings |
| titul = Yvonne's Royalty Home Page: Royal Christenings |
||
| periodikum = web.archive.org |
| periodikum = web.archive.org |
||
Řádek 55: | Řádek 51: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Narodila se velice brzy po smrti |
Narodila se velice brzy po smrti prince Oktavia a krátce před koncem války mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Její narození bylo vnímáno jako začátek nového období naděje a mnoho se od ní očekávalo.<ref name=":0" /> Když byl Amelii pouhý měsíc, princezna Šarlota napsala svému bratrovi [[Vilém IV. Britský|Vilémovi]]: „Naše nejmladší sestra je bez výjimky jedno z nejhezčích dětí, jaké jsem kdy viděl.“<ref name=":0" /> Očekávalo se od ní, že bude stejně krásná a okouzlující, jako býval Oktavius.<ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Panton |
| příjmení = Panton |
||
| jméno = James |
| jméno = James |
||
Řádek 82: | Řádek 78: | ||
| jméno = Jeremy |
| jméno = Jeremy |
||
| titul = George III: America's Last King |
| titul = George III: America's Last King |
||
| url = https://archive.org/details/georgeiiiamerica0000blac |
|||
| vydavatel = Yale University Press |
| vydavatel = Yale University Press |
||
| rok vydání = 2006 |
| rok vydání = 2006 |
||
| strany = 156, 157 |
| strany = [https://archive.org/details/georgeiiiamerica0000blac/page/156 156], 157 |
||
| isbn = 0-300-11732-9 |
| isbn = 0-300-11732-9 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
Řádek 110: | Řádek 107: | ||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150401014113/http://www.worthingmuseum.co.uk/collections/socialhistory/storiesofworthing/princessamelia/ |
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150401014113/http://www.worthingmuseum.co.uk/collections/socialhistory/storiesofworthing/princessamelia/ |
||
| datum archivace = 2015-04-01 |
| datum archivace = 2015-04-01 |
||
}}</ref> Následující rok se Amelia dočasně zotavila natolik, že se mohla připojit ke své rodině ve [[Weymouth |
}}</ref> Následující rok se Amelia dočasně zotavila natolik, že se mohla připojit ke své rodině ve [[Weymouth]]u, kde trávila hodně času se svou neteří [[Šarlota Augusta Hannoverská|princeznou Šarlotou z Walesu]].<ref name=":0" /> V průběhu života byla Amelia často ve špatném zdravotním stavu; v patnácti letech začala trpět ranými příznaky [[Tuberkulóza|tuberkulózy]].<ref name=":2" /> |
||
V roce 1801 byla princezna poslána na přímořskou kúru do Weymouthu.<ref name=":2" /> Mezi těmi, kteří s ní zůstali, byl [[Charles FitzRoy (důstojník britské armády)|ctihodný Charles FitzRoy]], [[generál]]a britské armády o 21 let starší než ona, a syn [[Charles Fitzroy, 1. baron Southampton|Charlese FitzRoye, 1. barona Southamptona]].<ref name=":1" /><ref name=":5">{{Citace monografie |
V roce 1801 byla princezna poslána na přímořskou kúru do Weymouthu.<ref name=":2" /> Mezi těmi, kteří s ní zůstali, byl [[Charles FitzRoy (důstojník britské armády)|ctihodný Charles FitzRoy]], [[generál]]a britské armády o 21 let starší než ona, a syn [[Charles Fitzroy, 1. baron Southampton|Charlese FitzRoye, 1. barona Southamptona]].<ref name=":1" /><ref name=":5">{{Citace monografie |
||
Řádek 134: | Řádek 131: | ||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
Umírající princezna nechala pro krále vyrobit smuteční prsten, ve kterém byl pod křišťálem posázeným diamanty pramen jejích vlasů. Údajně se po jeho obdržení rozplakal.<ref name=":5" /> V její závěti stálo, že veškerý její majetek bude předán Charlesi FitzRoyovi.<ref name=":5" /> Amelia byla pohřbena v královské kryptě v [[Kaple svatého Jiří (Windsor)|kapli svatého Jiří]] ve [[Windsor |
Umírající princezna nechala pro krále vyrobit smuteční prsten, ve kterém byl pod křišťálem posázeným diamanty pramen jejích vlasů. Údajně se po jeho obdržení rozplakal.<ref name=":5" /> V její závěti stálo, že veškerý její majetek bude předán Charlesi FitzRoyovi.<ref name=":5" /> Amelia byla pohřbena v královské kryptě v [[Kaple svatého Jiří (Windsor)|kapli svatého Jiří]] ve [[Windsor]]u.<ref name=":5" /> Její nejstarší bratr, pozdější [[Jiří IV.]], si údajně vyžádal její [[Posmrtná maska|posmrtnou masku]]. |
||
== |
== Následky == |
||
[[Soubor:Apotheosis of the Princes Octavius & Alfred, and of the Princess Amelia (Prince Octavius; Princess Amelia; Prince Alfred) by William Marshall Craig.jpg|náhled|Tisk z roku 1820 zobrazující [[Apoteóza|apoteózu]] Amelie s jejími bratry Oktaviem a Alfrédem]] |
|||
Po Ameliině smrti se [[George Villiers (1759–1827)|George Villiers]], králův [[soudní vykonavatel]] a mladší bratr [[Thomas Villiers, 2. hrabě z Clarendonu|Thomase Villierse, 2. hraběte z Clarendonu]], pokusil vydírat krále a královnu dopisy patřícími Amelii poté, co pod jeho kontrolou zmizelo 280 000 liber.<ref>{{Citace monografie |
Po Ameliině smrti se [[George Villiers (1759–1827)|George Villiers]], králův [[soudní vykonavatel]] a mladší bratr [[Thomas Villiers, 2. hrabě z Clarendonu|Thomase Villierse, 2. hraběte z Clarendonu]], pokusil vydírat krále a královnu dopisy patřícími Amelii poté, co pod jeho kontrolou zmizelo 280 000 liber.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Roberts |
| příjmení = Roberts |
||
Řádek 156: | Řádek 154: | ||
| jméno = Christopher |
| jméno = Christopher |
||
| titul = George IV: The Rebel Who Would be King |
| titul = George IV: The Rebel Who Would be King |
||
| url = https://archive.org/details/georgeivrebelwho0000chri |
|||
| vydavatel = St. Martin's Griffin |
| vydavatel = St. Martin's Griffin |
||
| rok vydání = 2007 |
| rok vydání = 2007 |
||
| strany = 349, 437 |
| strany = [https://archive.org/details/georgeivrebelwho0000chri/page/349 349], 437 |
||
| isbn = 978-1-4039-8379-4 |
| isbn = 978-1-4039-8379-4 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
Řádek 164: | Řádek 163: | ||
== Tituly, oslovení a erb == |
== Tituly, oslovení a erb == |
||
=== Tituly a oslovení === |
=== Tituly a oslovení === |
||
Jako dcera panovníka byla od narození oslovována jako ''[[Královská Výsost|Její královská Výsost]]'' princezna Amelia. |
Jako dcera panovníka byla od narození oslovována jako ''[[Královská Výsost|Její královská Výsost]]'' princezna Amelia. |
||
=== Erb === |
=== Erb === |
||
[[Soubor:St Anne, Kew Cushions (103) - geograph.org.uk - 4539244.jpg|náhled|Erb princezny Amelie na polštáři v [[Kostel svaté Anny (Kew)|kostele sv. Anny]] v [[Kew]]]] |
|||
Od roku 1789, jako dcera panovníka, používala Amelia erb říše.<ref>{{Citace elektronického periodika |
Od roku 1789, jako dcera panovníka, používala Amelia erb říše.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = marks of cadency in the British royal family |
| titul = marks of cadency in the British royal family |
||
Řádek 189: | Řádek 190: | ||
| jazyk = fr |
| jazyk = fr |
||
}}</ref> |
}}</ref> |
||
⚫ | |||
|style=font-size: 90%; line-height: 110%; |
|||
|border=1 |
|||
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0; |
|||
|boxstyle_1=background-color: #fcc; |
|||
|boxstyle_2=background-color: #fb9; |
|||
|boxstyle_3=background-color: #ffc; |
|||
|boxstyle_4=background-color: #bfc; |
|||
|boxstyle_5=background-color: #9fe; |
|||
|1 = Amelia Britská |
|||
|2 = [[Jiří III.]] |
|||
|3 = [[Šarlota Meklenbursko-Střelická]] |
|||
|4 = [[Frederik Ludvík Hannoverský]] |
|||
|5 = [[Augusta Sasko-Gothajská]] |
|||
|6 = [[Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický]] |
|||
|7 = [[Alžběta Sasko-Hildburghausenská]] |
|||
|8 = [[Jiří II.]] |
|||
|9 = [[Karolina z Ansbachu]] |
|||
|10 = [[Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský]] |
|||
|11 = [[Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská]] |
|||
|12 = [[Adolf Fridrich II. Meklenbursko-Střelický]] |
|||
|13 = Christiana Emilie Schwarzbursko-Sondershausenská |
|||
|14 = [[Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský]] |
|||
|15 = [[Žofie Albertina z Erbachu]] |
|||
⚫ | |||
|16 = [[Jiří I.]] |
|||
|17 = [[Žofie Dorotea z Celle]] |
|||
|18 = [[Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský]] |
|||
|19 = [[Eleonora Sasko-Eisenašská]] |
|||
|20 = [[Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský]] |
|||
|21 = Magdalena Sibyla Sasko-Weissenfelská |
|||
|22 = [[Karel Anhaltsko-Zerbstský]] |
|||
|23 = Žofie Sasko-Weissenfelská |
|||
|24 = [[Adolf Fridrich I. Meklenburský]] |
|||
|25 = Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská |
|||
|26 = [[Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský]] |
|||
|27 = Antonie Sibyla Barby-Mühlingenská |
|||
|28 = [[Arnošt Sasko-Hildburghausenský]] |
|||
|29 = [[Žofie Henrieta Waldecká]] |
|||
|30 = [[Jiří Ludvík I. Erbašský]] |
|||
|31 = Amálie Kateřina Waldecko-Eisenberská |
|||
}} |
|||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
{{Překlad|en|Princess Amelia of the United Kingdom|1143131816}} |
{{Překlad|en|Princess Amelia of the United Kingdom|1143131816}} |
||
Řádek 239: | Řádek 201: | ||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
* [[Britská královská rodina]] |
* [[Britská královská rodina]] |
||
* [[Potomci Jiřího III.]] |
|||
=== Externí odkazy === |
=== Externí odkazy === |
||
Řádek 245: | Řádek 208: | ||
{{Britské princezny}} |
{{Britské princezny}} |
||
{{Hannoverské princezny}} |
{{Hannoverské princezny}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Historie|Lidé|Spojené království}} |
|||
[[Kategorie:Hannoverská dynastie]] |
[[Kategorie:Hannoverská dynastie]] |
||
[[Kategorie:Britské princezny]] |
[[Kategorie:Britské princezny]] |
||
[[Kategorie:Dcery králů]] |
|||
[[Kategorie:Britské šlechtičny v 18. století]] |
[[Kategorie:Britské šlechtičny v 18. století]] |
||
[[Kategorie:Britské šlechtičny v 19. století]] |
[[Kategorie:Britské šlechtičny v 19. století]] |
Aktuální verze z 19. 2. 2024, 15:34
Amelia Britská | |
---|---|
Portrét od sira Williama Beecheyho, asi 1797 | |
Narození | 7. srpna 1783 Royal Lodge, Windsor, Spojené království |
Úmrtí | 2. listopadu 1810 (ve věku 27 let) Augusta Lodge, Windsor, Spojené království |
Pohřbena | Královská krypta, kaple svatého Jiří, Windsor 13. listopadu 1810 |
Dynastie | Hannoverská |
Otec | Jiří III. Britský |
Matka | Šarlota Meklenbursko-Střelická |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Princezna Amelia (7. srpna 1783, Windsor, Spojené království – 2. listopadu 1810, Windsor) byla britská princezna, patnácté, poslední dítě, a šestá dcera krále Jiřího III. Britského a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. Byla jejich třetím dítětem, které zemřelo před nimi.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v Royal Lodge ve Windsoru jako nejmladší z patnácti dětí krále Jiřího III. a královny Šarloty a také jako jediné narozené na hradě Windsor.[1][2] Říká se, že byla otcovou oblíbenkyní; láskyplně jí říkal „Emily“. Narodila se po předčasné smrti svých starších bratrů, Oktavia (1779–1783) a Alfréda (1780–1782).[1] Tato úmrtí zanechala mezi Amelií a jejím věkově nejbližším žijícím sourozencem princeznou Žofií téměř šest let. Byla o jednadvacet let mladší než její nejstarší sourozenec Jiří a téměř o sedmnáct let mladší než její nejstarší sestra Šarlota.[1]
Amelia byla pokřtěna 17. září 1783 v královské kapli v St James's Palace Johnem Moorem, arcibiskupem z Canterbury. Jejími kmotry byli její sourozenci Jiří, Šarlota a Augusta Žofie.[1][3] Později byla 24. prosince 1799 arcibiskupem biřmována.[4]
Narodila se velice brzy po smrti prince Oktavia a krátce před koncem války mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými. Její narození bylo vnímáno jako začátek nového období naděje a mnoho se od ní očekávalo.[1] Když byl Amelii pouhý měsíc, princezna Šarlota napsala svému bratrovi Vilémovi: „Naše nejmladší sestra je bez výjimky jedno z nejhezčích dětí, jaké jsem kdy viděl.“[1] Očekávalo se od ní, že bude stejně krásná a okouzlující, jako býval Oktavius.[1][5][6]
Dospělost
[editovat | editovat zdroj]Před rokem 1788 řekl král Jiří svým dcerám, že je vezme do Hannoveru a najde jim vhodné manžely[7] navzdory obavám, které měl a které pramenily z nešťastných manželství jeho sester. Poznamenal: „Nemohu popřít, že jsem si nikdy nepřál, aby se některá z nich vdala: jsem šťastný v jejich společnosti a ani v nejmenším si nepřeji odloučení.“[8] Král však toho roku utrpěl první záchvat šílenství, to bylo Amelii pět let. V letech 1801 a 1804 došlo k dalším záchvatům, čímž se předešlo řečem o svatbě jeho dcer. Otázka manželství byla vznášena zřídka; královna Šarlota se bála, že toto téma, které krále vždy zneklidňovalo, ho přivede zpět k nepříčetnosti. Kromě toho královna, pod tlakem své nemoci, chtěla, aby princezny zůstaly blízko ní.[6][8][7]
Amelia a její sestry Šarlota, Augusta Žofie, Alžběta, Marie a Žofie byly příliš chráněny a izolovány, což omezovalo setkání s vhodnými nápadníky jejich věku.[6]
Nemoc a smrt
[editovat | editovat zdroj]V roce 1798 dostala princezna Amelia bolest v kloubu kolena a byla poslána do velkého přímořského města Worthing, aby se zotavila. Napsala svému otci: „Jistě pára a teplá mořská koupel jsou užitečné, a proto doufám, že tě budu moci ujistit, že je mi lépe.“[1][9] Následující rok se Amelia dočasně zotavila natolik, že se mohla připojit ke své rodině ve Weymouthu, kde trávila hodně času se svou neteří princeznou Šarlotou z Walesu.[1] V průběhu života byla Amelia často ve špatném zdravotním stavu; v patnácti letech začala trpět ranými příznaky tuberkulózy.[6]
V roce 1801 byla princezna poslána na přímořskou kúru do Weymouthu.[6] Mezi těmi, kteří s ní zůstali, byl ctihodný Charles FitzRoy, generála britské armády o 21 let starší než ona, a syn Charlese FitzRoye, 1. barona Southamptona.[5][10] Amelia se do FitzRoye zamilovala a toužila si ho vzít.[6] Královně o této záležitosti řekl sluha, ale ona to ignorovala. Doufalo se, že tato diskrétnost zabrání králi, aby se o páru dozvěděl, což by ho mohlo vystavit riziku, že se dostane do jednoho ze záchvatů duševní choroby, ke které byl stále náchylnější. I když se nikdy nevzdala naděje, že si ho vezme,[6] věděla, že se nemůže za FitzRoye legálně provdat kvůli ustanovením zákona o královských manželstvích přijatém parlamentem jejího otce (alespoň do dosažení věku 25 let, poté mohla získat povolení od tajné rady).[zdroj?] Později řekla svému bratru Bedřichovi, že se považuje za vdanou, přičemž se podepisovala iniciály A. F. R. (Amelia FitzRoyová).[6]
V roce 1808 dostala Amelia těžký záchvat spalniček. Úzkostlivý král Jiří se rozhodl poslat Amelii do Weymouthu v doprovodu její sestry Marie. Její zdravotní stav se zlepšil jen trochu. V roce 1809 mohla příležitostně podnikat krátké procházky po zahradě. Toto zlepšení bylo pouze dočasné a v říjnu 1810 ji zachvátil oheň sv. Antonína (erysipel). Král k sobě svolával lékaře své dcery každé ráno v sedm hodin a ještě třikrát nebo čtyřikrát během dne a podrobně se jich vyptával na její stav. K její smrti došlo ve 12:00 v den narozenin jejího bratra Eduarda, 2. listopadu.[11]
Umírající princezna nechala pro krále vyrobit smuteční prsten, ve kterém byl pod křišťálem posázeným diamanty pramen jejích vlasů. Údajně se po jeho obdržení rozplakal.[10] V její závěti stálo, že veškerý její majetek bude předán Charlesi FitzRoyovi.[10] Amelia byla pohřbena v královské kryptě v kapli svatého Jiří ve Windsoru.[10] Její nejstarší bratr, pozdější Jiří IV., si údajně vyžádal její posmrtnou masku.
Následky
[editovat | editovat zdroj]Po Ameliině smrti se George Villiers, králův soudní vykonavatel a mladší bratr Thomase Villierse, 2. hraběte z Clarendonu, pokusil vydírat krále a královnu dopisy patřícími Amelii poté, co pod jeho kontrolou zmizelo 280 000 liber.[12] Villiers byl otcem pozdějšího diplomata a státníka George Villierse, 4. hraběte z Clarendonu.
Její smrt přispěla ke zhoršení zdraví jejího otce, což vyústilo v jeho nepříčetnost[5][10][11] a následné použití zákona o regentství z roku 1811.[zdroj?] Podle jeho lékaře, doktora Willise, král později křičel „divokým, monotónním, delirantním způsobem: 'Ach Emily [princezno Amelie], proč nezachráníš svého otce? Nenávidím všechny lékaře...“[10] Mezi další bludy krále Jiřího patřilo přesvědčení, že zdravá Amelie pouze pobývá v Hannoveru s vlastní velkou rodinou, kde „nikdy nezestárne a bude se mít vždy dobře“.[10]
Amelia byla popsána jako krásná dívka s rubínovými rty a kaštanovými vlasy. Údajně byla ta „nejbouřlivější ze všech princezen“. Říká se však také, že byla přívětivá, temperamentní, nesobecká a inteligentní. Tyto vlastnosti vedly její švagrovou princeznu Karolinu, o které bylo známo, že svými příbuznými ze strany manžela pohrdala, k tomu, aby o Amelii řekla, že je „nejpřátelštější z celé skupiny“. Amelia byla oblíbená jak princem z Walesu, tak vévodou ze Sussexu, který ji nazýval „půvabným tvorem“. Amelia prince z Walesu zbožňovala a jednou mu řekla, že ho vždy milovala víc než své ostatní bratry. On ji miloval možná víc než své ostatní sestry (snad s výjimkou princezny Marie) a byl zdrcen, když zemřela. Její smrt ho tak hluboce zasáhla, že po jejím pohřbu už nikdy nemohl spát v místnosti, která nebyla osvětlena několika voskovými svíčkami.[13] Při zmínce jejího jména více než tři roky po její smrti také propukal v pláč.
Tituly, oslovení a erb
[editovat | editovat zdroj]Tituly a oslovení
[editovat | editovat zdroj]Jako dcera panovníka byla od narození oslovována jako Její královská Výsost princezna Amelia.
Erb
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1789, jako dcera panovníka, používala Amelia erb říše.[14]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Zdroj:[15]
Jiří I. Britský | ||||||||||||
Jiří II. Britský | ||||||||||||
Žofie Dorotea z Celle | ||||||||||||
Frederik Ludvík Hannoverský | ||||||||||||
Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Karolina z Ansbachu | ||||||||||||
Eleonora Sasko-Eisenašská | ||||||||||||
Jiří III. Britský | ||||||||||||
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský | ||||||||||||
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská | ||||||||||||
Augusta Sasko-Gothajsko-Altenburská | ||||||||||||
Karel Anhaltsko-Zerbstský | ||||||||||||
Magdalena Augusta Anhalttsko-Zerbstská | ||||||||||||
Žofie Sasko-Weissenfelská | ||||||||||||
Amelia Britská | ||||||||||||
Adolf Bedřich I. Meklenburský | ||||||||||||
Adolf Bedřich II. Meklenburský | ||||||||||||
Marie Kateřina Brunšvicko-Dannenberská | ||||||||||||
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický | ||||||||||||
Kristián Vilém I. Schwarzbursko-Sondershausenský | ||||||||||||
Kristiana Emílie Schwarzbursko-Sondershausenská | ||||||||||||
Antonie Sybille of Barby-Mühlingen | ||||||||||||
Šarlota Meklenbursko-Střelická | ||||||||||||
Arnošt Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Arnošt Fridrich I. Sasko-Hildburghausenský | ||||||||||||
Žofie Henrieta Waldecká | ||||||||||||
Alžběta Sasko-Hildburghausenská | ||||||||||||
Jiří Ludvík I. z Erbachu-Fürstenau | ||||||||||||
Žofie Albertina z Erbach-Erbach | ||||||||||||
Amálie Kateřina Waldecko-Eistenburská | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Amelia of the United Kingdom na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i FRASER, Flora. Princesses: The Six Daughters of George III. Londýn: John Murray, 2004. Dostupné online. ISBN 0-7195-6109-4. S. 76–79, 87, 182, 184. (anglicky)
- ↑ WEIR, Alison. Britain's Royal Families, The Complete Genealogy. Londýn: Vintage Books, 2008. ISBN 978-0-09-953973-5. S. 300. (anglicky)
- ↑ Yvonne's Royalty Home Page: Royal Christenings. web.archive.org [online]. 2011-08-06 [cit. 2023-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-06.
- ↑ Bonhams : POLITICS, LAW and ROYALTY Collection of autograph letters etc.,. www.bonhams.com [online]. [cit. 2023-03-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PANTON, James. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: Scarecrow Press, 2011. 724 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8108-7497-8. S. 45–46. (anglicky) Google-Books-ID: BiyyueBTpaMC.
- ↑ a b c d e f g h Sophia, Princess (1777–1848). Oxford Dictionary of National Biography [online]. [cit. 2023-03-17]. DOI: 10.1093/ref:odnb/42012. Dostupné online. DOI 10.1093/ref:odnb/9780198614128.001.0001/odnb-9780198614128-e-42012. (anglicky)
- ↑ a b BLACK, Jeremy. George III: America's Last King. [s.l.]: Yale University Press, 2006. Dostupné online. ISBN 0-300-11732-9. S. 156, 157. (anglicky)
- ↑ a b SCHIFF, Stacy. 'Princesses': All the King's Girls. The New York Times. 2005-04-24. Dostupné online [cit. 2023-03-18]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Princess Amelia. web.archive.org [online]. 2015-04-01 [cit. 2023-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-01.
- ↑ a b c d e f g HIBBERT, Christopher. George III: A Personal History. [s.l.]: Basic Books, 2000. ISBN 0-465-02724-5. S. 278, 396–398, 400. (anglicky)
- ↑ a b WILLSON, Beckles. George III, as man, monarch and statesman. [s.l.]: London, T. C. & E. C. Jack, 1907. 668 s. Dostupné online. S. 549.
- ↑ ROBERTS, Jane. Royal Landscape: The Gardens and Parks of Windsor. [s.l.]: Yale University Press 620 s. Dostupné online. ISBN 978-0-300-07079-8. S. 289–290. (anglicky) Google-Books-ID: GYoMNbYfsQ4C.
- ↑ HIBBERT, Christopher. George IV: The Rebel Who Would be King. [s.l.]: St. Martin's Griffin, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-4039-8379-4. S. 349, 437. (anglicky)
- ↑ marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org [online]. [cit. 2023-03-17]. Dostupné online.
- ↑ AMMON, Christoph Heinrich von. Genealogie ascendante jusqu'au quatrieme degre inclusivement de tous les Rois et Princes de maisons souveraines de l'Europe actuellement vivans, reduite en 114 tables .... [s.l.]: Aux Depens de L'Auteur, Se Vend Chez Etienne de Bourdeaux 144 s. Dostupné online. (francouzsky) Google-Books-ID: AINPAAAAcAAJ.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amelia Britská na Wikimedia Commons