Přeskočit na obsah

Václav Ajšman

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Ajšman
Narození20. září 1896
Úmrtí30. června 1942 (ve věku 45 let)
Praha, Kobyliská střelnice, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtípopraven zastřelením
BydlištěZeyerova alej 1450/44, 162 00 Praha 6 - Břevnov[p. 1]
Povoláníinspektor policejní stráže (strážmistr)
ZaměstnavatelProtektorátní policie
Titulpolicejní praporčík[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Ajšman (20. září 1896[p. 2] – 30. června 1942 Praha, Kobyliská střelnice) byl za protektorátu inspektorem policejní stráže (strážmistrem) z pražských Petřin s hodností policejního praporčíka.[1] Po 15. březnu 1939 se zapojil do domácího protiněmeckého odboje v řadách členů ilegální vojenské organizace Obrany národa. V rámci spolupráce se členy zpravodajsko-sabotážní skupiny Tří králů poskytoval zřejmě poslední ilegální byt k přespání pro štábního kapitána Václava Morávka v době těsně před jeho přestřelkou na pražském Prašném mostě a jeho smrtí 21. března 1942.[3]

Život

[editovat | editovat zdroj]

Václav Ajšman byl za protektorátu ženatý a bydlel v pražském Břevnově v čísle popisném 1450.[p. 1]

Štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi poskytl policejní strážník František Kosík v letech 1941 až 1942[4] ve svém vokovickém bytě několikrát ilegální úkryt (a přespání).[5][p. 3] Po přestřelce na pražském Prašném mostě 21. března 1942 a smrti Václava Morávka získalo pražské gestapo z inkriminovaného místa dva klíče: od ilegálního bytu ve Vokovicích[5] a také klíč od bytu Václava Ajšmana z Petřin, u něhož Morávek zřejmě před schůzkou na Prašném mostě pobýval.[6]

Gestapo následně zahájilo rozsáhlé pátrání po celé Praze, přičemž se kontrolovala čísla klíčů v domácnostech.[6] Včas vyměnit klíče od vokovického bytu a od bytu Václava Ajšmana na Petřinách nebyl pro vyučeného strojního zámečníka Františka Kosíka žádný problém. Nové zámky Kosík nakoupil v železářství u Rotta a v obou bytech je vyměnil. Z vokovického bytu také odstranil veškeré možné kompromitující materiály. Při koupi zámků nebo během jejich výměny jej nejspíše někdo viděl a nahlásil to. Gestapo tak na základě udání ještě v březnu 1942 zatklo Václava Ajšmana a o něco později (kolem Velikonoc, které v roce 1942 připadly na 6. dubna) byl doma zatčen gestapem i František Kosík.[6][5]

Václav Ajšman byl popraven zastřelením za druhé heydrichiády dne 30. června 1942 na Kobyliské střelnici v Praze.[3][p. 4]

Dne 30. června 1942 v podvečer bylo na Kobyliské střelnici popraveno zastřelením celkem 72 osob. Kromě policejního strážníka Františka Kosíka a policejního praporčíka Václava Ajšmana to byla například novinářka, politička a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková; muzikolog a hudební historik Otakar Kamper; vysoký důstojník Obrany národa plukovník generálního štábu Josef Churavý; jeden ze tří králů podplukovník Josef Mašín.[8] Dále byli zbaveni života i někteří významní spolupracovníci Tří králů, například: Václav Řehák; Josef Líkař; Jiří Zeman; vrchní poštovní tajemník Josef Franc (* 1900); radiotechnik Bedřich Slavík (* 1913); cukrář Josef Černý (* 1890) a zámečník Miloslav Vojtěchovský (* 1906), který se v odboji věnoval zajišťování provozu ilegální radiostanice Sparta I.[8][9][10]

Připomínky

[editovat | editovat zdroj]
  • Jeho jméno (AJŠMAN Václav; praporčík; narozen 1986, popraven v Praze dne 30.6.1942) je uvedeno oficiálním seznamu osob souvisejících s Památníkem příslušníků policie a četnictva,[11] který se nachází v Praze na Žižkově na Vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech.[12] Jedná se o pomník věnovaný obětem okupace 1938–1945 z řad policie a četnictva.[13] Byl zbudován policií České republiky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války.[14]
  • Jeho jméno (Václav Ajšman – Inspektor policejní stráže z Petřin, * 29.8.1896 v Nových Mitrovicích u Plzně, zastřelen v Kobylisích 30.6.1942) je uvedeno na pamětním místě věnovaným obětem II. světové války, které se nachází na Praze 6, v Libocké ulici, v kostele svatého Fabiána a Šebestiána.[2]
  • Jeho jméno (Václav Ajšman 45) je uvedeno na první z pěti bronzových pamětních desek se jmény osob popravených dne 30. června 1942, které jsou umístěny v pietním areálu – památníku protifašistického odboje Praha-Kobylisy (v místech bývalé Kobyliské střelnice).[15]
  • Václav Ajšman je uveden i v popravním protokolu ze dne 30. června 1942 a vzpomenulo se na něj i při tryzně konané v roce 1947:
  • Seznamy popravených v Praze na Kobyliské střelnici dne 30. června 1942
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, německý originál)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (1. strana, překlad do češtiny)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, německý originál)
  • Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
    Popravní protokol z 30. června 1942 (2. strana, překlad do češtiny)
  • Tryzna (30. června 1947), titulní strana dokumentu[16]
    Tryzna (30. června 1947),
    titulní strana dokumentu[16]
  • Tryzna (30. června 1947), Seznam popravených[16]
    Tryzna (30. června 1947), Seznam popravených[16]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Jedná se o objekt na adrese Zeyerova alej 1450/44, 162 00 Praha 6 - Břevnov; GPS souřadnice: 50.0851917N, 14.3393556E. V letech 1940 až 1945 se ulice jmenovala Dětmarova alej, německy Dietmar–Allee.[3]
  2. ↑ Zdroj[2] (jako jediný) uvádí datum a místo narození: 29. srpna 1896 Nové Mitrovice u Plzně.[2]
  3. ↑ Manželé František a Jiřina Kosíkovi bydleli v ulici K červenému vrchu 228/18 v Praze 6 – Vokovicích.[6]
  4. ↑ Ajšman Václav narozený 20. 9. 1896 je evidován pod číslem jednacím 315100/95 (pořadové číslo v abecedním seznamu 526) v oficiálním seznamu osob, držitelů Osvědčení podle zákona číslo 255/1946 Sbírky (Jedná se o zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození), který je veden ve Vojenském ústředním archivu Praha (VÚA Praha).[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Seznam osob popravených za II. stanného práva v Praze [online]. web: Válka cz [cit. 2023-08-27]. 30.6.1942: Ajšman Václav (nar. 20.9.1896), policejní praporčík. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Pamětní místo Obětem II. sv. války; umístění: Praha 6, Libocká, v kostele sv. Fabiána a Šebestiána [online]. web: Spolek pro vojenská pietní místa (VETS cz) [cit. 2023-08-27]. Václav Ajšman – Inspektor policejní stráže z Petřin, * 29.8.1896 v Nových Mitrovicích u Plzně, zastřelen v Kobylisích 30.6.1942. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Václav Ajšman). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 612. 
  4. ↑ Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa (Memory of Nations EU) [cit. 2022-04-08]. Příběhy 20. století; Post Bellum. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Kladenský bojovník za svobodu František Kosík byl popraven právě před 65 lety [online]. web: Kladenský deník cz, 2007-07-01 [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Jiřina Perglová (* 1941) [online]. web: Paměť národa EU (Memory of Nation) [cit. 2022-04-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ Seznam osob – Osvědčení podle zákona č. 255/1946 Sb. [online]. web: VÚA Praha (Vojenský ústřední archiv Praha) [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Acanemia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Kosík František, s. 425. 
  9. ↑ PADEVĚT, Jiří. Tři králové: odbojová činnost legendární skupiny a vysílací místa radiostanic Sparta I a Sparta II. 1. vyd. Praha: Academia, 2017. 168 s. ISBN 978-80-200-2677-4. S. 138, 141. Průvodce. 
  10. ↑ PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Václav Ajšman, s. 425. 
  11. ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva [online]. web: Policie cz [cit. 2023-08-27]. AJŠMAN Václav; praporčík; narozen 1896, popraven v Praze dne 30.6.1942. Dostupné online. 
  12. ↑ Poloha památníku příslušníkům policie a četnictva na mapě Olšanských hřbitovů v Praze [online]. web: Mapy cz [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Pomník obětem okupace 1938-1945 z řad policie a četnictva na Olšanech v Praze [online]. web: Drobné památky [cit. 2022-11-09]. Přibližná poloha: 50.082468, 14.474623 (50°4'56.885"N, 14°28'28.643"E). Dostupné online. 
  14. ↑ MACALÍKOVÁ, Jana, Ing. plk. (PP ČR). Policie ČR odhalila památník padlým příslušníkům policie a četnictva [online]. web: Týdeník policie cz, 2015-11-07 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ Václav Ajšman (* 20. září 1896 – 30. červen 1942) [online]. web: Billion Graves cz [cit. 2023-08-27]. Památník protifašistického odboje Praha-Kobylisy (střelnice); Čumpelíkova, Kobylisy, Praha 182 00. Dostupné online. 
  16. ↑ a b Československá obec legionářská, Obrana národa, Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacizmu, Svaz brannosti. TRYZNA na paměť 71 příslušníků vojenského odbojového hnutí OBRANA NÁRODA, kteří byli popraveni za druhého stanného práva dne 30. června 1942. Praha X: Tiskla Litera, 30. 06. 1947 (06. 1947 tisk). 2 s. S. 1,2. Oznámení o pořádání TRYZNY jako 1 list. Na titulní (čelní) straně informace o organizátorech pietního shromáždění, o účelu, místu a času konání akce. Na rubové straně uveden jmenný seznam 71 popravených (včetně povolání a ročníku narození). 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Ajšman&oldid=24164081“