Marie Hannoverská

Marie Hannoverská
	princezna britská a lantkraběnka Hesensko-kasselská
	Portrét od Georga Desmaréese
Narození	5. března 1723; Leicester House
Úmrtí	14. ledna 1772 (ve věku 48 let); Hanau
Pohřbena	Kostel sv. Marie (Hanau)
Sňatek	28. června 1840
Manžel	Fridrich II. Hesensko-Kasselský
Potomci	Vilém (1743–1821); Karel (1744–1836); Fridrich (1747–1837)
Dynastie	Hannoverští
Otec	Jiří II.
Matka	Karolina z Ansbachu
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Hannoverská, známá též jako Marie Britská (5. března 1723, Londýn – 14. ledna 1772, Hanau), byla druhá nejmladší dcera Jiřího II. Britského a jeho manželky Karoliny z Ansbachu a jako manželka Fridricha II., lankraběte z Hesenska-Kasselska lankraběnka z Hesenska-Kasselska.

Mládí

Princezna Marie se narodila v Leicester House ve Westminsteru v Londýně.^[1] Její otec byl princem z Walesu, pozdější král Jiří II. Její matkou byla Karolina z Ansbachu, dcera Jana Bedřicha, markraběte z Brandenburku-Ansbachu.^[1]

Její otec nastoupil 11. června 1727 na trůn jako Jiří II. a ona se stala „JkV princeznou Marií“. Po své smrti v roce 1737 její matka, královna Karolina, svěřila Marii její starší sestře Karolině a naléhala na ni, aby „udělala, co mohla, aby podpořila pokornou a mírnou povahu princezny Marie“.^[2]

Manželství

Byl pro ni vyjednán sňatek s lankrabětem Fridrichem Hesensko-Kasselským, jediným synem a dědicem Viléma VIII., lankraběte z Hesenska-Kasselska.^[3]

Vzali se na základě plné moci v Královské kapli St James's Palace v Londýně 8. května, poté osobně 28. června 1740 v Kasselu.^[1] Měli čtyři syny, z nichž tři se dožili dospělosti.^[3]

Manželství bylo nešťastné a Fridrich byl prý „brutální“ a „neotesaný“. Frederik údajně vystavil Mary manželskému zneužívání.^[4] Koncem roku 1746 podnikla Marie delší cestu do Británie, aby unikla jeho špatnému zacházení. Pár se rozešel v roce 1754 kvůli konverzi Frederika na katolicismus. Podporoval ji tchán, který jí zajistil bydlení v Hanau, protože se nechtěla vrátit do Velké Británie, ale zůstat na kontinentu a vychovávat své děti.^[4]

V roce 1756 se Marie přestěhovala do Dánska, aby se starala o děti své sestry Luisy Britské, která zemřela v roce 1751. Vzala s sebou své děti, které tak vyrostly na královském dvoře a její synové byli provdáni za dánské princezny. Její manžel se v roce 1760 stal po svém otci lankrabětem z Hesenska-Kasselska, a tak byla Marie posledních dvanáct let svého života technicky lankraběnkou, navzdory jejímu odcizení od manžela.

Marie zemřela 14. nebo 16. ledna 1772 ve věku 48 let v Hanau v Německu.^[1]

Tituly, oslovení a erb

Tituly a oslovení

5. března 1723 – 8. května 1740: Její královská Výsost princezna Marie
8. května 1740 – 25. března 1751: Její královská Výsost princezna Fridrich Hesensko-Kasselský
25. března 1751 – 1. února 1760: Její královská Výsost Dědičná princezna z Hesenska-Kasselska
1. února 1760 – 14. ledna 1772: Její královská Výsost Lankraběnka z Hesenska-Kasselska

Erb

Dne 30. srpna 1727 bylo Marii jako dítěti panovníka uděleno povolení používat erb říše.^[5]

Potomci

Jméno	Narození	Úmrtí	Poznámky
Princ Vilém Hesensko-Kasselský	25. prosince 1741	1. července 1742	Zemřel v dětství
Vilém I., kurfiřt z Hesenska	3. června 1743	27. února 1821	Ženatý, 1763, Vilemína Karolina Dánská a Norská; měl potomky
Princ Karel Hesensko-Kasselský	19. prosince 1744	17. srpna 1836	Ženatý, 1766, Luisa Dánská; měl potomky
Princ Fridrich Hesensko-Kasselský	11. září 1747	20. května 1837	Ženatý, 1786, Karolina Nasavsko-Usingenská; měl potomky

Vývod z předků

Jiří Brunšvicko-Lüneburský

Arnošt August Brunšvicko-Lüneburský

Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská

Joachim Arnošt Oettingenský

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Anna Sibylla Solmsko-Sonnenwaldská

Žofie Dorotea z Celle

Alexandr II. Desmier d'Olbreuse

Éléonore Desmier d'Olbreuse

Jacquette Poussard de Vandré

Marie Hannoverská

Joachim Arnošt Braniborsko-Ansbašský

Albrecht II. Braniborsko-Ansbašský

Žofie Solmsko-Laubachská

Jan Fridrich Braniborsko-Ansbašský

Jiří Vilém Brunšvicko-Lüneburský

Žofie Markéta Oettingenská

Éléonore Desmier d'Olbreuse

Karolina z Ansbachu

Vilém Sasko-Výmarský

Jan Jiří I. Sasko-Eisenašský

Eleonora Dorotea Anhaltsko-Desavská

Eleonora Sasko-Eisenašská

Arnošt Saynsko-Wittgensteinský

Johana Saynsko-Wittgensteinská

Lujza Juliana Erbašská

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Mary of Great Britain na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b ^c ^d WEIR, Alison. Britain's Royal Families, The Complete Genealogy. Londýn: Vintage Books, 2008. ISBN 978-0-09-953973-5. S. 284. (anglicky)
↑ BEATTY, Michael A. The English Royal Family of America, from Jamestown to the American Revolution. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Mary, Princess (1723–1772), landgravine of Hesse-Cassel, consort of Friedrich II. Oxford Dictionary of National Biography [online]. [cit. 2023-03-15]. DOI: 10.1093/ref:odnb/18253. Dostupné online. DOI 10.1093/ref:odnb/9780198614128.001.0001/odnb-9780198614128-e-18253. (anglicky)
↑ ^a ^b PANTON, James. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)
↑ marks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Hannoverská na Wikimedia Commons
Henry Churchyard "Royal Genealogies, Part 10"
Sam Sloan "Big Combined Family Trees (pafg751)"
http://www.thepeerage.com/p10098.htm#i100977

Hesensko-kasselská lankraběnka
Předchůdce: Ulrika Eleonora Švédská	1760–1772 Marie Hannoverská	Nástupce: Filipína Braniborsko-Schwedtská

[:0-1] WEIR, Alison. Britain's Royal Families, The Complete Genealogy. Londýn: Vintage Books, 2008. ISBN 978-0-09-953973-5. S. 284. (anglicky)

[2] BEATTY, Michael A. The English Royal Family of America, from Jamestown to the American Revolution. [s.l.]: [s.n.], 2003. Dostupné online. (anglicky)

[:1-3] Mary, Princess (1723–1772), landgravine of Hesse-Cassel, consort of Friedrich II. Oxford Dictionary of National Biography [online]. [cit. 2023-03-15]. DOI: 10.1093/ref:odnb/18253. Dostupné online. DOI 10.1093/ref:odnb/9780198614128.001.0001/odnb-9780198614128-e-18253. (anglicky)

[:2-4] PANTON, James. Historical Dictionary of the British Monarchy. [s.l.]: [s.n.] (anglicky)

[5] rks of cadency in the British royal family. www.heraldica.org [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Britské princezny

Generace naznačují původ od Jiřího I., který formalizoval použití titulů princ a princezna pro členy britské královské rodiny. Tam, kde princezna mohla být nebo je potomkem Jiřího I. více než jednou, je použit její nejstarší původ, podle kterého nesla nebo nese svůj titul.

1. generace	Žofie Dorotea, královna v Prusku

2. generace	Anna, královská princezna a kněžna oranžská Amélie Karolina Marie, lankraběnka hesensko-kasselská Luisa, královna dánská a norská

3. generace	Augusta, vévodkyně brunšvická Alžběta Luisa Karolina Matylda, královna dánská a norská

4. generace	Šarlota, královská princezna a královna württemberská Augusta Žofie Alžběta, lankraběnka hesensko-homburská Marie, vévodkyně z Gloucesteru a Edinburghu Žofie Amelia Sofie z Gloucesteru Karolina z Gloucesteru

5. generace	Šarlota, princezna Leopold Sasko-Kobursko-Saalfeldský Alžběta z Clarence Viktorie Augusta, velkovévodkyně meklenbursko-střelická Marie Adelaida, vévodkyně z Tecku

6. generace	Viktorie, královská princezna a císařovna německá Alice, velkovévodkyně z Hesenska a Porýní Helena, princezna Kristián Šlesvicko-Holštýnský Luisa, vévodkyně z Argyllu Beatrix, princezna Jindřich z Battenbergu Frederika, baronka von Pawel-Rammingen Marie Hannoverská

7. generace	Luisa, královská princezna a vévodkyně z Fife Viktorie Maud, královna norská Marie, královna rumunská Viktorie Fjodorovna Ruská Alexandra, kněžna z Hohenlohe-Langenburku Beatrix, vévodkyně z Galliery Markéta, korunní princezna švédská Patricie Ramsayová Alice, hraběnka z Athlone Marie Luisa, princezna Maxmilián Bádenský Alexandra, velkovévodkyně meklenbursko-zvěřínská Olga Hannoverská

8. generace	Marie, královská princezna a hraběnka z Harewoodu Alexandra, princezna Artur z Connaughtu a vévodkyně z Fife Maud Carnegieová, hraběnka ze Southesku Sibyla, vévodkyně z Västerbottenu Karolína Matylda Sasko-Kobursko-Gothajská Frederika, královna řecká

9. generace	Alžběta II. Margaret, hraběnka ze Snowdonu Alexandra, ctihodná lady Ogilvyová

10. generace	Anne, královská princezna

11. generace	Beatrice, paní Edoardo Mapelli Mozzi Eugenie, paní Jack Brooksbank Louise Mountbatten-Windsorová

12. generace	Charlotte z Walesu Lilibet ze Sussexu

Princezny, kterým byl titul odebrán, a způsobilé ženy, které tento titul nepoužívají, jsou zobrazeny kurzívou.