odpůrce

odpůrce (Tschechisch)

Substantiv, m

	Singular	Plural
Nominativ	odpůrce	odpůrci odpůrcové
Genitiv	odpůrce	odpůrců
Dativ	odpůrci odpůrcovi	odpůrcům
Akkusativ	odpůrce	odpůrce
Vokativ	odpůrce	odpůrci odpůrcové
Lokativ	odpůrci odpůrcovi	odpůrcích
Instrumental	odpůrcem	odpůrci

Aussprache:

IPA: [ˈɔtpuːrt͡sɛ]

Hörbeispiele: —

Bedeutungen:

[1] Person/Organisation, die gegen etwas eingestellt ist; Gegner, Widersacher

Synonyme:

[1] oponent

Gegenwörter:

[1] příznivec, stoupenec, obránce

Weibliche Wortformen:

[1] odpůrkyně

Beispiele:

[1] „Polští odpůrci zákazu potratů už pátý den protestují proti rozhodnutí ústavního soudu, který v zemi prakticky zakazuje interrupce.“

Die polnischen Gegner des Abtreibungsverbots demonstrieren schon den fünften Tag gegen die Entscheidung des Verfassungsgerichts, die im Lande die Abtreibung praktisch verbietet.

Wortfamilie:

odpůrkyně, odporovat, odpírat, odepřít, odporný, odpor

Übersetzungen

 [1] Person/Organisation, die gegen etwas eingestellt ist; Gegner, Widersacher

Deutsch: Gegner m, Widersacher m Englisch: detractor → en

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „odpůrce“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „odpůrce“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „odpůrce“

Quellen: