Přeskočit na obsah

Vladimir Borovikovskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimir Lukič Borovikovskij
Narození24. červencejul. / 4. srpna 1757greg.
Myrhorod
Úmrtí6.jul. / 18. dubna 1825greg. (ve věku 67 let)
Petrohrad
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníSmolenský pravoslavný hřbitov
Lazarevský hřbitov
NárodnostUkrajinci
Alma materImperátorská akademie umění
Povolánímalíř a ikonopisec
RodičeLuka Ivanovič Borovikovskij
Významná dílaPortrét Jekatěriny Arseňjevové
Portrét knížete A. B. Kurakina
Portrét Kateřiny II. na procházce v carskoselském parku
Portrét A. N. Astafjeva
OceněníŘád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Vladimíra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimir Lukič Borovikovskij (rusky Влади́мир Луки́ч Боровико́вский, ukrajinsky Володимир Лукич Боровиковський, rodné příjmení Borovik, 4. srpna 175718. dubna 1825) byl ruský malíř ukrajinského původu, vůdčí ruský portrétista přelomu 18. a 19. století.

Narodil se v kozácké rodině, jeho otec byl amatérský malíř ikon. Vladimir Borovikovskij rovněž nastoupil do kozácké armády, ale brzy ji opustil aby se mohl věnovat malbě, neměl však patřičné vzdělání a zpočátku byl jen provinciálním malířem. Když měla carevna Kateřina Veliká navštívit nově dobytý Krym, postaral se o malířskou výzdobu a jeho alegorické malby se carevně tak zalíbily, že ho pozvala do Petrohradu.

Borovikovskij přijel do hlavního města v září 1788 a prvních deset let bydlel u vzdělaného a uměnímilovného knížete Nikolaje Lvova, jehož umělecké názory ho silně ovlivnily. K původnímu jménu Borovik si připojil vznešeně znějící -ovskij a protože byl příliš starý, než aby zahájil řádné studium Akademie, dostával soukromé hodiny malby, mimo jiné od Dmitrije Levického.

Stal se populárním malířem, celkem vytvořil kolem 500 portrétů, obvykle v intimním stylu. Portrétoval i členy carské rodiny a mnoho dalších významných ruských osobností té doby.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]