moje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • mo-je

zájmeno

[editovat]
  • přivlastňovací

význam

[editovat]
  1. nominativ a vokativ singuláru ženského a středního rodu, akuzativ singuláru středního rodu, akuzativ plurálu všech rodů a nominativ a vokativ plurálu mužského neživotného, ženského a středního rodu zájmena můj
    • To je moje sako.
    • To je moje matka.

synonyma

[editovat]
  1. (pro normativ a vokativ singuláru ženského rodu a normativ, akuzativ a vokativ plurálu středního rodu) , (pro normativ, akuzativ a vokativ singuláru středního rodu, genitiv, dativ a lokál singuláru ženského rodu, akuzativ plurálu mužského životného rodu, normativ, akuzativ a vokativ plurálu mužského neživotného a ženského rodu)

antonyma

[editovat]
  1. cizí

polština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈmɔjɛ]

dělení

[editovat]
  • mo-je

zájmeno

[editovat]
  • přivlastňovací

význam

[editovat]
  1. moje; tvar pro střední rod a množné číslo zájmena mój
    • To jest moje dzieło. – To je moje práce.
    • Wszystkie moje zdjęcia zrobiłem sam. – Všechny moje fotky jsem udělal sám.

antonyma

[editovat]
  1. obce, cudze