Kdo vystraší koho? Babiše s Fialou čeká na podzim souboj o všechno, rozhodnou i sociální sítě

Praha 7. ledna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Volební rok 2025 je tady. Má v tuto chvíli největší šanci na vítězství a na premiérské křeslo stále šéf hnutí ANO Andrej Babiš?
Sarah Komasová: Pokud budeme vycházet z našeho listopadového volebního modelu, tak můžeme očekávat vítězství hnutí ANO, které by si mělo sáhnout zhruba na 34 %. Ovšem situace před volbami je vždycky velmi dynamická. Když jsme dělali zpětně analýzy k tomu, jak volební modely vypadaly před posledními čtyřmi parlamentními volbami, tak vždycky dochází k velice výrazným posunům, může to být i 10 procentních bodů, takže změna může být ještě výrazná.

Do jaké míry je to výhra Andreje Babiše a do jaké míry prohra šéfa ODS Petra Fialy?
Petr Honzejk: Pokud to dopadne tak, jak naznačují současné poznatky STEMu i dalších agentur, tedy 34 % pro Andreje Babiše, tak to pro ně bude fantastický úspěch, protože hnutí ANO nikdy v žádných volbách takového výsledku nedosáhlo. Z druhé strany pokud by Spolu jakožto projekt Petra Fialy dopadlo tak, jak dosavadní výsledky naznačují, tedy pohybovalo by se pod 20 %, tak by to byla významná prohra Petra Fialy. Víme totiž, jak dopadly volby v roce 2021. Spolu těsně porazilo hnutí ANO a bylo to v obou případech nad 28 %, takže rozdíl by byl ukrutný a byl by to výrazný úspěch Andreje Babiše.

V posledním šetření STEMu má koalice Spolu pod 20 %?
SK: V posledním šetření to bylo 21 %.

Jak si tento nižší zisk vysvětlujete?
SK: To je dáno mnoha faktory. Opozice vždycky bude mít silnější zisk než vládnoucí strana, ostatně i poslední vítězství Spolu bylo založené právě na tom, že šli z opozičních pozic. Přiznejme si, že pozice současné vlády byla extrémně obtížná, ať už se jednalo o dopady covidu, válku na Ukrajině nebo ekonomické dopady toho, co covid nastartoval. Byla to extrémně komplikovaná situace, což vidíme na šetřeních dlouhodobě. S počátkem roku 2021, do kdy jsme viděli velmi prosperující ekonomický cyklus, dobrou společenskou náladu, se všechno zlomilo. Bojovat proti něčemu takovému je velmi problematické.

Současná vláda je ale extrémně nepopulární...
PH: To je pravda. Protože mám velmi malou fantazii, tak jsem se pokoušel zjistit, za jakých okolností by se ještě mohlo stát, že by Andrej Babiš volby nevyhrál. Oslovil jsem celou řadu sociologů, výzkumníků, expertů na veřejné mínění, marketérů, a myslíš, že jsem našel jednoho jediného člověka, který by řekl, že Andrej Babiš nevyhraje? 

Nevím, možná ano, ale asi by takový člověk nebyl příliš velký realista.
PH: Nenašel jsem ani jednoho, takže to neznamená, že nemám dostatečnou fantazii, ale že to je vysoce nepravděpodobné. Ale když jsem se pokusil fantazii zapojit a podíval jsem se i do dat, tak jsem se z druhé strany dozvěděl pro mě relativně překvapivou věc, protože stejně jako voliči i já mám někdy krátkou paměť. Nespokojenost společnosti s ekonomickou situací, která je v současné době, je skutečně enormní, ale zase se tolik neliší od situace, jež byla po covidu před volbami na podzim v roce 2021. To za prvé. Nepopularita vlády Petra Fialy, která je taky enormní, se zase tolik neliší od nepopularity vlády Andreje Babiše na podzim 2021, tedy v době, kdy jí společnost přičítala covidovou katastrofu. Česko byla země, kde zemřelo v poměru k počtu obyvatel takřka nejvíce lidí z celého vyspělého světa. Pokud z toho mám něco dedukovat, tak bych řekl, že ve finále to může dopadnout tak, že rozdíl mezi koalicí Spolu, která má teď plus minus 20 %, a hnutím ANO Andreje Babiše, které se pohybuje kolem 35 %, nebude 15 procentních bodů, ale bude významně nižší. Netroufám si predikovat o kolik, ale myslím, že nižší bude. Současně bude dost vysoký na to, aby Andrej Babiš vyhrál a měl relativně pohodlnou pozici při sestavování vládní koalice.

Rozhodne volby ekonomický vývoj?

Nakolik důležitá je ekonomická situace? Oba jste ji zmínili a v šetření CVVM starém půl roku jsem se dočetl, že jen 20 % Čechů a Češek hodnotí ekonomickou situaci v zemi pozitivně. Je to pravda?
SK: Je to tak, ekonomická situace se výrazným způsobem zhoršila, viděli jsme velký propad reálných příjmů, který byl prakticky 12 %, což je výrazné číslo. Viděli jsme i to, že se snížilo množství domácností, které vycházejí dobře se svým příjmem. Ale je třeba také zdůraznit, že záleží na tom, v jakém horizontu se na to díváme. Když se podíváme do roku 2013, tak tehdy uvádělo zhruba 32 % domácností, že se svým příjmem vychází dobře. Oproti tomu, když se podíváme do okamžiku té největší krize, kterou jsme viděli po startu covidu, tak 51 % domácností tehdy udávalo, že s příjmem vychází dobře, což je o 19 % domácností více. Teď vidíme, že se to pozvolna láme, a procento domácností, které udávají, že s příjmem vychází dobře, už je nějakých 55 %. Když se podíváme na zlaté roky těsně před covidem, kdy jsme si zvykli na kvalitní služby, vysoké příjmy a dostupnost spotřebních produktů a tak dále, tak tehdy s příjmem vycházelo dobře 60 % domácností. Vidíme tedy, že procento lidí, kteří s příjmem vychází relativně obstojně, se v dlouhodobém horizontu navyšuje. Ale to, co pozorujeme od roku 2020, je výrazný propad a lidé hodnotí situaci v kontextu posledních čtyř pěti let, a ne v kontextu uplynulého desetiletí. Proto tady převládá špatná nálada. I když vidíme, že se věci ekonomicky lámou, a může to být například růst reálných mezd skoro o 4 % v posledním roce, což není málo, tak jsme nedorovnali to, co jsme ztratili během covidu, tedy 11,6 %. Na základě toho lidé stále vnímají špatnou náladu a hodnotí ekonomický vývoj jako slabý, nedostatečný a jsou k situaci skeptičtí.

Ale ceny už nerostou tolik, výhled na rok 2025 je poměrně pozitivní. Budou se voliči a voličky rozhodovat podle peněženky i v nadcházejících parlamentních volbách?
PH: Především bych chtěl říct, že volby nikdy nevyhrávají data. Volby vždycky vyhrává pocit, a jestliže lidé budou mít pocit, že se mají mizerně, tak vládní koalice nemá šanci. To velmi dobře ví nejen Andrej Babiš, ale ví to SPD,

ví to Kateřina Konečná a její projekt Stačilo!,

ví to i Petr Macinka se svými Motoristy.

Proto se všichni neustále snaží veřejnosti vnucovat, že situace je horší, špatná, mizerná a že se nic pozitivního neděje. Relativně se jim to daří, a proto jsou v současné době tak úspěšní. Jediná možnost, jak by se Petr Fiala a celá koalice Spolu plus Starostové a Piráti, tedy bývalá pětikoalice, mohli dostat nahoru, je ta, že by se jim podařilo otočit celkový příběh a lidi přesvědčit, že to zdaleka není tak špatné, že se už budou mít v letošním roce nejlépe, jak se měli v historii. Objektivně to tak bude, protože kupní silou a celkovou životní úrovní se dostaneme na předcovidová čísla. Toto bude příběh, který se budou snažit prodávat. Jestli se jim to povede, nevím, spíš bych řekl, že ne, protože člověk radši poslouchá špatné zprávy než ty dobré, což se konec konců potom ukazuje i v tom, že Andrej Babiš říká o Petru Fialovi, že straší před Andrejem Babišem a Petr Fiala...

Mluví o obchodnících se strachem a myslí tím patrně zejména Andreje Babiše... 
PH: Je to takový souboj negativit, který bude taky velmi podstatný. Ale jestli se Petru Fialovi podaří změnit, jak se populárně říká, převažující narativ, že Česko se má naprosto mizerně, tak to si netroufám říci.

Kdo s kým půjde

Mluvil jsi o bývalé pětikoalici, tak počítáš stále s tím, že by koalice Spolu, Starostové a Piráti mohli do budoucna spolupracovat? Piráti mají nového šéfa, Zdeňka Hřiba, objevily se nějaké spekulace, s kým by mohli jít do budoucna Starostové...
PH: Když vezmu krajně nepravděpodobnou variantu, že by strany, které si teď jmenoval a tři roky tvořily pětikoalici, nějakým zázrakem získaly většinu v Poslanecké sněmovně, tak by jim nezbývalo nic jiného, než spolupracovat, protože vytvářejí ten pól politiky, který je odsouzen ke spolupráci. S kým by mohli spolupracovat Piráti? Mohli by spolupracovat s Motoristy? 

Teď jsou v opozici.
PH: Ano.

U Starostů se spekulovalo o nějaké budoucí spolupráci s ANO, ale ministr vnitra a šéf Starostů Vít Rakušan to dementoval. 

PH: Toto jsou podle mě drobné spiny, které vyplývají spíš z opoziční části politického spektra. Když totiž řeknete voličům Starostů, že Starostové chtějí spolupracovat s ANO, tak je znejistíte a řeknou si, že Starosty radši ani nebudou volit, protože co kdyby se dali dohromady s Andrejem Babišem. To je takové to drobné politické poštívání, kterého budeme svědky až do října v míře vrchovaté.

Motoristé sobě a projekt Stačilo! Kateřiny Konečné, v němž hraje prim KSČM, jsou strany, které poměrně výrazně uspěly v loňských eurovolbách. Jaké šance mají uspět teď v parlamentních?
SK: Pokud budeme mluvit o Motoristech, tak ti se pohybují těsně pod hranicí 5 %, takže tam nás může čekat do velké míry nějaké překvapení. V současnosti bychom se spíše přikláněli k možnosti, že KSČM se podaří v rámci hlavičky Stačilo! proniknout do Poslanecké sněmovny, ale co se stane v případě Přísahy nebo Motoristů, je teď velká neznámá, protože voličské preference se budou velmi silně vyvíjet. Patrně uvidíme nějakou konsolidaci volebních bloků, ať už na té, řekněme opoziční straně, nebo na straně současných vládních stran. Proto pak patrně uvidíme výrazně menší rozdíl, než jak nám to ukazuje v současnosti model. Voliči budou tíhnout k tomu přiklonit se ke straně, u které bude větší jistota, že se do Poslanecké sněmovny dostane, a jež bude součástí něčeho, co se bude prezentovat jako smysluplný vládotvorný blok. Uvidíme ještě velmi silné přesuny. 

Motoristům hrálo v evropských volbách velmi silně do karet konkrétní téma automobilového průmyslu, spalovacích motorů. Ale je to téma, které není v české politice zase tak silné, protože tady na něm panuje spíše vnitrostátní shoda. Není to něco, co by štěpilo české politické mínění. Proto je otázka, jestli Motoristé dokážou přijít s jiným silným tématem, které by bylo pro voliče zajímavé.

Roli sehrálo i to, že měli velmi silného lídra Filipa Turka, který je táhl. Díval jsem se do pár týdnů starého výzkumu Medianu, podle kterého se polovina voličů rozhoduje podle lídrů. To mi přišlo zajímavé. Je taky otázka, jestli pan Turek půjde do parlamentních voleb, tam máme velký otazník.
SK: Je otázka, co to znamená rozhodovat se podle lídrů. Myslím, že lidé se rozhodují podle toho, jestli tam je nějaké jasné sdělení nebo myšlenka. Popularita konkrétní osobnosti samozřejmě je důležitá pro nějaký segment voličů, ale lídr se dokáže prezentovat jako lídr bez ohledu na to, jestli zastává konkrétní kandidátní roli, nebo ne. To je ostatně to samé, co si teď vnitřně řeší Piráti.

PH: Já bych se vsadil, že Filip Turek půjde do sněmovních voleb. 

Teď je europoslanec. 
PH: Když mluvíte s jakýmkoliv politikem, tak vám řekne, a nechť mě posluchači odpustí, že Filip Turek je jeden z nejnamachrovanějších lidí na české politické scéně. On na sobě opravdu poměrně silně ujíždí a považuje se za naprosto výjimečného. To je například vidět i v tom, že je nejviditelnější, nejsilnější tváří Motoristů...

Možná, že právě na to voliči slyší. 
PH: Ale přitom není členem strany. Shlíží na ně jako nějaký Pán Bůh na své věřící, takže když ho věřící hezky poprosí, tak samozřejmě sestoupí a bude kandidovat.

U nového šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba stále nevíme, zda bude kandidovat v parlamentních volbách. Nebývá úplně zvykem, že by u strany, která kandiduje ve volbách, její šéf nekandidoval. Ale Petře, chtěl jsem se doptat na sociální demokracii, SOCDEM. Šéfka Jana Maláčová dostala od strany posvěcení, že může vyjednávat o spojenectví před volbami. Znamená to, že si sedne k jednomu stolu s Kateřinou Konečnou?
PH: Myslím, že ony spolu úplně v pohodě chodí i do kavárničky a sní sen o znovuzrození nějaké tradiční levice.

I přes bohumínské usnesení?
PH: I přes bohumínské usnesení z roku 1995. To je tak hluboká historie, že se Jana Maláčová může úspěšně tvářit, že si na nic takového nepamatuje a že o to vlastně vůbec nejde. Nakonec si myslím, že toto je konec ČSSD a definitivní rozpuštění v nějakém amalgámu, který se bude znovu tvarovat, a bude to na půdorysu KSČM, ČSSD plus nějakých trpaslíků. 

Kdo (ne)volí

Čtvrtina voličů nechce podle Medianu k volbám, ochota klesá s věkem. Jak to vidí STEM? Kolik je nerozhodnutých voličů? 
SK: Myslím, že otázka stojí obráceně, a to kolik jich je rozhodnutých.

A kolik?
SK: Před posledními volbami deklarovalo zhruba 20 % lidí, že pravidelně volí jednu a tu samou stranu. 

To jsou ti disciplinovaní voliči.
SK: To jsou disciplinované voličské základny. Samozřejmě jsou strany, které mají základny disciplinovanější než jiné. Tradičně mezi ně patřila například KSČM, teď tam patří nějaká část voličů hnutí ANO, také někteří voliči Spolu, zejména co se týká TOP 09 a ODS, patří tam také někteří voliči KDU-ČSL, například moravští, a tak dále. To jsou disciplinovaní voliči, kde se stranická preference vyvíjí jen pomalu, v řádu volebních období velmi pozvolně. Potom máme voliče, kteří jsou disciplinovaní v tom, že chodí k volbám, ale jejich voličské preference se mění. Tvoří zhruba 45 % voličů. Všechno ostatní jsou lidé, kteří se budou rozhodovat v horizontu měsíců, ale někteří i v horizontu posledního týdne před volbami. Z průzkumu před posledními volbami vyšlo, že o tom, jestli k volbám vůbec půjdou, se v posledním týdnu rozhodovalo 20 % voličů.

To je dost. 
SK: A v posledním týdnu se také 29 % voličů rozhodovalo o tom, jakou stranu vůbec budou volit. Proto je velmi vzdálené, když se tady bavíme, jak vypadá současný volební model a jak se to promítne do výsledků voleb. Do září se to bude ještě silně proměňovat a vyvíjet. Bude záležet na tom, jestli premiér Petr Fiala bude mít dost času prezentovat situaci alespoň částečně v lepším světle. Vidíme, že se to pokusil načasovat tak, aby mohl nyní sklízet stopy nějakého ekonomického zlepšení. Bojím se, že na to nebude mít dost času.

PH: Pokud jde o vývoj a možné změny proti současným voličským preferencím směrem k říjnovým volbám, tak podle mě může hrát velkou roli následující věc: v minulosti jsme viděli, že se objevila relativně velká skupina voličů, kteří ve volbách v roce 2021 volili koalici Spolu, anebo tehdejší koalici PirSTAN, ale pak byli převážně z ekonomických důvodů zklamáni vývojem, ať už zdražováním, energetickou politikou, nebo z druhé strany tím, že kromě důchodové reformy vláda nepředvedla nějaké extra reformní úsilí. A říkali si: Ne, nepůjdeme volit Andreje Babiše, to je pro nás nepřijatelné, ale nemůžeme už volit ani současnou vládní sestavu. Z těchto lidí se stali deklarovaní nevoliči. Podle mého soudu teď bude důležité, jestli tato skupina zůstane mezi nevoliči, anebo jestli se nakonec Petru Fialovi a spol. podaří tyto voliče vystrašit Andrejem Babišem do té míry, že si řeknou: Nechce se nám, ale Andrej Babiš je tak strašný, může začít provádět něco podobného jako Robert Fico na Slovensku, žebrat u Putina o plyn, potom se jet schovat do Vietnamu, nebo jako Viktor Orbán, který de facto zlikvidoval instituce liberální demokracie v Maďarsku. Naše hrůza z tohoto vývoje je taková, že se zvedneme a se skřípěním zubů to opět naházíme současné vládní sestavě. Osobně si myslím, že se to stát může a že to bude jeden z důvodů, proč rozdíl mezi koalicí Spolu a hnutím ANO nebude tak velký. Nedomnívám se ale, že by to mohlo stačit na to, aby se to vyrovnalo.

Je možné, že se nerozhodnutí voliči a voličky budou nakonec rozhodovat podle toho, co uvidí na sociálních sítích?
SK: Lidé se rozhodují podle toho, jak na ně strana celkově působí, a pokud zdrojem vašich informací o světě nebo obrázku politické scény jsou i sociální sítě, tak se budou rozhodovat i podle sociálních sítí. 

Petr mluvil o pocitech.
SK: Volby jsou o pocitech, celá politika je založena na subjektivním vnímání a pocitech. Myslím, že významné budou i hlasy mladých voličů a prvovoličů, což se možná hodí do tohoto kontextu. 

A ti žijí na sociálních sítích.
SK: Na druhou stranu vidíme, že loajalita k vládním stranám je u nich teď nižší, než jsme viděli před rokem 2021, a že i témata jsou jim vzdálenější. Mám za to, že je prostor pro nějakou práci a oslovení případných voličů. 

PH: Myslím, že sociální sítě budou hrát mimořádnou roli, větší než v jakýchkoliv dosavadních volbách, ze dvou důvodů. Mladí lidé se pohybují na TikToku a kdo je tam nejvýraznější? Alena „hranolka“ Schillerová. 

Bývalá ministryně financí z hnutí ANO.
PH: Můžeme si z ní dělat legraci, ale mladí lidé ji znají. A když se potom máte rozhodnout, a mladí lidé se často rozhodují, řekněme dost náhodně a impulzivně, najednou před vámi přistane volební lístek se jménem Alena Schillerová, řeknou si: Tu znám, hodím jí to tam. Druhá, podle mě podstatnější věc je, že sociální sítě budou hrát mimořádnou roli i proto, že klesá role klasických médií. Politici dokážou skrze sociální sítě oslovovat své voliče bez jakéhokoliv filtru, bez jakékoliv kvalifikované novinářské oponentury, takže se celé sdělování jejich obsahů bude přesouvat na sociální sítě, a proto budou mimo jiné velmi důležité.