Přeskočit na obsah

Václav Peták

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Peták
JUDr. Václav Peták (1892)
JUDr. Václav Peták (1892)
Purkmistr města Plzně
Ve funkci:
1892 – 1917
PředchůdceJosef Krofta (politik)
NástupceMatouš Mandl
Stranická příslušnost
ČlenstvíMladočeši

Narození24. září 1842
Rosovice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. listopadu 1917 (ve věku 75 let)
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov města Plzně
DětiKarel Peták
Profeseadvokát, právník a politik
CommonsVáclav Peták
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Václava Petáka na Ústředním hřbitově v Plzni

JUDr. Václav Peták (24. září 1842 Rosovice19. listopadu 1917 Plzeň[1]) byl právníkem a významným purkmistrem města Plzně.

V mládí studoval práva v Praze. V roce 1868 přichází do Plzně, kde pracuje nejdříve u c. k. krajského soudu a po promoci na doktora práv jako koncipient v advokátní kanceláři. V roce 1874 si otevírá vlastní advokátní kancelář a je zvolen do obecního zastupitelstva. Dlouhé období, v němž Václav Peták působil jako radní, jej dokonale připravilo pro jeho purkmistrovskou roli. Dá se dohadovat, že díky svým schopnostem již jako radní byl v pozadí řady důležitých rozhodnutí městské správy.

Purkmistr Plzně

[editovat | editovat zdroj]

V letech 18921917 působí jako plzeňský purkmistr. Nástupem Petáka do úřadu purkmistra (primátora) se potvrzuje obrat v rozvojové politice města od liberálního nezasahování a volného podnikání k aktivní úloze představitelů a orgánů města v jeho rozvoji a uspořádání. Peták především začal prosazovat svou vizi Plzně jako „školského města“, zřejmě jako protiklad dosavadního image „černé Plzně“. První roky Petákova purkmistrovství znamenají také začátek systematického dohánění ostatních významných měst v budování infrastruktur, jež tehdy k modernímu velkoměstu nutně patřily. Město se tak konečně dočkalo veřejného vodovodu, kanalizace a tramvajové dopravy. Devadesátá léta a v poněkud menší míře i další první desetiletí 20. století bylo – nesporně také Petákovou zásluhou – období, kdy se v Plzni postavila řada budov pro nejrůznější vzdělávací a kulturní instituce; často se přitom vybavovaly vlastními budovami instituce existující již od šedesátých či sedmdesátých let. Otevření městského Velkého divadla v roce 1902, výstavba muzea v letech 1897–1901 a Měšťanská beseda z roku 1901 završily Petákův program transformace Plzně. Za čtvrtstoletí dokázala Petákova administrativa využít ekonomického potenciálu města k přeměně Plzně z chaoticky rostoucího průmyslového města na silné regionální centrum se všemi dobovými vymoženostmi velkoměsta. Například 29. června 1899 zahájil v Plzni osobně provoz Elektrických drah královského města Plzeň. V období Petákova působení ve vedení města se Plzeň stává moderním českým velkoměstem.

Svým prakticismem, pragmatismem a schopností komunikovat a spolupracovat s rozhodujícími aktéry ve městě i mimo něj Peták plně vyhovoval podmínkám, v nichž se Plzeň nacházela. Dařilo se mu tlumit sociální i národnostní konflikty, které v prudce rostoucím městě na etnické hranici nutně vznikaly. Ve vztahu k monarchii byl Peták vždy loajálním poddaným, a to až do posledních let monarchie za války[2].

Peták byl rovněž velkým znalcem školských zákonů a předpisů. Na zemském sněmu mu byl svěřen referát národního školství.

Václav Peták zemřel 19. listopadu 1917 v Plzni ve věku 75 let a byl pochován v hrobce na plzeňském Ústředním hřbitově, nedaleko hřbitovního kostela svatého Václava.

Pomník připomínající působení Václava Petáka byl slavnostně odhalen dne 19. listopadu 1927 na Ústředním hřbitově. Mohutný pomník z dílny Hanuše Zápala se nachází na tomto hřbitově pod kaplí sv. Václava a je tvořen šesti mohutnými sloupy, na jejichž kladí sedí sokol. Před sloupy stojí anděl nesoucí plzeňský městský znak.

V městské části Plzeň 3 se dnes nachází Petákova ulice pojmenovaná na počest tohoto významného purkmistra.

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Plzeň
  2. IVAN, Šedivý. Češi, České země a velká válka ; 1914-1918. [s.l.]: Nakl. Lidové Noviny ISBN 807106274X, ISBN 9788071062745. OCLC 249502166 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Domanický P., Jedličková J.: Plzeň v době secese – Architektura a urbanismus, malířství, sochařství a umělecké řemeslo v architektuře 1896–1910. Plzeň, Nava, 2005, ISBN 80-7277-184-1.
  • Maier K.: Hospodaření a rozvoj českých měst 1850–1938. Praha, Academia 2005, ISBN 80-200-1245-1.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]