Přeskočit na obsah

Arnsberg: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{geo dm}} -> {{Souřadnice}}
m přidána Kategorie:Arnsberg za použití HotCat
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
[[Soubor:Arnsberg Pano.jpg|thumb|Arnsberg]]
| stát = Německo
'''Arnsberg''' je [[okresní město]] ležící v [[Německo|Německu]], ve [[Německé spolkové země|spolkové republice]] [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Nachází v severní části Rýnského masivu v údolí řeky [[Ruhr]]. V roce 2009 zde žilo necelých 75 000 obyvatel.
| pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]]
| název vyššího celku = [[Severní Porýní-Vestfálsko]]
| pojem nižšího celku = [[Vládní obvod]]
| název nižšího celku = [[Vládní obvod Arnsberg|Arnsberg]]
| pojem celku 3 = [[Zemský okres]]
| název celku 3 = [[Zemský okres Vysoký Sauerland|Vysoký Sauerland]]
| rozloha = 193,72
| počet obyvatel = 73436
| obyvatelé aktuální k = {{malé|31. 12. 2014}}
| loc-map = {{LocMap |Německo |label=Arnsberg |position=right |width=250 |lat=51.397 |long= 8.064 |float=center |caption=}}
}}
'''Arnsberg''' je bývalé [[okresní město]] ležící v [[Německo|Německu]], ve [[Německé spolkové země|spolkové zemi]] [[Severní Porýní-Vestfálsko]]. Nachází se v severní části Rýnského masivu v údolí řeky [[Ruhr]]. V roce 2009 zde žilo necelých 75 000 obyvatel.

Město Arnsberg si i po zrušení vlastního okresu podrželo důležitou administrativní funkci, neboť je sídlem [[Vládní obvod|vládního obvodu]] [[Vládní obvod Arnsberg|Arnsberg]], jednoho z pěti vládních obvodů (''Regierungsbezirk'') v Severním Porýní-Vestfálsku.

== Historie ==
První písemná zmínka o Arnsbergu pochází z Karolínského [[urbář]]e z roku [[789]], kde je uváděn jako [[léno]] Werdenského kláštera. V [[11. století]] zde hrabě Bernhard II. z Werlu založil [[hrad]], kolem něhož pak vyrostlo město.<ref>Heinrich Gottfried Gengler: ''Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter.'' Erlangen 1863, [http://books.google.de/books?id=NdkcAAAAMAAJ&pg=PA55 S.&nbsp;55–57].</ref> Hrad byl zničen roku [[1762]] za [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] a je z něj ruina.<ref>Karl Féaux de Lacroix: ''Geschichte Arnsbergs.'' Stein, Arnsberg 1895. (Reprint: Stein, Werl 1983) S.&nbsp;451&nbsp;f.</ref><ref>[[s:de:Zerstörung des Schlosses Arnsberg]]</ref>

Ve [[12. století]] se Arnsberg stal sídlem [[Vestfálsko|vestfálského]] soudního úřadu, jehož erb dodnes používá [[zemský okres Vysoký Sauerland|Vysoký Sauerland]]. Později město ztratilo svoji nezávislost a stalo se majetkem [[Arcidiecéze kolínská|kolínské arcidiecéze]].

Roku [[1794]] napadli Frcouzi [[Kolín nad Rýnem]], proto byla část chrámového pokladu [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|Kolínské katedrály]] včetně [[Relikvie|ostatků]] svatých [[Tři králové|Tří králů]] převezena do bezpečí do Arnsbergu. V roce [[1804]] byl poklad vrácen zpět do katedrály. Toto období připomíná plaketa na arnsberském [[Proboštství|Proboštském]] kostele (Propsteikirche).

V roce [[1816]] připadl Arnsberg [[Prusko|Prusku]] a stal se oblastním administrativním centrem.

Za 2. světové války utrpěl Arnsberg při [[nálet]]u bombardérů britské [[Royal Air Force|RAF]] na umělé jezero [[Möhnesee]] v noci ze 16. na 17. května [[1943]] značné ztráty na lidských životech a ohromné materiální škody. Nedaleký klášter Himmelpforten ničivá vlna, jež vznikla po protržení hráze, úplně smetla. Později zemřeli další obyvatelé města při [[Strategické bombardování|strategickém bombardování]], jehož cílem bylo zničit zdejší železniční [[viadukt]]. K jeho zničení došlo teprve 19. března 1945, kdy Britové použili 10tunovou [[Seizmická bomba|seizmickou bombu]] Grand Slam.

Dnešní Arnsberg vznikl roku [[1975]] sloučením 14 obcí do jednoho celku. Starý Arnsberg a Neheim-Hüsten, které se spolu sloučily již roku [[1941]], tvořily městskou část, ostatní obce měly spíš vesnický charakter.

== Městské části ==
[[Soubor:Stadtteile von Arnsberg.png|náhled|vlevo|Části města Arnsbergu]]
Město Arnsberg tvoří následující městské části (počet obyvatel – stav k 31. 12. 2019)<ref>https://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf {{Wayback|url=https://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf |date=20200922133931 }} (PDF; 36&nbsp;kB)</ref>
{|
| valign="top" |
* Neheim (22 955 obyvatel)
* Arnsberg (18 650)
* Hüsten (10 708)
* Oeventrop (6198)
* Herdringen (3861)
| valign="top" |
* Bruchhausen (3188)
* Müschede (2797)
* Voßwinkel (2385)
* Holzen (2001)
* Niedereimer (1897)
| valign="top" |
* Rumbeck (1145)
* Wennigloh (967)
* Bachum (886)
* Uentrop (319)
* Breitenbruch (227)
|}


== Náboženství ==
== Náboženství ==
V Ansbergu jsou převážně [[římský katolík|římští katolíci]], taktéž hřbitovy jsou převážně katolické a jeden je židovský.
V Ansbergu jsou převážně [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], taktéž hřbitovy jsou převážně katolické a jeden je židovský.


== Partnerská města ==
== Partnerská města ==
Řádek 10: Řádek 61:
* {{flagicon|Nizozemsko}} [[Deventer]], [[Nizozemsko]]
* {{flagicon|Nizozemsko}} [[Deventer]], [[Nizozemsko]]
* {{flagicon|France}} [[Fos-sur-Mer]], [[Francie]]
* {{flagicon|France}} [[Fos-sur-Mer]], [[Francie]]
* {{flagicon|Poland}} [[Olesno]], [[Polsko]]
* {{flagicon|Poland}} [[Olesno]], [[Polsko]]

== Reference ==
{{Překlad | jazyk = en | článek = Arnsberg | revize = 1015317734 | jazyk2 = de | článek2 = Arnsberg | revize2 = 208869333}}
<references />


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
{{Commons|Arnsberg}}
* {{Commons|Arnsberg}}
* [http://www.arnsberg.de/ Oficiální stránky města]
* [http://www.arnsberg.de/ Oficiální stránky města]
* [http://alt-arnsberg.de/index.php/fotogallery/zum-album/ Fotografie starého Arnsbergu]
* [https://web.archive.org/web/20100810080256/http://alt-arnsberg.de/index.php/fotogallery/zum-album Fotografie starého Arnsbergu]



{{Pahýl}}
{{Pahýl}}
{{Zemský okres Vysoký Sauerland}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Německo}}


[[Kategorie:Arnsberg| ]]
{{Souřadnice|51.4|8.0666667|zobrazení=top}}

[[Kategorie:Města v Severním Porýní-Vestfálsku]]
[[Kategorie:Města v Severním Porýní-Vestfálsku]]

{{Link GA|de}}

Aktuální verze z 19. 1. 2023, 16:12

Arnsberg
Arnsberg – znak
znak
Arnsberg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška200 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměSeverní Porýní-Vestfálsko
Vládní obvodArnsberg
Zemský okresVysoký Sauerland
Arnsberg
Arnsberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha193,72 km²
Počet obyvatel73 436 (31. 12. 2014)
Hustota zalidnění379,1 obyv./km²
Správa
StarostaRalf Paul Bittner
Oficiální webwww.arnsberg.de
Telefonní předvolba02932, 02931, 02935 a 02937
PSČ59755, 59757, 59759, 59821 a 59823
Označení vozidelHSK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnsberg je bývalé okresní město ležící v Německu, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. Nachází se v severní části Rýnského masivu v údolí řeky Ruhr. V roce 2009 zde žilo necelých 75 000 obyvatel.

Město Arnsberg si i po zrušení vlastního okresu podrželo důležitou administrativní funkci, neboť je sídlem vládního obvodu Arnsberg, jednoho z pěti vládních obvodů (Regierungsbezirk) v Severním Porýní-Vestfálsku.

První písemná zmínka o Arnsbergu pochází z Karolínského urbáře z roku 789, kde je uváděn jako léno Werdenského kláštera. V 11. století zde hrabě Bernhard II. z Werlu založil hrad, kolem něhož pak vyrostlo město.[1] Hrad byl zničen roku 1762 za sedmileté války a je z něj ruina.[2][3]

Ve 12. století se Arnsberg stal sídlem vestfálského soudního úřadu, jehož erb dodnes používá Vysoký Sauerland. Později město ztratilo svoji nezávislost a stalo se majetkem kolínské arcidiecéze.

Roku 1794 napadli Frcouzi Kolín nad Rýnem, proto byla část chrámového pokladu Kolínské katedrály včetně ostatků svatých Tří králů převezena do bezpečí do Arnsbergu. V roce 1804 byl poklad vrácen zpět do katedrály. Toto období připomíná plaketa na arnsberském Proboštském kostele (Propsteikirche).

V roce 1816 připadl Arnsberg Prusku a stal se oblastním administrativním centrem.

Za 2. světové války utrpěl Arnsberg při náletu bombardérů britské RAF na umělé jezero Möhnesee v noci ze 16. na 17. května 1943 značné ztráty na lidských životech a ohromné materiální škody. Nedaleký klášter Himmelpforten ničivá vlna, jež vznikla po protržení hráze, úplně smetla. Později zemřeli další obyvatelé města při strategickém bombardování, jehož cílem bylo zničit zdejší železniční viadukt. K jeho zničení došlo teprve 19. března 1945, kdy Britové použili 10tunovou seizmickou bombu Grand Slam.

Dnešní Arnsberg vznikl roku 1975 sloučením 14 obcí do jednoho celku. Starý Arnsberg a Neheim-Hüsten, které se spolu sloučily již roku 1941, tvořily městskou část, ostatní obce měly spíš vesnický charakter.

Městské části

[editovat | editovat zdroj]
Části města Arnsbergu

Město Arnsberg tvoří následující městské části (počet obyvatel – stav k 31. 12. 2019)[4]

  • Neheim (22 955 obyvatel)
  • Arnsberg (18 650)
  • Hüsten (10 708)
  • Oeventrop (6198)
  • Herdringen (3861)
  • Bruchhausen (3188)
  • Müschede (2797)
  • Voßwinkel (2385)
  • Holzen (2001)
  • Niedereimer (1897)
  • Rumbeck (1145)
  • Wennigloh (967)
  • Bachum (886)
  • Uentrop (319)
  • Breitenbruch (227)

Náboženství

[editovat | editovat zdroj]

V Ansbergu jsou převážně římští katolíci, taktéž hřbitovy jsou převážně katolické a jeden je židovský.

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Arnsberg na anglické Wikipedii a Arnsberg na německé Wikipedii.

  1. Heinrich Gottfried Gengler: Regesten und Urkunden zur Verfassungs- und Rechtsgeschichte der deutschen Städte im Mittelalter. Erlangen 1863, S. 55–57.
  2. Karl Féaux de Lacroix: Geschichte Arnsbergs. Stein, Arnsberg 1895. (Reprint: Stein, Werl 1983) S. 451 f.
  3. s:de:Zerstörung des Schlosses Arnsberg
  4. https://www.arnsberg.de/informationen/EWO_Entwicklung_2000_bis_2019_HWI_NWI_nach_Stadtteilen.pdf Archivováno 22. 9. 2020 na Wayback Machine. (PDF; 36 kB)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]