Vojnův Městec
Vojnův Městec | |
---|---|
letecký pohled od západu | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Žďár nad Sázavou |
Obec s rozšířenou působností | Žďár nad Sázavou (správní obvod) |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Kraj | Vysočina |
Historická země | Čechy + Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°40′46″ s. š., 15°52′42″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 795 (2024)[1] |
Rozloha | 16,49 km²[2] |
Katastrální území | Vojnův Městec |
Nadmořská výška | 583 m n. m. |
PSČ | 592 22 |
Počet domů | 337 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Vojnův Městec 27 59101 Žďár nad Sázavou 1 obec@vojnuvmestec.cz |
Starosta | Martin Havlíček |
Oficiální web: www | |
Vojnův Městec | |
Další údaje | |
Kód obce | 597091 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vojnův Městec (německy Münchsberg) je městys v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Nachází se v areálu CHKO Žďárské vrchy, přibližně pět kilometrů jihovýchodně od Ždírce nad Doubravou a čtrnáct kilometrů severozápadně od Ždáru nad Sázavou. Žije zde 795[1] obyvatel. Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy. Samotná zástavba, jakož i téměř celý katastr se rozkládá v Čechách, jelikož však v dobách komunistického režimu byla provedena úprava katastrální hranice se sousední moravskou Cikhájí, zasahuje katastr Vojnova Městce od té doby i na Moravu.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce Vojnův Městec se vyvíjela postupně. V první polovině 14. století se osada jmenovala Heinrichsdorf (Jindřichova ves), poté povýšila na městečko Münprech. V dalších letech obýval městečko Vojna ze Štětína. V 15. století získala obec svůj přívlastek Vojnův od posledního majitele Jana Vojny ze Štětí (později z Městce). Jan Vojna také jako jeden z posledních užíval Městeckou tvrz (ta se do dnešní doby nedochovala), která pravděpodobně byla vystavena na ochranu Liběcké stezky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vojnův Městec patří mezi nejstarší české osady, které vznikly na pomezí Čech a Moravy v první vlně kolonizace zdejších hvozdů podél Liběcké stezky. Za zakladatele se považuje žďárský cisterciácký klášter. První písemná zmínka o obci se datuje k roku 1293.
V době baroka zde zanechal svůj odkaz významný stavitel Jan Blažej Santini Aichel, a to stavbou Němečkova hostince z počátku 18. století. Městečko bylo také ovlivněno řadou válek. Za třicetileté války, v roce 1643, bylo vydrancováno Švédy. Napoleonovým vojskům se v roce 1805 musela obec vyplatit pěti sty zlatými. Oběti na životech občanů obce přinesla první i druhá světová válka. Na jejich památku je v obci vystaven památník padlých.
Asi dva kilometry jihovýchodně od městyse se u silnice I/37[4] nachází nevelké ložisko cenomanských uhelných jílovců. V polovině čtyřicátých let devatenáctého století zde probíhala jejich pokusná těžba, kterou kvůli uhlí pravděpodobně prováděly ransko-polničské železárny.[5] Pozůstatkem prospekčních prací jsou povrchové tvary reliéfu (pinky, rýhy, haldy).[6] V roce 2010 se v jejich blízkosti propadla vozovka silnice.[4] Propad odhalil tři štoly, z nichž dvě obsahovaly zbytky výdřevy.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vrstva cenomanských jílovců jihovýchodně od městečka je mocná kolem šestnácti metrů. Hornina má ocelově šedou barvu, prachovitou až písčitou strukturu a obsahuje jemně rozptýlený pyrit a zuhelnatělou rostlinou drť.[4] Podle palynologické analýzy se jílovce ukládaly ve středním cenomanu ve sladkovodním bažinném prostředí lesa s převahou jehličnanů z čeledi Cupressaceae. Území se tehdy patrně nacházelo v okolí řeky slabě ovlivněné přílivem a odlivem.[5]
Jižně od vesnice leží přírodní rezervace Štíří důl.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 1 345 | 1 402 | 1 362 | 1 418 | 1 436 | 1 321 | 1 407 | 974 | 949 | 856 | 769 | 727 | 707 | 795 | 753 |
Počet domů | 192 | 200 | 202 | 205 | 220 | 231 | 248 | 265 | 249 | 244 | 225 | 304 | 316 | 333 | 337 |
Správa a politika městyse
[editovat | editovat zdroj]Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[9]
Části městyse
[editovat | editovat zdroj]- Vojnův Městec
- Nová Huť
Politika
[editovat | editovat zdroj]V letech 2006–2010 působil jako starosta Josef Macek, od roku 2010 tuto funkci zastával Karel Malivánek, od roku 2018 je starostou Karel Rykr.
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak městyse je historický, vlajka byla městysi udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. října 2001.[10]
Školství
[editovat | editovat zdroj]- Mateřská škola Vojnův Městec
- Základní škola Vojnův Městec
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Ondřeje
- Vojnoměstecké zvony (1505, 1536 a 1999); další 3 zvony z let 1925 a 1929 byly zničeny za německé okupace v letech 1941–42
- Kříž u kostela (1835)
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Bývalá radnice a zájezdní hostinec „U Němečků“ (autor stavby: Jan Blažej Santini-Aichel)
- Hřbitovní kaple Sv. Antonína (1885–1887)
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Antonín Javůrek (1834–1887), právník a skladatel
- Norbert Javůrek (1839–1880), lékař a skladatel, bratr Antonína
- Jaroslav Jiřík (1939–2011), první český hokejista v NHL, účastník ZOH 1960 (4. místo), ZOH 1964 (bronz) a ZOH 1968 (stříbro)[11]
- Bohumil Kasal (* 1956), profesor, stavař
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bývalá hospoda na náměstí, čp. 8
-
socha svatého Jana Nepomuckého
-
kostel svatého Ondřeje
-
náměstíčko s čapím hnízdem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c JURÁČEK, Jan; KVAČEK, Jiří; MALÝ, Karel; SVOBODOVÁ, Marcela. Křídové uhelnaté jílovce u Vojnova Městce na Českomoravské vrchovině. Acta rerum naturalium. 2016, roč. 19, s. 7. Dále jen Křídové uhelnaté jílovce (2016). Dostupné online [cit. 2023-04-29]. ISSN 1801-5972.
- ↑ a b Křídové uhelnaté jílovce (2016), s. 13.
- ↑ a b Křídové uhelnaté jílovce (2016), s. 9.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
- ↑ Udělené symboly – Vojnův Městec [online]. 2001-10-08 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Olympedia [online]. [cit. 2021-12-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojnův Městec na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Městec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Vojnův Městec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)