Přeskočit na obsah

Augusta Sasko-Gothajská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Augusta Sasko-Gothajsko-Altenburská
Augusta Sasko-Gothajská okolo roku 1740
Augusta Sasko-Gothajská okolo roku 1740
Narození30. listopadu 1719
Gotha
Úmrtí8. února 1772 (ve věku 52 let)
Londýn
Příčina úmrtírakovina jícnu
Místo pohřbeníWestminsterské opatství
Povoláníaristokratka
ChoťFrederik Ludvík Hannoverský (1736–1751)[1][2]
DětiJiří III. Britský[1]
Augusta Hannoverská[1]
Eduard August Hannoverský
Alžběta Karolina Hannoverská
Vilém Jindřich Hannoverský[1]
Jindřich Frederik Hannoverský
… více na Wikidatech
RodičeFridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský a Magdalena Augusta Anhalttsko-Zerbstská
RodWettinové a ernestinská linie Wettinů
PříbuzníFridrich III. Sasko-Gothajsko-Altenburský, Jan Adolf Sasko-Gothajsko-Altenburský, Vilém Sasko-Gothajsko-Altenburský, Jan August Sasko-Gothajsko-Altenburský, Bedřiška Sasko-Gothajsko-Altenburská a Mořic Sasko-Gothajsko-Altenburský (sourozenci)
Jiří IV. Britský[1], Bedřich August Hannoverský[1], Vilém IV. Britský[1], Šarlota Hannoverská[3], Eduard August Hannoverský[1], Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu[3], Adolf z Cambridge, Marie Hannoverská[4][1], Žofie Britská, Oktavius Britský[4], Alfréd Britský[4] a Amelia Britská (vnoučata)
PodpisAugusta Sasko-Gothajsko-Altenburská – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Augusta Sachsen-Gotha (30. listopadu 1719, Gotha8. února 1772, Londýn) byla jako manželka následníka britského trůnu waleského prince Frederika Ludvíka v letech 17361751 waleská princezna, později nosila titul princezny-vdovy.

Princezna Augusta se narodila jako předposlední, osmnácté dítě z devatenácti potomků Fridricha II. Sasko-Gothajsko-Altenburského a jeho manželky Magdaleny Augusty Anhaltsko-Zerbstské.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]
Rodina Augusty a Frederika

Ve věku 16 let, aniž by znala jediného slova anglicky, odjela do Velké Británie, aby se tam provdala za následníka britského trůnu, waleského prince Frederika. Obřad se uskutečnil 8. května roku 1736 v Královské kapli St James's Palace v Londýně. Augustu za manželku pro svého nejstaršího syna vybrala osobně královna Karolina, s níž byl Frederik ve velmi špatných vztazích; přesto manželství bylo šťastné. Vzešlo z něj devět potomků – pět synů a čtyři dcery (poslední dcera se narodila jako pohrobek po Frederikově smrti).

Jejich první dcera, princezna Augusta Frederika, se místo v St James's Palace narodila v Hampton Courtu, kam princ Frederik Augustu potají uprostřed noci převezl, aby jeho rodiče, s nimiž byl ve velmi špatných vztazích, především pak nenáviděná matka, nemohli být porodu přítomni.

Během manželství stála vždy po boku svého manžela v jeho boji proti rodičům.

Po smrti manžela (31. března 1751) role Augusty jako matky nového následníka trůnu velmi vzrostla, neboť nebylo vyloučeno, že by se mohla (po eventuální smrti krále) stát regentkou neplnoletého následníka, což vyvolalo značně kontroverzní odezvu. Krátce poté se začalo proslýchat, že má vztah s Johnem Stuartem, 3. hrabětem Bute, učitelem svého syna, který na ni měl velký vliv; oba byli vláčeni tiskem. Mimořádným nepřátelstvím britského lidu trpěla i po nástupu svého syna Jiřího III. na trůn.

Kew Gardens

[editovat | editovat zdroj]

Po manželově smrti rozšířila a rozestavěla Královské botanické zahrady (Kew) (Kew Gardens), jejichž základy princ Frederik položil. Na její přání Sir William Chambers vybudoval řadu zahradních staveb, např. v roce 1761 zde byla postavena čínská pagoda, jež v Kew Gardens stojí dodnes.

Zemřela v 52 letech na rakovinu hrtanu 8. února 1772. Pohřbena byla ve Westminsterském opatství. Její pohřební průvod proběhl s mnoha problémy a když byla její rakev ukládána do hrobky, byla doprovázena nadávkami a křikem.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V 30. letech 18. století v Georgii, která byla tehdy jednou z britských kolonií, vznikla osada, jež byla nazvána Agustiným jménem – Augusta.
  • Na počest Augusty bylo nazváno jejím jménem i hrabství ve Virginiihrabství Augusta.

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
Augusta v pozdějším věku jako vdova
 
 
 
 
 
Jan II. Sasko-Výmarský
 
 
Arnošt I. Sasko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Marie Anhaltská
 
 
Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Jan Filip Sasko-Altenburský
 
 
Alžběta Žofie Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Fridrich II. Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
Magdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Ostfrieslandská
 
Augusta Sasko-Gothajská
 
 
 
 
 
Rudolf Anhaltsko-Zerbstský
 
 
Jan VI. Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Oldenburská
 
 
Karel Anhaltsko-Zerbstský
 
 
 
 
 
 
Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Žofie Augusta Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Marie Alžběta Saská
 
 
Magdalena Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
August Sasko-Weissenfelský
 
 
 
 
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
Žofie Sasko-Weissenfelská
 
 
 
 
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
Anna Marie Meklenbursko-Schwerinská
 
 
 
 
 
 
Anna Marie Ostfrieslandská
 
  1. a b c d e f g h i Kindred Britain.
  2. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  3. a b Union List of Artist Names. 1. listopadu 2016. Dostupné online. [cit. 2021-05-22].
  4. a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]