Analytical Psychology Quotes

“It seemed to me I was living in an insane asylum of my own making. I went about with all these fantastic figures: centaurs, nymphs, satyrs, gods and goddesses, as though they were patients and I was analyzing them. I read a Greek or Negro myth as if a lunatic were telling me his anamnesis.”
― C.G. Jung, Analytical Psychology: Its Theory and Practice

“My intellect would wish for a clear-cut universe with no dim corners, but there are these cobwebs in the cosmos.”
― C.G. Jung, Analytical Psychology: Its Theory and Practice

“I was twenty-four when I read 'Zarathustra'. I could not understand it, but it made a profound impression upon me, and I felt an analogy between it and the girl in some peculiar way. Later, of course, I found that 'Zarathustra' was written from the unconscious and is a picture of what that man should be. If Zarathustra had come through as a reality for Nietzsche instead of remaining in his 'spirit world,' the intellectual Nietzsche would have had to go. But this feat of realization, Nietzsche could not accomplish. It was more than his brain could master.”
― C.G. Jung, Analytical Psychology: Its Theory and Practice

“Už jsem řekl, že samostatnost imaga zůstává nevědomá, neboť se ztotožňuje se samostatností objektu. Smrt objektu by tedy měla vyvolat zvláštní psychologické účinky, neboť objekt pak úplně nemizí – existuje v nehmatatelné formě dál. Víme, že to tak opravdu je. Nevědomé imago, jemuž neodpovídá žádný objekt, se stává duchem mrtvého a má na subjekt účinky, které nelze chápat jinak než jako psychologické fenomény. Nevědomé projekce subjektu, jež převedly nevědomé obsahy na imago objektu a ztotožnily je s ním, přečkávají reálnou ztrátu objektu a hrají významnou roli v životě primitivů i všech kulturních národů minulosti i přítomnosti.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“Když nás něco rozzlobí až do nepříčetnosti, nepřipustíme si, že příčina našeho hněvu nemusí spočívat jen mimo nás, ve věci nebo osobě, která nás rozzlobila. A tak svěřujeme věcem moc, jež nás může přivést do stavu hněvu, případně způsobit poruchy spánku nebo trávení. Předmět, na nějž jsme narazili, pak bez váhání a zábran odsuzujeme a láteříme tedy na nevědomou část sebe samých, kterou jsme promítli do rozčilujícího objektu.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“Primitiv si minimálně uvědomuje sám sebe a současně se maximálně vztahuje k objektu, který na něj dokonce může vyvíjet přímý magický nátlak. Celá primitivní magie a náboženství spočívají v těchto magických vztazích k objektu, jež. se neskládají z ničeho jiného, než z projekcí nevědomých obsahů na objekt.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“Nikdo rozumný nepopře, že organizace naší společnosti, nazvaná stát, pociťuje nejen živou potřebu získat větší autoritu, ale i okolnosti ji k tomu nutí. Děje-li se to s dobrovolným souhlasem na základě vědomého pochopení občanů, dociluje se tím jen žádoucí stav. Děje-li se to ale z pohodlnosti, aby bylo možno vyhnout se obtížným rozhodnutím, nebo z nevědomosti, pak jednotlivec upadá do jistého nebezpečí, že bude jako odpovědný člověk odepsán. Stát se ale pak nebude v ničem lišit od žaláře či termitiště.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“Kdo to ale vlastně je ten stát? Je to nahromadění všech bezvýznamných, z nichž se skládá. Kdybychom jej mohli personifikovat, získali bychom individuum, či spíše monstrum, které by stálo v duchovním i etickém ohledu daleko pod úrovní většiny jednotlivců, jež ho tvoří, neboť stát představuje nejvýše umocněnou psychologii masy.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“Každému je jasné, jakou psychologickou skutečnost označuje jako pud, ale co vlastně pud jako takový je, jasné není. Právě tak je jasné, že například obraz Boha odpovídá určitému komplexu psychologických skutečností a že tedy představuje určitou veličinu, s níž lze operovat; ale co je Bůh jako takový, to zůstává otázkou, která je mimo veškerou psychologii.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“Já však používám určitý filosofický, religionistický a historický materiál výlučně ke znázornění duševních souvislostí. Když například používám pojem Bůh nebo stejně metafyzický pojem energie, pak se tomu nemohu vyhnout, neboť jsou to obrazy, které jsou v lidské duši od počátku. Musím vždy znovu zdůraznit, že ani mravní zákon, ani pojem Bůh, ani jakékoli náboženství nenapadly člověka zvnějšku, jaksi z nebe, ale že to vše má člověk in nuce v sobě a že si to tedy také vytvořil sám ze sebe. Je tudíž naprosto liché si myslet, že k zapuzení těchto strašidel stačí pouhé vysvětlení. Ideje mravního zákona a božství patří k nevykořenitelnému vlastnictví lidské duše. Proto se každá poctivá psychologie, kterou nezaslepilo šosácké osvětářské tmářství, s těmito skutečnostmi musí vyrovnávat. Vysvětlováním ani ironií se jich nezbavíte. Ve fyzice se můžeme obejít bez obrazu Boha, v psychologii je to však zcela určitá veličina, s níž se musí počítat stejně jako s „afektem“, „pudem“, „matkou“ atd. Věčné zaměňování objektu a imaga vede přirozeně k tomu, že ve svém myšlení neumíme rozlišit mezi „Bohem“ a „imagem (obrazem) Boha“, takže se domníváme, že mluvíme o Bohu a že podáváme „teologické“ vysvětlení, když hovoříme o „obrazu Boha“.”
― C.G. Jung, Základní otázky analytické psychologie a psychoterapie v praxi

“..."Един велик дух никога не е напълно ясен." Това е вярно, и точно така е с едно велико чувство - то никога не е съвсем ясно. Човек се наслаждава на едно истинско чувство, когато то е мъничко съмнително, а пък мисъл, в която няма поне малко противоречие, не е убедителна.”
― C.G. Jung, За основите на аналитичната психология

“The dream says that underneath the cathedral there is a mysterious place, which in reality is not in tune with a Christian church. What is beneath a cathedral of that age? There is always the so-called under-church or crypt. You have probably seen the great crypt at Chartres; it gives a very good idea of the mysterious character of a crypt. The crypt at Chartres was previously an old sanctuary with a well, where the worship of a virgin was celebrated - not of the Virgin Mary, as is done now - but of a Celtic goddess. Under every Christian church of the Middle Ages there is a secret place where in old times the mysteries were celebrated...
...the serpent is not only the god of healing; it also has the quality of wisdom and prophecy.”
― Carl Jung, Analytical psychology