Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle

Zeptejte se nás

Snažíme se být transparentní, přístupní a pro všechny občany srozumitelní

Jsme centrální banka eurozóny a sloužíme více než 346 milionům Evropanů. Usilujeme o udržování stabilních cen a přispíváme k zachování bezpečnosti bank.

Chcete se o nás dozvědět více – co děláme a jak to ovlivňuje vás? Klikněte na některé z níže uvedených témat, kde naleznete odpovědi na nejčastější otázky, nebo přejděte do dolní části stránky a položte nám vlastní otázku!

Snažíme se být transparentní, přístupní a pro všechny občany srozumitelní

O ECB

Co je to ECB?

Evropská centrální banka (ECB) je centrální bankou eurozóny a pozorně sleduje zásoby eurobankovek a euromincí a jejich oběh. Naším hlavním cílem je udržovat stabilní ceny. Ty zajišťujeme hlavně stanovováním vhodných úrokových sazeb.

V rámci jednotného mechanismu dohledu zodpovídáme také za dohled nad bankami.

ECB vysvětluje: Co je to centrální banka? ECB a Eurosystém ve třech minutách SSM ve třech minutách

Naše činnost se řídí zásadami transparentnosti, nezávislosti a odpovědnosti.

ECB vysvětluje: Proč je ECB nezávislá? ECB vysvětluje: odpovědnost
Jakým jazykem se v ECB hovoří?

EU má v současné době 24 úředních jazyků. Komunikovat s námi můžete v kterémkoli z nich. Jazyky, které používáme ke komunikaci s občany, závisí na cílovém publiku a konkrétních okolnostech. ECB zveřejňuje právní akty ve všech úředních jazycích EU a jejím pracovním jazykem je angličtina.

Kdo vlastní ECB?

Vlastníkem ECB jsou společně centrální banky všech zemí EU. Podíl každé země na základním kapitálu ECB je odvozen od jejího počtu obyvatel a hrubého domácího produktu (HDP), přičemž oba parametry mají stejnou váhu. Země, které používají euro, přispívají do základního kapitálu více než země EU, které euro nemají. Tyto faktory vytvářejí tzv. klíč pro upisování základního kapitálu. Ten určuje částku, kterou jednotlivé národní centrální banky platí.

ECB vysvětluje: Kdo vlastní ECB?
Vytváří ECB zisk nebo ztrátu?

ECB vytváří zisk a vzniká jí ztráta stejně jako v případě ostatních institucí. Čistý zisk a ztráta ECB se rozdělují mezi národní centrální banky eurozóny. Statut ESCB uvádí, že až 20 % případného zisku lze ponechat jako rezervní fondy, zbývající zisk se pak rozdělí jednotlivým bankám s podílem v ECB v poměru odpovídajícím jejich splaceným podílům. Případnou ztrátu lze vykompenzovat ze všeobecného rezervního fondu, z příjmů za daný rok nebo z částek připadajících jednotlivým národním centrálním bankám.

ECB vysvětluje: Vytváří ECB zisk?
Jaké kroky ECB podnikla v souvislosti s válkou na Ukrajině?

Rada guvernérů vyjádřila ukrajinskému lidu svoji plnou podporu.

Zavedli jsme sankce, které uložily EU a evropské vlády, a jsme připraveni přijmout jakákoli opatření nezbytná k zajištění cenové a finanční stability v eurozóně.

Více informací:

Tisková zpráva z 25. února 2022 Více o ruské invazi na Ukrajinu Časté otázky týkající se invaze na Ukrajinu a bankovního dohledu ECB

Měnová politika

Co je to měnová politika ECB?

Měnová politika ECB zahrnuje všechna opatření přijatá s cílem ovlivňovat cenu peněz a přístup k nim v rámci plnění našeho cíle v oblasti cenové stability. Naším hlavním měnověpolitickým nástrojem je soubor základních úrokových sazeb ECB. Jakákoli změna těchto sazeb ovlivňuje – s časovým odstupem několika měsíců – úrokové sazby v celé ekonomice, včetně sazeb, za které komerční banky půjčují peníze jednotlivcům a podnikům. Podle potřeby můžeme využívat také další nástroje, jež nám pomáhají dosahovat našeho hlavního cíle, tedy cenové stability.

Nedávná měnová rozhodnutí Náš cíl cenové stability a přezkum strategie Co je to měnová politika?
Proč je cenová stabilita tak důležitá?

Cenová stabilita je prvořadým cílem ECB, stanoveným v článku 127 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rada guvernérů se domnívá, že cenovou stabilitu lze nejlépe zajišťovat cílením inflace ve střednědobém horizontu na 2 %, měřeno harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP).

Stabilní ceny motivují podniky k investicím a jednotlivcům usnadňují plánování výdajů. Pomáhají také zachovávat důvěru v naši měnu udržováním neměnného objemu zboží a služeb, jež lze za dané množství eur koupit.

ECB vysvětluje: Proč jsou stabilní ceny důležité? Proč je náš inflační cíl 2 %?
Jaké měřítko se používá k hodnocení cenové stability?

Pro účinné udržování cenové stability potřebujeme spolehlivý ukazatel inflace. Abychom jej získali, díváme se na ceny stovek věcí, za které lidé obvykle utrácejí své peníze, včetně zboží, jako jsou potraviny, oblečení nebo automobily, a služeb, jako jsou tarify mobilních operátorů, vlakové jízdenky a nájemní bydlení. Všechny tyto věci dohromady nám dávají představu o tom, nakolik se ceny v ekonomice celkově mění.

Tyto širší souvislosti poskytuje harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), který považujeme za nejvhodnější hodnocení toho, zda je dosahován náš cíl cenové stability. HICP měří růst spotřebitelských cen – to znamená, že s postupem času sledují změny cen spotřebního zboží a služeb, které nakupují domácnosti v eurozóně.

Tento index se označuje za „harmonizovaný“, protože všechny země EU používají stejnou metodiku. Tím je zajištěna srovnatelnost údajů mezi zeměmi.

HICP sestavují Eurostat a národní statistické úřady v souladu s harmonizovanými statistickými metodami. 

Měření inflace a přezkum strategie
Proč je inflace v současné době vysoká?

Inflace se v posledních měsících snížila, zůstává však stále příliš vysoká. Pokles inflace je způsoben snižováním cen energií, které vzrostly na velmi vysokou úroveň poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Ceny potravin a služeb však nadále výrazně rostou. Cenový tlak v mnoha sektorech zůstává vysoký kvůli zpožděnému vlivu nedávného prudkého růstu cen energií a dalších vstupních nákladů. K růstu cen zboží a služeb přispívá také odkládaná poptávka po pandemii, zpožděný vliv překážek v dodávkách a rostoucí ziskové marže a mzdy.

Co znamená vysoká inflace a jak ji řešíme
Proč jsme zvýšili úrokové sazby?

Jsme centrální banka pro euro a v rámci našeho mandátu máme udržovat stabilní ceny. Když ceny rostou příliš rychle – tedy když je inflace příliš vysoká – pomáhá nám zvyšování úrokových sazeb vrátit ve střednědobém horizontu inflaci zpět k našemu 2% cíli.

Také pozorně sledujeme inflační očekávání – v současné době vytváří inflace na lidi tlak a mnozí z nich mají obavy, že je zde natrvalo. Zvyšování úrokových sazeb nám pomáhá vyslat poselství, že inflaci nenecháme nad 2 %, což pomáhá udržet inflační očekávání pod kontrolou.

Zvýšili jsme úrokové sazby. Co to pro vás znamená?
K čemu slouží nákupy aktiv?

Centrální banky někdy nakupují aktiva, např. státní nebo podnikové dluhopisy, protože chtějí snížit dlouhodobější úrokové sazby, pokud existuje riziko, že inflace zůstane nízká. Tyto nákupy aktiv pomáhají ekonomice, neboť pak roste spotřeba a investice a v konečném důsledku tento vývoj pomáhá zvyšovat cenové tlaky a dosáhnout našeho 2% inflačního cíle.

Z důvodu růstu inflace již ECB od července 2022 neprovádí čisté nákupy a od července 2023 se rozhodla ukončit reinvestice v rámci programu nákupu aktiv.  

ECB vysvětluje: Jak funguje kvantitativní uvolňování ECB vysvětluje: Jak funguje program ECB pro nákup aktiv?
Jaká je nová strategie měnové politiky ECB?

Novou strategii naší měnové politiky jsme zveřejnili 8. července 2021. Od předchozího přezkumu strategie v roce 2003 prošla ekonomika v eurozóně i ve světě rozsáhlými změnami. Důsledky snížení produktivity a změněné demografické situace a dědictví finanční krize nám omezily schopnost dosahovat našich cílů pouhou změnou základních úrokových sazeb. Výzvu pro provádění měnové politiky kromě toho představují i globalizace, digitalizace, faktory ohrožující udržitelnost životního prostředí a změny ve finančním systému.

Náš mandát je sice zakotven ve Smlouvách, ale tvorba strategie naší měnové politiky je na nás. Tato strategie stanovuje, jak pomocí vhodného souboru nástrojů měnové politiky hodláme dosáhnout našeho prvořadého cíle, tedy cenové stability v eurozóně. Nová strategie uvádí, že snahou ECB je dosáhnout symetrického inflačního cíle na úrovni 2 %, a inflace nižší než tento cíl je podle ní stejně nežádoucí jako příliš vysoká inflace.

Další informace o přezkumu strategie
Máte další otázky týkající se naší měnové politiky?

Chtěli byste se dozvědět více o našich nástrojích, opatřeních a rozhodnutích v oblasti měnové politiky?

Další informace o měnové politice ECB vysvětluje: Měnová politika

Chtěli byste se dozvědět více o hlavních aspektech přezkumu strategie?

Přezkum strategie: otázky a odpovědi

Bankovní dohled

Co je to bankovní dohled?

Cílem evropského bankovního dohledu je zajistit bezpečnost a odolnost evropského bankovního systému, posílit finanční integraci a stabilitu a zajistit konzistentní dohled.

ECB vysvětluje: Evropský bankovní dohled
Co je to jednotný mechanismus dohledu?

Jednotný mechanismus dohledu (SSM) je systém bankovního dohledu v Evropě. Tvoří jej bankovní dohled ECB a vnitrostátní orgány dohledu zúčastněných zemí.

SSM ve třech minutách
Jak můžu postupovat, když mám podezření, že bylo porušeno právo EU?

Vybízíme všechny, aby nám podezření na porušení příslušných právních předpisů Unie hlásili přímo prostřednictvím naší platformy pro oznámení porušení. ECB zajišťuje odpovídající ochranu těm, kdo porušení oznámí, i těm, kteří jsou z něj obviněni, včetně ochrany všech příslušných osobních údajů.

Jak můžu požádat o konkrétní informace o bankách podléhajících dohledu?

Pro ECB je důležité, aby informace byly přístupné. Snažíme se být co nejtransparentnější a zároveň zajištovat důvěrnost informací, pokud jde o způsob plnění našich úkolů.

Informace o jednotlivých bankách podléhajících dohledu jsou specificky chráněny řadou požadavků na zachovávání služebního tajemství, stanovených v evropském právu (např. ve směrnici o kapitálových požadavcích).

Přístup k dokumentům ECB se řídí rozhodnutím ECB/2004/3 ze dne 4. března 2004, v platném znění. V souladu s naší zásadou otevřenosti a transparentnosti jsme vytvořili veřejný registr dokumentů, který umožní rešerše a usnadní je.

Přístup k veřejnému registru dokumentů
Nad jakými bankami vykonává ECB dohled?

Banky, nad nimiž vykonává dohled ECB, se označují jako významné instituce, zatímco ty, nad nimiž vykonává nepřímý dohled, se nazývají méně významné instituce.

Seznam subjektů podléhajících dohledu ECB
Co je to SREP?

Orgány dohledu posuzují rizika, jimž banky čelí, a kontrolují, zda jsou banky vybaveny k řádnému řízení těchto rizik. Tato činnost se nazývá proces dohledu a hodnocení orgány dohledu (angl. Supervisory Review and Evaluation Process – SREP) a jejím účelem je umožnit konzistentně posuzovat rizikové profily bank a přijímat rozhodnutí o případných nezbytných dohledových opatřeních.

Další informace o SREP
Co je to zátěžový test?

K posouzení toho, jak dobře se mohou banky vyrovnat s finančními a ekonomickými otřesy, používají orgány dohledu zátěžové testy. Výsledky zátěžových testů pomáhají orgánům dohledu identifikovat zranitelná místa bank a řešit je v raném stádiu. To je součást jejich dohledového dialogu.

Další informace o zátěžových testech
Jak ECB sleduje IT a kybernetická rizika bank?

Nedávné zkušenosti během pandemie a ruské invaze na Ukrajinu posílily význam ochrany kritických služeb před útoky a výpadky. V zájmu posílení finančního sektoru EU a zvýšení jeho digitální odolnosti zkoumá ECB expozice bank vůči rizikům v oblasti IT a hodnotí jejich schopnosti v oblasti řízení rizik. Děje se tak prostřednictvím rámce ECB pro podávání zpráv o kybernetických incidentech a formou přezkumu odpovědí bank na každoroční dotazník týkající se rizik v oblasti IT. ECB také zahajuje v roce 2024 tematický zátěžový test kybernetické odolnosti, jehož cílem je prověřit, jak jsou banky schopny reagovat na úspěšný kybernetický útok a zotavit se z něj.

Přečtěte si náš článek: Riziko v oblasti IT a kybernetické bezpečnosti: neustálá výzva Riziko v oblasti IT a kybernetické riziko – hlavní připomínky
Jak ECB sankcionuje pochybení dohlížené banky?

ECB může významným bankám, které porušují přímo použitelné právní předpisy EU nebo rozhodnutí a nařízení ECB, ukládat peněžité sankce. V případě porušení vnitrostátních právních předpisů, které provádějí směrnice EU, porušení způsobených fyzickými osobami, nebo má-li být uložena nepeněžitá sankce, může ECB požádat náležitý vnitrostátní příslušný orgán dohledu, aby zahájil příslušné řízení. Vnitrostátní příslušný orgán tato řízení provádí a rozhoduje o výsledné sankci v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Sankce, které ECB ukládá v rámci svých úkolů dohledu, jsou zveřejněny na internetových stránkách ECB:

Sankce v oblasti dohledu Další informace o sankcích
Máte další otázky týkající se bankovního dohledu?

Euro a platební systémy

Jaké výhody nám Evropanům euro přináší?

Vytvoření eura bylo skvělým úspěchem ve sbližování evropských občanů. Umožnilo jim totiž mnohem snadněji a bezpečněji cestovat, studovat a pracovat v zahraničí. Jedním z nejdůležitějších milníků procesu evropské integrace byla Maastrichtská smlouva, která právě mimo jiné připravila půdu pro vytvoření společné měny.

Jaké výhody přináší euro Evropanům?
Co je to digitální euro?

ECB zkoumá možnost zavedení digitálního eura. Jednalo by se o elektronickou podobu peněz vydávaných Eurosystémem. Byly by to peníze centrální banky, a proto by s nimi nebylo spojeno žádné riziko. V současnosti jsou jedinými penězi centrální banky hotovostní peníze používané k malým platbám. Digitální euro by představovalo další způsob provádění plateb v eurech. Hotovost by nenahrazovalo, ale doplňovalo. Bylo by směnitelné (v poměru jedna ku jedné) za všechny další formy eura, například bankovky.

Další informace o digitálním euru
Jaké by byly výhody digitálního eura?

Digitální euro by spojovalo efektivitu digitálního platebního nástroje s bezpečností peněz centrální banky. Evropské unii by pomohlo zůstat nezávislou na digitálních platebních metodách vydávaných a kontrolovaných ze zemí mimo eurozónu. Rovněž by zajistilo finanční stabilitu a měnovou suverenitu a v digitálním věku by pomohlo zachovat důvěru v platby.

Proč by digitální euro nebylo kryptoaktivem nebo stablecoinem?

Kryptoaktiva jsou od základu odlišná od peněz centrální banky: jejich ceny výrazně kolísají, jejich používání jakožto platebního prostředku či účetní jednotky je tudíž obtížné. Kryptoaktiva nemají žádnou vnitřní hodnotu a nestojí za nimi žádná veřejná instituce. Podobné obavy vzbuzují stablecoiny – jejich spolehlivost v konečném důsledku závisí na vydávajícím subjektu a podkladových aktivech. Jejich majitel je rovněž odkázán na to, zda emitent dostojí svému příslibu uchovat jejich hodnotu v čase. Naopak digitální euro by byly peníze centrální banky. To znamená, že by je vydávala centrální banka a bylo by navrženo tak, aby splňovalo potřeby občanů – vedle respektování soukromí by bylo rovněž bezrizikové.

Jak by digitální euro mohlo vypadat?

Odborníci Eurosystému stanovili řadu základních požadavků, aby nám pomohli porozumět, jak by digitální euro mohlo vypadat. K nim patří snadná dostupnost, spolehlivost, bezpečnost, efektivita, ochrana soukromí a soulad s právními předpisy. Digitální euro by bylo koncipováno tak, aby umožňovalo interoperabilitu se stávajícími platebními službami, což by usnadňovalo poskytování celoevropských plateb a dalších služeb spotřebitelům.

Jak ECB zajistí soukromí uživatelských údajů pro digitální euro?

Eurosystém nemá zájem shromažďovat platební údaje jednotlivých uživatelů, sledovat jejich platební chování ani tyto údaje předávat vládním agenturám nebo jiným veřejným orgánům.

Při prvním přístupu ke službám digitálního eura se uživatelé pravděpodobně budou muset identifikovat, při vlastních platbách však mohou být přesto garantovány vysoké úrovně ochrany jejich údajů.

Proč ECB hodlá přijít s novým návrhem eurobankovek?

Eurobankovky jsou hmatatelným a viditelným symbolem evropské jednoty a je naší povinností zajistit, aby nezastaraly. V rámci pravidelného vývoje bankovek a 20 let od zavedení prvního eura je načase změnit jejich podobu.

Jako první krok směrem k návrhu nové podoby eurobankovek se ECB v prosinci 2021 začala zabývat jejich možnými náměty tak, aby občany Evropy více oslovovaly a aby se na nových bankovkách a jejích ochranných prvcích uplatňovala nejlepší dostupná technická řešení.

Proces přípravy nové podoby eurobankovek se skládá ze dvou po sobě jdoucích fází: z výběru nového námětu a z přípravy nových návrhů. Do celého procesu je zapojena široká veřejnost, a to prostřednictvím veřejných průzkumů, které provádí ECB a samostatná výzkumná společnost.

V současnosti se předpokládá, že Rada guvernérů ECB rozhodné o nové podobě eurobankovek v roce 2026.

Více informací k procesu přípravy nové podoby eurobankovek
Platí stále ještě bankovky v hodnotě 500 €?

Bankovky 500 € již nebudou dále vydávány. Zůstávají však nadále zákonným platidlem, tzn. že je lze stále používat jako platební prostředek a uchovatele hodnoty.

Více informací o bankovce 500 €
Můžu použít obrázky eurobankovek?

Obrázky eurobankovek lze použít pro neprofesionální účely bez našeho předchozího povolení, pokud dodržíte všechna stávající pravidla (zejména článek 2 rozhodnutí ECB/2013/10), aby bylo zajištěno, že reprodukce nebude nikdy zaměněna za skutečnou bankovkou. To by totiž poškodilo důvěru v euro.

Chcete-li použít vyobrazení eurobankovek ve vysokém rozlišením pro profesionální účely, musíte nás kontaktovat na adrese [email protected], abychom mohli váš případ posoudit. Pokud bude vaše žádost schválena, zašleme vám příslušná elektronická vyobrazení.

Co to jsou služby systému TARGET?

Služby TARGET je řada služeb, které vyvinul a provozuje Eurosystém. Zajišťují volný tok hotovosti, cenných papírů a zajištění v rámci celé Evropy.

Mezi tyto služby infrastruktury finančního trhu patří T2 (pro vypořádání plateb vysokých hodnot), T2S (pro vypořádání cenných papírů), TIPS (služba malých okamžitých plateb) a ECMS (služba správy zajištění). Všechny tyto služby se vypořádávají v penězích centrální banky. T2 je nejběžnější platformou pro velkoobjemové platby centrálních i komerčních bank.

Upozorňujeme, že ECB a národní centrální banky nemohou poskytovat informace o stavu jednotlivých bankovních převodů. ať už v rámci eurozóny, či na mezinárodní úrovni. 

Více informací o službách systému TARGET
Co je to TIPS?

TIPS je služba systému TARGET, kterou spustila ECB a národní centrální banky v roce 2018. Umožňuje poskytovatelům platebních služeb nabízet zákazníkům 24 hodin denně převody finančních prostředků v reálném čase. TIPS tak umožňuje rychlé a bezpečné provádění okamžitých plateb.

Více o TIPS
Máte další otázky ohledně eura a našich platebních systémů?

Jaká je naše hotovostní strategie? Proč je hotovost důležitá? Jakému způsobu placení dávají lidé v eurozóně přednost?

Odpovědi na tyto i další otázky naleznete zde.

Proč jsou platební systémy tak důležité?

Navštivte na našich internetových stránkách sekci o platebním styku a trzích.

Změna klimatu

Proč je změna klimatu pro ECB důležitá?

V ECB máme velký zájem na řešení klimatických rizik v rámci našeho mandátu. Změna klimatu je pro nás důležitá, protože ovlivňuje ekonomiku, což zase ovlivňuje náš cíl udržovat stabilní ceny. Dále ovlivňuje také způsob našeho dohledu nad bankami a to, jak řídíme naši vlastní expozici vůči klimatickým rizikům.

Proč je změna klimatu pro ECB důležitá?
Jak ECB přistupuje k řešení změny klimatu?

Informace o tom, jak ECB přistupuje ke změně klimatu, pravidelně zveřejňujeme na našich internetových stránkách:

Změna klimatu a ECB Změna klimatu a bankovní dohled ECB a ochrana životního prostředí

Naše reakce na koronavirus

Co ECB učinila v reakci na vypuknutí pandemie koronaviru (COVID-19)?

V letech 2020 a 2021 zavedla ECB soubor opatření měnové politiky a bankovního dohledu s cílem zmírnit dopad pandemie na hospodářství eurozóny a podpořit všechny evropské občany.

Naše reakce na pandemii

Tyto často kladené dotazy poskytují podrobnosti o opatřeních souvisejících s pandemií, která bankovní dohled ECB přijal v letech 2020 a 2021.

Jedním z těchto měnověpolitických opatření byl nouzový pandemický program nákupu aktiv (angl. pandemic emergency purchase programme – PEPP), který byl spuštěn v březnu 2020. Cílem PEPP bylo pomoci občanům, podnikům a vládám získat přístup k potřebným finančním prostředkům za příznivých podmínek, a pomoci tak ekonomice čelit výzvám, které pandemie přinesla.

ECB vysvětluje: Co je to nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP)? Tisková zpráva o PEPP

Dne 10. února 2022 jsme oznámili ukončení posledních dočasných opatření ke zmírnění dopadů, která byla ještě bankám k dispozici.

Co neděláme

Poskytuje ECB úvěry přímo jednotlivcům nebo podnikům?

Nikoli, ECB není komerční bankou poskytující bankovní služby jednotlivým osobám nebo podnikům. Nenabízíme úvěry nebo spořicí účty ani neprovozujeme stránky internetového bankovnictví.

Je bankovní dohled ECB odpovědný za otázky ochrany spotřebitele a boje proti praní peněz?

Ne, ochrana spotřebitele a boj proti praní peněz nespadají do působnosti ECB. Za tyto otázky jsou odpovědné i nadále příslušné vnitrostátní orgány. Pokud si chcete na svoji banku stěžovat, obraťte se přímo na ni nebo kontaktujte příslušný vnitrostátní orgán.

Informace o boji proti praní peněz

Informace o podvodech

Podvod – zneužití názvu a loga ECB

ECB neposkytuje komerční bankovní služby. Naše identita je někdy zneužívána v souvislosti s falešnými finančními transakcemi a jinými podvodnými činnostmi. Někdo by se mohl vydávat za našeho zaměstnance, naši pracovníci mohou být zmíněni v podvodných zprávách a rovněž by mohlo dojít ke zneužití našeho názvu a loga.

Více informací o zneužití názvu ECB a o tom, co můžete udělat

Jak nás můžete kontaktovat?

Otázky, připomínky nebo návrhy týkající se našich úkolů a naší činnosti nám můžete zaslat v kterémkoli z 24 úředních jazyků EU. Kontaktovat nás můžete rovněž telefonicky, a to od pondělí do pátku od 10:00 do 12:00 a od 14:00 do 16:00 SEČ.

Všechny stránky v této části