Přeskočit na obsah

Vymírání ordovik–silur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vymírání ordovik-silur nastalo zhruba před 440 až 450 miliony lety. Patří k jedněm z největších a je zařazováno do tzv. velké pětky vymírání. K vymírání na přelomu ordoviku (během kterého došlo dle některých výzkumů k výraznému snížení teplot[1] a rozvoji živočišných druhů)[2] a siluru vedly dosud nejasné události, které způsobily vymření 27 % čeledí a 57 % všech tehdejších rodů. Někteří vědci jej dokonce považují za druhé největší vymírání. Vyhynulo až 85 % tehdejších druhů ve dvou časových intervalech, které od sebe dělil asi 1 milion let.

Příčiny

[editovat | editovat zdroj]

Podle některých údajů byla za vymírání zodpovědná nejspíše enormně silná vulkanická činnost (byť erupce uvolnily oxid uhličitý, tak obnažené horniny jej více absorbovaly, a tak se ochladilo).[3] Případně rozsáhlý vulkanismus spustil celkové oteplování klimatu a anoxické události, nikoliv ale ochlazování,[4] jak ale tvrdí jiné studie dokladující souvislost se zaledněním.[5] Podle jiných, záření gama záblesku, které zničilo ozónovou vrstvu a otevřelo tak cestu UV záření Slunce.[6] Další teorie dává do souvislosti zvýšený obsah toxických kovů, které doprovázejí malformace, které jsou také u fosilií té doby značně častější.[7]

Podle jiných hypotéz mohly toto vymírání způsobit mořské řasy, jejichž mrtvá těla klesala ke dnu a intoxikovala tehdejší vodstva.[8]

  1. YOUNG, Seth A.; SALTZMAN, Matthew R.; FOLAND, Kenneth A.; LINDER, Jeff S.; KUMP, Lee R. A major drop in seawater 87Sr/86Sr during the Middle Ordovician (Darriwilian): Links to volcanism and climate?. S. 951–954. Geology [online]. 2009-10. Roč. 37, čís. 10, s. 951–954. Dostupné online. DOI 10.1130/G30152A.1. (anglicky) 
  2. Ohio University. Early species developed much faster than previously thought, research shows. phys.org [online]. 2019-08-15 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIEMANN, Izze. Volcanic activity contributed to first of the "Big Five" mass extinctions. earthmagazine.org [online]. 2017-11-15 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. BOND, David P.G.; GRASBY, Stephen E. Late Ordovician mass extinction caused by volcanism, warming, and anoxia, not cooling and glaciation. S. 777–781. Geology [online]. 2020-08-01. Roč. 48, čís. 8, s. 777–781. Dostupné online. DOI 10.1130/G47377.1. (anglicky) 
  5. University of Southampton. Volcanic fertilization of the oceans drove severe mass extinction, say scientists. phys.org [online]. 2021-12-02 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ray burst is extinction suspect. BBC News [online]. 2005-04-11 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KATZ, Cheryl. New Theory for What Caused Earth's Second-Largest Mass Extinction. National Geographic Magazine [online]. 2015-09-11 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KORNEI, Katherine. Tiny Algae May Have Prompted a Mass Extinction. eos.org [online]. 2018-07-11 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. (anglicky)