Přeskočit na obsah

Západní Bengálsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Západní Bengálsko
পশ্চিমবঙ্গ
Geografie
Hlavní městoKalkata
Souřadnice
Rozloha88 752 km²
Časové pásmo+5:30
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel91 347 736
Hustota zalidnění1 029,2 obyv./km²
Jazykbengálština, angličtina a nepálština
Správa regionu
StátIndieIndie Indie
Nadřazený celekIndie
Druh celkusvazový stát
Vznik26. ledna 1950
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IN-WB
Označení vozidelWB
Oficiální webwww.wb.gov.in
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západní Bengálsko (v bengálštině পশ্চিমবঙ্গ Poščimbongo) je svazový stát na středovýchodě Indie. Na severu je vymezen podhůřím Himálaje a na jihu Bengálským zálivem. V současnosti má více než 91 milionů obyvatel a je tak čtvrtým nejlidnatějším svazovým státem Indie o rozloze 88 752 km². Zároveň se jedná o třináctý největší indický svazový stát a osmou nejlidnatější oblast na světě.

Společně s Bangladéšem, se kterým sousedí na východě, tvoří historický a etnolingvistický region Bengálsko. Dále sousedí s Bhútánem, Nepálem a pěti indickými státy: Ásámem na severovýchodě, Sikkimem na severu, Urísou na jihozápadě, Džharkhandem na západě a Bihárem na severozápadě.

Hlavním městem je Kalkata, která je třetím největším a sedmým nejlidnatějším městem Indie. Značná část státu leží v deltě řeky Gangy, která tu každoročně způsobuje záplavy, a jeho součástí je tzv. Siligurský koridor se zvláštním správním režimem. Nachází se zde také město Dárdžiling, národní park Šundorbon a region Rárh.

Převažující etnickou skupinou jsou Bengálci, zvláště pak bengálští hinduisté.

Etymologie názvu

[editovat | editovat zdroj]

Původ slova Bengálsko (v bengálštině Bangla a Bongo) je neznámý. Jednou z teorií je, že by mohlo být odvozeno od jména drávidského kmene „Bang“, který se v této oblasti usadil kolem roku 1000 př. n. l.[1] Bengálské slovo Bongo by pak mohlo být odvozeno od názvu starobylého království Vanga (či Banga). Některá díla v sanskrtu se totiž sice o názvu Vanga zmiňují, ale dávné dějiny tohoto regionu nejsou příliš známé.[2]

Po skončení nadvlády Britského impéria nad indickým subkontinentem a rozdělení Indie v roce 1947 došlo i k rozdělení Bengálska, a to na základě náboženského vyznání. Vzniklo tak Západní Bengálsko, které se stalo svazovým státem Indie, a Východní Bengálsko, ze kterého se stala součást Pákistánu a nazývalo se Východní Pákistán. Později získalo nezávislost a vznikl z něj Bangladéš.[3][4][5]

V roce 2011 vláda Západního Bengálska navrhla, aby byl oficiální název státu změněn na Paschim Banga (v bengálštině পশ্চিমবঙ্গ Poščimbongo).[6] Jedná se o název státu v bengálštině, doslova to znamená „Západní Bengálsko“. V srpnu 2016 pak Vidhán sabha Západního Bengálska navrhla, aby se v angličtině stát nazýval „Bengal“ a v bengálštině „Bangla“. Vláda strany Trinamúl kangres se snažila v této záležitosti dosáhnout nějakého konsenzu, ale Indický národní kongres, Bámfrant a Indická lidová strana oponovaly.[7] Indická centrální vláda pak všechny tyto návrhy zamítla s odůvodněním, že svazové státy by měly mít pouze jeden jednotný název (namísto několika názvů v různých úředních jazycích) a navíc by se název státu neměl podobat názvu žádné jiné země (slovo „Bangla“ by totiž snadno mohlo být považováno za odkaz na sousední Bangladéš).[7][8][9]

Starověk a klasické období

[editovat | editovat zdroj]

Nález nástrojů z doby kamenné naznačuje, že území Západního Bengálska mohlo být osídleno již před 20 000 lety, tedy o 8000 let dříve, než se původně předpokládalo.[10] Podle indického eposu Mahábhárata byla tato oblast součástí království Vanga.[11] Ve védském období pak toto území ovládaly různé říše, například Vanga, Rárh, Pundravardhana či království Suhma. První zmínka o existenci Bengálska byla jiným národem, přesněji řečeno starověkými Řeky, zapsána kolem roku 100 př. n. l. Zmiňovali se tehdy o zemi jménem Gangaridae, která měla ležet v deltě řeky Gangy.[12][13] Bengálsko v té době pěstovalo i námořní obchod, a to se státy na území dnešního Myanmaru, Thajska, Malajského poloostrova a Sumatry.[14] Ve šrílanské kronice Mahávansa se uvádí, že Vidžaja (543–505 př. n. l.), princ království Vanga, ovládl Lanku (dnešní Šrí Lanka) a pojmenoval ji království Sinhala.[15]

Region a státní útvar Magadha, který leží v dnešním Biháru a Bengálsku, vznikl v 7. století př. n. l. V časech Mahávíry, zakladatele džinismu, a Siddhárthy Gautamy zvaného Buddha, zakladatele buddhismu, byla jedním z čtyř velkých království, která se nacházela na území dnešní Indie.[16] Skládala se z několika džanapad, tedy panství.[17][18] Za Ašóky se pak maurjovská říše ve 3. století př. n. l. rozkládala téměř po celé jižní Asii, včetně Afghánistánu a části Balúčistánu.[19] Od 3. do 6. století n. l. byla Magadha sídlem guptovské říše.[20][21]

Podle některých zdrojů po zániku guptovské říše vznikla dvě království: Vanga a Gauda. Podrobnosti o jejich vývoji ale známy nejsou.[22][23] Prvním zaznamenaným nezávislým panovníkem v Bengálsku byl Šašánka, který vládl na počátku 7. století.[24][25] Dějiny buddhistů ho často vzpomínají coby nesnášenlivého hinduistického panovníka, který je pronásledoval. Zabil Rádžjavardhanu, buddhistického panovníka z království Sthánvíšvara (dnes město Thánésar)[26], nechal porazit strom bódhi v Bódhgaje a nahrazoval sochy Buddhy Šivovými lingamy.[27] Následovalo krátké období bezvládí,[28] po kterém se nadvlády nad oblastí zmocnila dynastie Pálů a vládla až do 8. století, tedy po 400 let. Po nich se nadvlády na krátkou dobu ujímá hinduistická dynastie Sénů.[29][30]

Rádžéndra I. z dynastie Čólů do Bengálska podnikl invazi v letech 1021–1023.[31][32]

Díky obchodování se do Bengálska dostal islám.[33] Po dobytí Bengálska Bachtijárem Chaldžím[34] a založení dillíského sultanátu se pak rozšířil po celém regionu.[35] V tomto období bylo postaveno mnoho mešit a medres. V roce 1352 se od dillíského sultanátu odtrhl bengálský sultanát.[36] Bengálsko bylo tehdy považováno za významnou obchodní mocnost a Evropané o ní často mluvili jako o jedné z nejbohatších zemí, se kterou se dá obchodovat.[37] V roce 1576 se pak bengálský sultanát stal součástí mughalské říše.[38][39]

Středověk a novověk

[editovat | editovat zdroj]

Dobytí regionu muslimy přispělo k jeho islamizaci.[40] Bengálsko se po několik dalších staletí nacházelo pod nadvládou Bengálského či Dillíského sultanátu.[41] Ta pak byla na 20 let přerušena povstáním hinduistů pod vedením Rádži Ganéši. V 16. století Bengálsko dobyl mughalský generál Aláuddín Islám Chán.[42] Za nadvlády mughalské říše Bengálsko spravovali guvernérové, což regionu umožnilo pod vedením navábů z Muršidabádu určitou nezávislost, ačkoliv vládu dillíských Mughalů formálně uznávali. V období mughalské říše v Bengálsku vzniklo několik nezávislých hinduistických států. Po smrti císaře Aurangzéba a guvernéra Bengálska Šaisty Chána se z mughalského Bengálska stál částečně nezávislý stát pod nadvládou bengálských navábů a do určité míry prošel první světovou průmyslovou revolucí.[43][44] V severním Bengálsku se pak v 16. a 17. století dařilo Kóčské dynastii, která přežila Mughaly a vydržela až do začátku Britské koloniální říše.[45][46][47]

Kolonialismus

[editovat | editovat zdroj]

Evropští obchodníci začali tuto oblast navštěvovat již na konci 15. století.[48] V roce 1757 Britská Východoindická společnost v bitvě u Palásí porazila posledního nezávislého bengálského navába Sirádž-ud-Daula.[49] Po vítězství v bitvě u Baksaru v roce 1764[50] uzavřela Východoindická společnost v roce 1765 s mughalským císařem mír a získala právo v Bengálsku vybírat daně.[51][52] Ve stejném roce byla ustanovena bengálská prezidencie, která později zahrnovala veškeré území ovládané Brity na sever od dnešního Madhjapradéše, od ústí řek Gangy a Brahmaputry až k Himálaji a Paňdžábu.[53] Sucho a neúroda, které Bengálsko postihly v letech 1768 a 1769, vyústily v rozsáhlý hladomor, jehož následkům podlehlo téměř 10 milionů lidí, tedy zhruba třetina obyvatel provincie.[54] Navzdory tomu se ale daňový výnos za následující léta dokonce zvýšil – mezi vesničany, kteří zůstali naživu, byly rozpočteny nedoplatky daní těch, kteří zemřeli. Tento necitlivý přístup úřadů vedl k zbídačování rolnictva a vylidňování bengálského venkova.[55] V roce 1773 bylo hlavní město Britské Indie přesunuto do Kalkaty.[56][57] Velké indické povstání, které se událo v letech 1857–1859, vedlo ke změně systému britské správy na území Indie, která přešla od Východoindické společnosti přímo pod vládu britské koruny, jejímž přímým představitelem se stal generální guvernér s titulem místokrál.[58][59][60]

Kulturní a ekonomický vývoj Bengálska významně ovlivnila bengálská renesance a Bráhmasamádž.[61][62] V roce 1905 došlo k prvnímu rozdělení Bengálska, které ale na indické straně vyvolalo bouři protestů a nakonec bylo v roce 1911 revokováno.[63][64] Za druhé světové války došlo v Bengálsku v roce 1943 k děsivému hladomoru, který si vyžádal nejméně dva miliony životů.[65][66] Bengálci hráli významnou roli též během Indického hnutí za nezávislost. Ozbrojený odpor proti britské správě dosáhl vrcholu po tom, co se do Bengálska dostaly zprávy o ustanovení Indické národní armády pod vedením Subháše Čandry Bóse.[67][68]

Indická nezávislost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1947 získala Indie nezávislost a došlo k druhému rozdělení Bengálska podle náboženského klíče. Právními nástupci Britské Indie se stala dominia Indie a Pákistán, přičemž západní část Bengálska, nově nazývaná Západní Bengálsko, se stala součástí dominia Indie; východní část zvaná Východní Bengálsko se stala součástí dominia Pákistán.[69] Následovaly náboženské masakry, které vedly k masovému přesunu obyvatel mezi oběma částmi Bengálska.[70][71] Přesídlování uprchlíků a související problémy pak v následujících desetiletích významně ovlivňovaly politické i socioekonomické směřování Západního Bengálska.[72] V roce 1950 k němu byl připojen Kúč Bihár[72] a v roce 1955 pak Čandarnagar, původně francouzská enkláva, která byla pod indickou svrchovanost převedena v roce 1950. Postupně došlo také k připojení několika částí Biháru. V roce 1956 se Východní Bengálsko přejmenovalo na Východní Pákistán a v roce 1971 získalo nezávislost coby Bangladéš.[73]

V 70. a 80. letech bylo Západní Bengálsko poznamenáno četnými výpadky elektřiny, stávkami a působením nakšalitů, indických maoistů a ozbrojených rebelů. Toto období bylo charakteristické ekonomickou stagnací a deindustrializací.[74] Bangladéšská válka v roce 1971[75] vedla k dalšímu přílivu uprchlíků do Západního Bengálska, se kterým si jeho správa měla problém poradit.[76] Při epidemii neštovic v roce 1974 zemřely tisíce lidí. Ve volbách v roce 1977 komunisté porazili vládnoucí Indický národní kongres a ujali se moci na dalších 30 let, kdy politická situace Západního Bengálska doznala značných změn.[77]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku West Bengal na anglické Wikipedii.

  1. Bangladesh: early history, 1000 B.C.–A.D. 1202 [online]. Washington, D.C.: Library of Congress, September 1988 [cit. 2012-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 June 2017. 
  2. MARSHMAN, John Clark. Outline of the History of Bengal. [s.l.]: John Clark Marshman, 1865. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 December 2017. S. 1. 
  3. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 818, 820–821,842–843. 
  4. Mukherjee 1987, s. 230.
  5. Chakrabarty 2004, s. 142.
  6. West Bengal may be renamed PaschimBanga. The Hindu. Chennai, India: 19 August 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 January 2012. 
  7. a b Assembly drops West, renames State as Bengal. Special Correspondent. The Hindu. 29 August 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 December 2016. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  8. Foreign ministry turns down Mamata Banerjee's 'Bangla' for West Bengal. The New Indian Express. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2017. 
  9. West Bengal to send another proposal to Centre on changing its name. Hindustan Times. 8 September 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 December 2017. (anglicky) 
  10. SARKAR, Sebanti. History of Bengal just got a lot older. The Telegraph. Calcutta, India: 28 March 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 September 2011. 
  11. SEN, S. N. Ancient Indian History And Civilization. [s.l.]: New Age International, 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 January 2016. ISBN 978-81-224-1198-0. S. 273–274. 
  12. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 62. 
  13. CHAKRABARTI, Dilip K. Archaeological Geography of the Ganga Plain: The Lower and the Middle Ganga. Delhi: Permanent Black, 2001. ISBN 978-81-7824-016-9. S. 154–155. 
  14. PRASAD, Prakash Chandra. Foreign trade and commerce in ancient India. New Delhi: Abhinav Publications, 2003. Dostupné online. ISBN 978-81-7017-053-2. S. 28. 
  15. GEIGER, Wilhelm; HAYNES BODE, Mabel. Mahavamsa: Great Chronicle of Ceylon. New Delhi: Asian Educational Services, 2003. Dostupné online. ISBN 978-81-206-0218-2. Kapitola Chapter VI: The Coming of Vijaya, s. 51–54. 
  16. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 50–58. 
  17. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 45. 
  18. SULTANA, Sabiha. Settlement in Bengal (Early Period) [online]. Asiatic Society of Bangladesh [cit. 2015-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 June 2015. 
  19. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 69–76. 
  20. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 125–140. 
  21. MOOKERJI, Radhakumud. The Gupta Empire. [s.l.]: Motilal Banarsidass, 1959. Dostupné online. ISBN 978-81-208-0440-1. S. 11, 113. 
  22. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 229. 
  23. SEN, Sailendra Nath. Ancient Indian History and Civilization. [s.l.]: New Age International, 1 January 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 December 2015. ISBN 978-81-224-1198-0. S. 275. 
  24. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 230. 
  25. Shashanka [online]. Asiatic Society of Bangladesh [cit. 2015-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 June 2015. 
  26. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 143. 
  27. JOSEPH, Tony. Intolerance debate: How some historical brutalities are more special than others [online]. [cit. 2015-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 December 2015. (anglicky) 
  28. BAGCHI, Jhunu. The History and Culture of the Pālas of Bengal and Bihar, Cir. 750 A.D.-cir. 1200 A.D. [s.l.]: Abhinav Publications, 1993. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 April 2016. ISBN 978-81-7017-301-4. 
  29. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 230–234. 
  30. KHAN, Muhammad Mojlum. The Muslim Heritage of Bengal: The Lives, Thoughts and Achievements of Great Muslim Scholars, Writers and Reformers of Bangladesh and West Bengal. [s.l.]: Kube Publishing Limited, 21 October 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 January 2018. ISBN 978-1-84774-062-5. S. 15–16. 
  31. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 232–233. 
  32. SENGUPTA, Nitish K. Land of Two Rivers: A History of Bengal from the Mahabharata to Mujib. [s.l.]: Penguin Books India, 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 January 2016. ISBN 978-0-14-341678-4. S. 45. 
  33. Raj Kumar. Essays on Ancient India. [s.l.]: Discovery Publishing House, 2003. Dostupné online. ISBN 978-81-7141-682-0. S. 199. 
  34. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 234. 
  35. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 329–330. 
  36. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 357, 407. 
  37. Nanda, J. N (2005). Bengal: the unique state. [s.l.]: Concept Publishing Company. p. 10., 2005. ISBN 978-81-8069-149-2. 
  38. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 456. 
  39. BANU, U. A. B. Razia Akter. Islam in Bangladesh. [s.l.]: BRILL, January 1992. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 January 2014. ISBN 978-90-04-09497-0. S. 2, 17. 
  40. Islam (in Bengal) [online]. Asiatic Society of Bangladesh [cit. 2006-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 July 2015. 
  41. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 331–332, 336, 352, 357, 407–408. 
  42. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 491. 
  43. Indrajit Ray. Bengal Industries and the British Industrial Revolution (1757-1857). [s.l.]: Routledge, 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-136-82552-1. S. 57, 90, 174. 
  44. Shombit Sengupta, Bengals plunder gifted the British Industrial Revolution, The Financial Express, 8 February 2010
  45. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 566–574. 
  46. LEWIS, David. Bangladesh: Politics, Economy and Civil Society. [s.l.]: Cambridge University Press, 31 October 2011. Dostupné online. ISBN 978-1-139-50257-3. S. 44. (anglicky) 
  47. GANGULY, Dilip Kumar. Ancient India, History and Archaeology. [s.l.]: Abhinav Publications, 1994. Dostupné online. ISBN 9788170173045. S. 41. (anglicky) 
  48. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 580. 
  49. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 922. 
  50. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 923. 
  51. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 666. 
  52. CHAUDHURY, S; MOHSIN, KM. Sirajuddaula [online]. Asiatic Society of Bangladesh [cit. 2015-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 June 2015. 
  53. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 667. 
  54. FISKE, John. The famine of 1770 in Bengal [online]. Adelaide: University of Adelaide Library Electronic Texts Collection [cit. 2006-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 December 2006. 
  55. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 670. 
  56. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 670–672. 
  57. Arnold-Baker 2015, s. 504
  58. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 720–733. 
  59. Baxter 1997, s. 32
  60. Bayly 1987, s. 194–197
  61. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 770–771. 
  62. Sarkar 1990, s. 95
  63. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 778–789. 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 
  64. Baxter 1997, s. 39–40
  65. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 814. 
  66. WOLPERT, Stanley. India. Berkeley, California, USA: University of California Press, 1999. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 May 2013. ISBN 978-0-520-22172-7. S. 14. 
  67. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 810–815. 
  68. Chandra 1989, s. 26
  69. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 818–821. 
  70. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 821. 
  71. ISLAM, Sirajul. Partition of Bengal, 1947 [online]. Asiatic Society of Bangladesh [cit. 2015-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 July 2015. 
  72. a b Sailen Debnath, West Bengal in Doldrums ISBN 978-81-86860-34-2; & Sailen Debnath ed. Social and Political Tensions in North Bengal since 1947, ISBN 81-86860-23-1
  73. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 842–843. 
  74. BANERJEE, Partha Sarathi. Party, Power and Political Violence in West Bengal. Economic and Political Weekly. 5 February 2011, s. 16–18. ISSN 0012-9976. JSTOR 27918111. 
    DONNER, Henrike. The significance of Naxalbari: accounts of personal involvement and politics in West Bengal. United Kingdom: University of Cambridge, 2004. Dostupné online. S. 14. 
    BANERJEE, Debdas. Industrial Stagnation in Eastern India: A Statistical Investigation. Economic and Political Weekly. 20 February 1982, s. 286–298. JSTOR 4370702. 
    MUKHERJEE, Rudrangshu. Murder, most foul – the people of Bengal created the darkness that envelops them. The Telegraph. Kolkata: 5 October 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 January 2012. 
  75. Dějiny Indie. Vyd. 1., dopl. [i.e. 3. vyd.]. vyd. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny 1189 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-241-2, ISBN 80-7422-241-1. OCLC 864848893 S. 842. 
  76. Hindle 1996, s. 63–70
  77. BISWAS, Soutik. Calcutta's colourless campaign. news.bbc.co.uk. BBC, 16 April 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 February 2012. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]