Přeskočit na obsah

Zirídovci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zirídovci
الزيريون
 Fátimovský chalífát 9721148 Hammádovci 
Africké království 
Churasánovci 
Banú Khazrun 
Geografie
Mapa
Vrcholný rozsah říše Zirídovců kolem roku 980
Obyvatelstvo
Státní útvar
Fátimovský chalífátFátimovský chalífát Fátimovský chalífát (9721048)
Státní útvary a území
Předcházející
Fátimovský chalífát Fátimovský chalífát
Následující
Hammádovci Hammádovci
Africké království Africké království
Churasánovci Churasánovci
Banú Khazrun Banú Khazrun

Zirídovci (arabsky الزيريون), resp. Banú Zirí (arabsky بنو زيري), byla muslimská berberská dynastie, která v době 10.12. století ovládala velké území severoafrického Maghrebu, tj. současného Alžírska, Ifríkíje (s centrem v současném Tunisku), Libye a části Maroka. Zirídovci byly po nějaký čas (9721048) vazaly Fátimovského chalífátu. Zakladatel dynastie Zirí íbn Manád byl fátimovský vojevůdce, který se později stal emírem neboli vládcem nad územím Maghrebu pod Fátimovci. Poslední emír Abú al-Hasan válčil se sicilskými Normany a nucen kapitulovat během obléhání Mahdie roku 1148. Normané na dobytém území Ifríkíje vytvořili Africké království, které bylo panstvím Sicílie. Roku 1160 padlo při dobývání Almohady.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirid dynasty na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]