Přeskočit na obsah

Thiago Alcântara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thiago
Thiago hrající za Španělsko (2019)
Thiago hrající za Španělsko (2019)
Osobní informace
Celé jménoThiago Alcântara do Nascimento
Datum narození11. dubna 1991 (33 let)
Místo narozeníSan Pietro Vernotico, Itálie Itálie
Výška174 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Číslo dresu6
Pozicestřední záložník
Mládežnické kluby*
1995–1996
1996–2000
2000–2001
2001–2005
2005–2008 		Brazílie Flamengo
Španělsko Ureca
Španělsko Kelme
Brazílie Flamengo
Španělsko Barcelona
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2008–2011
2009–2013
2013–2020
2020–2024		 Španělsko Barcelona „B“
Španělsko Barcelona
Německo Bayern Mnichov
Anglie Liverpool		 05900(3)
06800(7)
1500(17)
06800(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2007
2007–2008
2009
2009–2010
2010–2013
2011–2021		 Španělsko Španělsko U16
Španělsko Španělsko U17
Španělsko Španělsko U18
Španělsko Španělsko U19
Španělsko Španělsko U21
Španělsko Španělsko		 00100(0)
00800(5)
00100(1)
01100(4)
02100(6)
04600(2)
Úspěchy
Mistrovství Evropy
Bronzová medaile 2020 Španělsko
Mistrovství Evropy do 17 let
Zlatá medaile 2008 Španělsko
Mistrovství Evropy do 21 let
Zlatá medaile 2011 Španělsko
Zlatá medaile 2013 Španělsko
Další informace
Povolánífotbalista
RodičeMazinho
PříbuzníRafinha Alcântara (sourozenec)
Webwww.thiagoalcantara.es
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
25. 1. 2022
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
25. 1. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thiago Alcântara do Nascimento (* 11. dubna 1991, San Pietro Vernotico, Itálie) je bývalý španělský fotbalový záložník.

Thiago disponuje mimořádnou míčovou technikou, driblinkem a přesnými přihrávkami. Na pozici středního záložníka se stal v průběhu působení v Bayernu Mnichov jedním z nejlepších fotbalistů na této pozici.[1][2] Na rozdíl od dalších španělských technicky nadaných středopolařů (Sergio Busquets, Cesc Fàbregas) je více všestranný,[3] schopný zahrát v hloubi pole zataženého záložníka nebo ofenzivnějšího záložníka blíže útočníkům.[4]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické kategorie

[editovat | editovat zdroj]

Thiago se narodil v italském San Pietro Vernotico, ale vyrostl ve Španělsku. Jeho otcem je brazilský mistr světa ve fotbale Mazinho[5]. Jeho kariéra začala na nižší úrovni v brazilském Flamengu a kvůli svému otci se stěhoval kvůli jeho aktuálnímu působišti. Do Španělska se natrvalo vrátil ve věku 10 let, roku 2005. Tehdy podepsal mládežnickou smlouvu s FC Barcelona, kde již působil jeho bratranec Patrick.[6]

FC Barcelona

[editovat | editovat zdroj]

Svůj první start za A-tým Barcelony si odbyl 17. května 2009 (ve věku 18 let). Do zápasu proti RCD Mallorca nastoupil v 63. minutě, když vystřídal Eiður Guðjohnsena. 20. února 2010 po vystřídání Yayi Tourého v 76. minutě vstřelil svůj první gól v dresu Barcelony a pomohl k výhře 4:0 nad Racing de Santander na Camp Nou.[7][8] Před závěrečným zápasem skupiny Ligy mistrů UEFA proti klubu Rubin Kazaň 7. prosince měla Barcelona postup zaručen a trenér Pep Guardiola dal přednost mladíkům včetně Thiaga, který v soutěži debutoval. Omlazený tým zvítězil 2:0 a na čtvrtý pokus Rubin porazil, což se oporám za předchozí tři roky nezdařilo.[9] Na svůj druhý gól si musel počkat do zápasu s UD Almería (9. dubna 2011), kdy uzavřel skóre na 2:1 ve prospěch svého týmu. Třetí gól pak přidal proti Real Sociedad. Sezónu 2010/11 uzavřel se statistikou 17 zápasů, 3 góly, tři asistence. Zkušenosti sbíral zejména v úvodních kolech domácího poháru a v závěru ligy, kdy byl již titul v držení Barcelony.[10]

Ačkoli byl pasován do role Xaviho nástupce, přivedl klub dalšího středopolaře, odchovance Francesce Fàbregase.[10][11] 29. června 2011 podepsal Thiago nový čtyřletý kontrakt s klubem FC Barcelona platný až do 30. června 2015. Smlouva byla opatřena výstupní klauzulí ve výši 30 milionů €,[11] oficiálně se tak stal hráčem A-týmu. Hned při prvním zápasu sezóny 2011/12, do kterého nastoupil, vstřelil gól a přidal dvě asistence při domácím vítězství 5:0 nad Villarrealem (28. srpna 2011).[12]

V roce 2011 skončil na druhém místě v anketě Golden Boy za vítězným Mario Götzem.[13]

FC Bayern Mnichov

[editovat | editovat zdroj]
Thiago za Bayern Mnichov proti Norimberku (28. dubna 2019)

V červenci 2013 odešel do německého FC Bayern Mnichov za trenérem Pepem Guardiolou.[14] S Bayernem vyhrál Mistrovství světa klubů 2013 v Maroku, kde Bayern porazil ve finále domácí tým Raja Casablanca 2:0[15], a již v březnu 2014 bundesligový titul.

První kalendářní rok v Mnichově jej zbrzdilo zranění, kvůli němuž na podzim absentoval, avšak po návratu se naplno etabloval v týmu.[3] Povedenými nůžkami rozhodl o výhře 2:1 na půdě Stuttgartu 29. ledna 2014, kde vstřelil jeho první bundesligový gól.[16] Tento gól byl později nominován na ligový gól měsíce a svoji nominaci proměnil.[17][18] Druhý ligový gól zaznamenal při výhře 4:0 proti Hannoveru ke konci února.[19] V remízovém zápase (3:3) doma s Hoffenheimem 29. března si zranil koleno a na dva měsíce měl být mimo hru, čímž přišel o zbytek probíhající sezóny.[20]

Jeho návrat se uskutečnil až po roce, a to v zápase hraném 4. dubna 2015 v lize s Borussií Dortmund. Bayern Mnichov tento zápas venku zvládl a 1:0 vyhrál.[21] Thiago proměnil rozhodující penaltu v rozstřelu čtvrtfinále německého poháru proti Leverkusenu, poté co se prodlužovaný zápas odehraný 8. dubna ani jednomu mužstvu nepodařilo strhnout na svou stranu.[22] O týden poté vstřelil gól Portu, Bayern Mnichov ovšem venku prohrál 1:3 a zkomplikoval si případný postup do semifinále Ligy mistrů.[23] Thiago dal hlavou první gól domácí odvety proti Portu a pak asistoval gólu Thomase Müllera. Bayern Mnichov vyhrál 6:1 a postoupil dále.[24]

Sezóna 2016/17

[editovat | editovat zdroj]

Thiagovi se povedla sezóna 2016/17 pod trenérem Carlem Ancelottim, kdy vyhrál německou ligu a superpohár.[1] Odehrál celkově takřka 2300 minut, přibližně dvakrát více než sezónu předchozí. Na své konto si připsal svůj rekord šesti gólů, přidal pět asistencí.[1]

Sezóna 2017/18

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku srpna roku 2017 kvůli svalovému zranění chyběl v utkání německého Superpoháru proti Borussii Dortmund, která Bayern Mnichov nakonec porazila v penaltovém rozstřelu.[25][26]

Ve druhém kole Poháru DFB 25. října dal vyrovnávací gól na 1:1, díky čemuž střetnutí dosáhlo prodloužení a poté penaltového rozstřelu. V něm Thiagovi spoluhráči uspěli a soupeře, RB Lipsko, vyřadili.[27] Mezi listopadem a únorem laboroval s kolenem, jeho návrat se konal venku proti Wolfsburgu 17. února ve 23. kole. Odehrál 62 minut a pomohl nad „Vlky“ vyhrát 2:1.[28] V osmifinálové odvetě Ligy mistrů proti Beşiktaşi 14. března otevřel skóre a pomohl domácí výhrou 3:1 navázat na tu venkovní výsledkem 5:0 a postoupit.[29] Ve čtvrtfinále evropské soutěže na hřišti španělské Sevilly dal gól při výhře 2:1.[30]

V závěru sezóny však podle bývalého německého fotbalisty Lothara Matthäuse zklamal, Bayern Mnichov totiž v semifinále Ligy mistrů nestačil na Real Madrid a ve finále Poháru DFB podlehl Eintrachtu Frankfurt.[31]

Sezóna 2018/19

[editovat | editovat zdroj]

Na začátku sezóny 2018/19 se jeho trenérem stal Niko Kovač, pod nímž 12. srpna 2018 vyhrál německý superpohár. V tomto zápase vstřelil poslední pátý gól svého týmu, Bayern Mnichov nad Eintrachtem Frankfurt vyhrál 5:0.[32] Po sezóně slavil double, načež jej Kovač označil „snem každého trenéra“.[1]

Sezóna 2019/20

[editovat | editovat zdroj]

Ve druhém skupinovém zápase Ligy mistrů 1. října na stadionu Tottenhamu začal zápas od začátku druhého poločasu, kdy ho trenér Kovać vyslal na hřiště na místo Davida Alaby. Thiago ovládl za stavu 1:1 střed hřiště a pomohl mužstvu otočit výsledek zápasu na 7:2, přičemž si připsal asistenci u gólu Serge Gnabryho na 5:2.[33] Personální změny po debaklu 1:5 na hřišti Frankfurtu 2. listopadu, na kterém se Thiago též objevil, vedly ke jmenování nového trenéra Hansiho Flicka na Kovaćem uvolněné místo. Německý trenér se první tři ligové zápasy rozhodl posadit Thiaga na lavičku náhradníků, své rozhodnutí však později změnil a italský rodák se vrátil do základní sestavy,[34] dostávajíce přednost například před Corentinem Tolissem.

První gól v sezóně a po více než roce zaznamenal 19. ledna proti mužstvu Herthy Berlin při domácí výhře 4:0.[35] O šest dní přidal druhý v zápase se Schalke a přispěl k debaklu 5:0. Podzimní ztráty na čelo se tímto napravily, bavorský klub ztrácel na první Lipsko (RB Leipzig) jeden bod.[36] Třetí v řadě zaznamenal 2. února při venkovní výhře 3:1 nad Mohučí (Mainz).[34]

Zahrál si finálový duel Ligy mistrů, který proti sobě 23. srpna 2020 postavil Bayern a Paris Saint-Germain. Bayern svého soupeře porazil 1:0 a jako první klub se trofeje zmocnil bez jediného zaváhání výhrou všech 11 zápasů. Odehrál 86 minut, než byl střídán Tolissem.[37] Stál u začátku akce vedoucí k vítěznému gólu Kingsleyho Comana. Od Jacoba Steinberga z The Guardian a Joe Prince-Wrighta z NBC Sports obdržel od obou hodnocení 7 z 10, oba novináři vyzdvihli jeho diktování hry ve středu hřiště.[38][39]

Liverpool FC

[editovat | editovat zdroj]

V září 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19, kvůli níž musel vynechat utkání EFL Cupu proti Arsenalu.[40]

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnická

[editovat | editovat zdroj]
Thiago za španělský tým hráčů do 21 let (2011)

Byl nominován na evropské mistrovství hráčů do 17 let, které bylo v roce 2008 pořádáno Tureckem. Ve druhém skupinovém zápase proti mladíkům Francie 7. května zaznamenal dva góly, které rozhodly o remíze 3:3.[41] Po semifinálovém postupu přes Nizozemsko čelili mladí Španělé znovu Francii. Thiago i další hvězda tohoto výběru Keko byli strůjci finálové výhry 4:0. Úvodní Kekův gól padl po Thiagově nahrávce, ten sám zvyšoval z penalty na 3:0.[42] Ačkoliv byl adeptem na to být zvolen nejlepším hráčem turnaje,[43] připadla tato cena nakonec srbskému hráči Danijelu Aleksićovi.

O dva roky později reprezentoval výběr hráčů do 19 let na mistrovství Evropy 2010 a i v tomto výběru Luise Milly plnil svoji typickou tvůrčí roli. Úvodní zápas skupiny proti Chorvatsku skončil výhrou 2:1 a byl to Thiago, kdo pomohl výsledek jedním gólem otočit.[44] Ve finále 30. července proti Francii, pořadateli, nezabránil prohře 1:2. Později byl zvolen do nejlepšího týmu turnaje čítajícího 23 hráčů.[45]

Španělský výběr hráčů do 21 let reprezentoval v červnu 2011 na Mistrovství Evropy 2011 v Dánsku. Na vítězném mistrovství nechyběl jedinou minutu,[46] ve finále 25. června vstřelil při výhře 2:0 nad Švýcarskem druhý z gólů svého týmu a byl zahrnut do nejlepšího týmu turnaje.[47][48] Dva roky nato byl nominován na Mistrovství Evropy 2013 konané v Izraeli, opět ve věkové kategorii do 21 let a nově plnil roli kapitána.[49] Při cestě za obhajobou překonal jedním vítězným gólem výběr Ruska v úvodním zápase 6. června.[50] Ve finále 18. června proti Itálii vstřelil hattrick, Španělsko vyhrálo 4:2 a slavilo titul.[51] Odborníci z řad UEFA jej nejen zahrnuli do nejlepšího výběru turnaje, zvolili jej jeho nejlepším hráčem.[52]

Seniorská

[editovat | editovat zdroj]
Thiago za národní tým v zápase proti Ukrajině (říjen 2015)

V A-mužstvu Španělska debutoval 10. srpna 2011 v Bari v přátelském zápase proti domácímu týmu Itálie (prohra 1:2).[53]

Kvůli zranění přišel o EURO 2012 pořádané Polskem a Ukrajinou a následně o fotbalový turnaj na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně.[54][55] O dva roky později měl naději startovat na mistrovství světa 2014, byl totiž zahrnut do předběžné 30členné nominace. Kvůli zranění ovšem o účast přišel.[56]

Trenér Vicente del Bosque jej nominoval na EURO 2016 ve Francii[57], kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále Itálií po porážce 0:2.[58] Na šampionátu nastoupil ve dvou zápasech svého týmu ze čtyř.

V kvalifikaci na mistrovství světa 2018 zaznamenal první gól za národní tým, a to 6. října 2017 proti Albánii v rámci domácí výhry 3:0.[59] Trenér Julen Lopetegui jej nominoval na závěrečný šampionát v Rusku,[60] kde byli Španělé vyřazeni v osmifinále právě Ruskem. Na šampionátu nastoupil ve dvou zápasech svého týmu ze čtyř.

V průběhu května roku 2021 se ocitl v nominaci Luise Enriqueho na odložené EURO 2020. Španělsko mělo po dvou zápasech skupiny dva body za dvě remízy a proti Slovensku potřebovalo vyhrát. Obdobně jako první zápas nastoupil Thiago na závěrečných asi 20 minut z lavičky.[61] Pár minut nasbíral ve čtvrtfinále proti Švýcarsku a v semifinále proti Itálii, ve kterých došlo v obou případech na penaltový rozstřel. Druhý rozstřel proti Itálii dopadl pro Španělsko vyřazením, navzdory Thiagově proměněné penaltě.[62] Enriqueho upřednostňování Sergia Busquetse, Pedriho, Rodriho a Kokeho mělo za následek, že na turnaji odehrál pouze 64 minut.[63]

Limitovanou roli měl také po Euru, na podzimní kvalifikační zápasy nebyl povolán.[64] Ani na Mistrovství světa 2022 si proto nezahrál.[65]

Profil hráče

[editovat | editovat zdroj]

Španělský záložník Xavi, někdejší Thiagův spoluhráč v Barceloně, jej označil za mimořádného hráče.[2] Bývalý německý fotbalový obránce a legenda Bayernu Mnichov Paul Breitner o Thiagovi před Mistrovstvím světa 2018 řekl, že se Thiago „stal z 15 % Němcem, aby dokázal zodpovědně zahrát ve středu pole“.[66]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Thiago je syn bývalého brazilského fotbalisty Mazinha, mistra světa z roku 1994. Jeho matka Valéria Alcântara je bývalá volejbalistka. Jeho mladší bratr Rafael Alcântara hrál také za Barcelonu a později mimo jiné za Paris Saint-Germain. Na rozdíl od Thiaga však reprezentuje Brazílii.

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Klubové

[editovat | editovat zdroj]

K zápasu odehranému 14. srpna 2020

Klub Sezóna Liga Pohár[P 1] Evropské poháry[P 2] Ostatní Celkem
Liga Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly Zápasy Góly
Barcelona „B“ 2007/08 Tercera División 5 0 — — — 5 0
2008/09 Segunda División B 25 0 — — — 25 0
2009/10 13 2 — — 5[P 3] 1 18 3
2010/11 Segunda División 11 0 — — — 11 0
Celkem 54 2 — — 5 1 59 3
Barcelona 2008/09 La Liga 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0
2009/10 1 1 1 0 0 0 0 0 2 1
2010/11 12 2 3 1 1 0 1[P 4] 0 17 3
2011/12 27 2 8 2 7 0 3[P 4][P 5] 0 45 4
2012/13 27 2 7 1 2 0 0 0 36 3
Celkem 68 7 19 4 10 0 4 0 101 11
Bayern Mnichov 2013/14 Bundesliga 16 2 2 0 4 0 3[P 6][P 5] 1 25 3
2014/15 7 0 2 0 4 2 0 0 13 2
2015/16 27 2 5 1 9 1 1[P 6] 0 42 4
2016/17 27 6 4 1 9 2 1[P 6] 0 41 9
2017/18 19 2 3 2 10 3 0 0 32 7
2018/19 30 2 6 0 5 0 1[P 6] 1 42 3
2019/20 24 3 5 0 8 0 1[P 6] 0 38 3
Celkem 150 17 27 4 49 8 7 2 233 31
Celkem 277 26 48 8 59 8 11 3 393 45
  1. ↑ Zápasy v Copa del Rey a DFB-Pokal
  2. ↑ Zápasy v Lize mistrů UEFA
  3. ↑ Zápasy v Play-Off Segunda División
  4. ↑ a b Zápas v Supercopa de España
  5. ↑ a b Zápasy na Mistrovství světa klubů
  6. ↑ a b c d e Zápas v DFL-Supercupu

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k 28. lednu 2022[67]

Tým Rok Zápasy Góly
Španělsko 2011 3 0
2012 0 0
2013 1 0
2014 1 0
2015 2 0
2016 11 0
2017 7 1
2018 9 1
2019 3 0
2020 2 0
2021 7 0
Celkem 46 2

Reprezentační góly

[editovat | editovat zdroj]
K zápasu odehranému 19. listopadu 2019. Skóre a výsledky Španělska jsou vždy zapisovány jako první.
Seznam reprezentačních gólů Thiaga Alcântary
Gól Datum Místo Soupeř Skóre Výsledky Sozěž
1. 6. října 2017 Estadio José Rico Pérez, Alicante, Španělsko Albánie Albánie 3:0 3:0 Kvalifikace na Mistrovství světa FIFA 2018
2. 27. března 2018 Wanda Metropolitano, Madrid, Španělsko Argentina Argentina 4:1 6:1 Přátelský zápas

Úspěchy a ocenění

[editovat | editovat zdroj]
Thiago (číslo 19) před zápasem na Mistrovství Evropy do 21 let (2011)

Klubové

[editovat | editovat zdroj]
Barcelona[68][69]
Bayern Mnichov[68][69]

Reprezentační

[editovat | editovat zdroj]
mládežnické kategorie Španělska[68][69]
Španělsko[68][69]

Individuální

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d Thiago Alcantara: 10 things on the Bayern Munich and Spain pass master. Bundesliga.com [online]. 2019-11-01 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Nine quotes on Liverpool-bound Thiago from Xavi, Pep, Klopp: ‘The heartbeat’. planetfootball.com [online]. 2020-09-17 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b COX, Michael. Bayern's secret weapon: How Thiago has overtaken Wilshere as the player of his generation. FourFourTwo [online]. 2014-02-19 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ POLLARD, Rob. Breaking Down What Thiago Alcantara Would Bring to Manchester City. Bleacher Report [online]. 2016-05-11 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Youth:Thiago Alcántara . [online]. 2010-02-19 [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-21. 
  6. ↑ O melhor da Barra na web ::. PortalBARRA. Retrieved on 2011-07-03. (španělsky)
  7. ↑ FC Barcelona vs Racing de Santander [online]. 2010-02-19 [cit. 2010-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-21. 
  8. ↑ Racing de Santander vs FC Barcelona [online]. 2010-02-19 [cit. 2010-02-19]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. ↑ HUNTER, Graham. Rubin blown away by Barcelona young guns. UEFA [online]. 2010-12-07 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b FC Barcelona 2010/11 Season in Review: Thiago Alcántara. barcablaugranes.com [online]. 2011-07-09 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ a b Transfer battle: Cesc Fabregas v Thiago Alcantara. Eurosport [online]. 2015-07-05 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Barcelona hit five to begin Spanish title defense. CNN [online]. 2011-08-29 [cit. 2022-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Götze vítězem ceny Golden Boy. Eurofotbal.cz [online]. 2011-12-11 [cit. 2012-07-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Bayern znovu posílil zálohu, z Barcelony koupil Thiaga Alcantaru, iDNES.cz, citováno 15. 7. 2013
  15. ↑ Bayern - Raja 2:0 Archivováno 4. 8. 2017 na Wayback Machine., FIFA.com, citováno 22. 1. 2014 (anglicky)
  16. ↑ HALLAM, Mark. Thiago scissor kick completes Bayern comeback in Stuttgart. Deutsche Welle [online]. 2014-01-29 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Lucas Arenz aus Rhynern für "Tor des Monats" nominiert. WA.de [online]. 2014-02-07 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ a b Thiago erzielt Tor des Monats. FC Bayern Munich [online]. 2014-02-23 [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (německy) 
  19. ↑ Bayern Munich and Thomas Müller crush Hannover with ruthless efficiency. The Guardian [online]. 2014-02-23 [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Bayern Munich 3–3 1899 Hoffenheim. BBC [online]. 2014-03-29 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Borussia Dortmund 0–1 Bayern Munich. BBC [online]. 2015-04-04 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Bayern beats Leverkusen on penalties, Moenchengladbach loses. USA Today [online]. 2015-04-08 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ HAFEZ, Shamoon. FC Porto 3-1 Bayern Munich. BBC [online]. 2015-04-15 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ BEGLEY, Emlyn. Bayern Munich 6-1 FC Porto. BBC [online]. 2015-04-21 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ James and Thiago sidelined. fcbayern.com [online]. 2017-08-02 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Bayern Munich beat Dortmund on penalties to retain Supercup. Bundesliga.com [online]. 2017-08-05 [cit. 2021-03-02]. (anglicky) 
  27. ↑ WEST, Harry. RB Leipzig 1 Bayern Munich 1 (aet, 4-5 pens): Ulreich denies Werner on night of spot-kick drama. Goal.com [online]. 2017-10-25 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ WEBBER, Tom. Wolfsburg 1 Bayern Munich 2: Lewandowski spot-on after Robben's penalty miss. Goal.com [online]. 2018-02-17 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ Bayern Munich cruise into Champions League quarterfinals over Besiktas. ESPN [online]. 2018-03-14 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ LANCASTER, Rob. Sevilla 1 Bayern Munich 2: Bundesliga giants battle back to win in Spain. Goal.com [online]. 2018-04-03 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Bayern should think about selling Thiago - Matthaus. Goal.com [online]. 2018-05-23 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ FCB gewinnt Supercup - Lewandowski macht den Unterschied. kicker.de [online]. 2018-08-12 [cit. 2021-01-07]. Dostupné online. (německy) 
  33. ↑ Thiago Alcantara’s gorgeous assist against Tottenham encapsulated his brilliance. SBNation.com [online]. 2019-10-02 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ a b Thiago: MD20’s Man of the Matchday and Bayern Munich's key man in return to the summit. Bundesliga.com [online]. 2020-01 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Bayern Munich crush Hertha Berlin with second-half blitz. ESPN [online]. 2020-01-19 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ COOPER, Max. Bayern 5-0 Schalke: Report, Ratings & Reaction as Hosts Close Gap to 1 Point in Tense Title Race. 90min.com [online]. 2020-01-25 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ MCNULTY, Phil. Bayern beat PSG to win Champions League. BBC Sport [online]. 2020-08-23 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ STEINBERG, Jacob. PSG 0-1 Bayern Munich: Champions League final player ratings. The Guardian [online]. 2020-08-23 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ PRINCE-WRIGHT, Joe. Player ratings: PSG v. Bayern Munich. NBC Sports [online]. 2020-08-23 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ HURLEY, Lee. Daily Cannon [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ France U17 3-3 Spain U17. WhoScored.com [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  42. ↑ SAFFER, Paul. Stupendous Spain win U17 crown. UEFA.com [online]. 2008-05-16, rev. 2014-01-27 [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  43. ↑ Santisteban's Spain succeed in style. UEFA.com [online]. 2008-06-03, rev. 2014-01-27 [cit. 2022-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 
  44. ↑ BRYAN, Paul. Spain's second-half surge beats Croatia. UEFA.com [online]. 2010-07-18 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ a b Technical Report European Under-17 & Under-19 Championships [PDF online]. UEFA, 2010-10-15 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ Transfermarkt, cit. 2022-01-26
  47. ↑ SUI – ESP 0:2, 2011 UEFA European Under-21 Championship, UEFA.com (anglicky)
  48. ↑ a b U21 all-star squad named by UEFA technical team. UEFA.com [online]. 2011-06-29 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ MATCHETT, Karl. Why Thiago Alcantara Was the Star of the European Under-21 Championships. Bleacher Report [online]. 2013-06-18 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ Spain U21 1:0 Russia U21. Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  51. ↑ Mladí fotbalisté Španělska obhájili titul na Euru „jedenadvacítek“, iDNES.cz, cit. 18. 6. 2013
  52. ↑ a b c Thiago leads all-star squad dominated by Spain. UEFA.com [online]. 2013-06-21 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ Profil hráče, eu-football.info (anglicky)
  54. ↑ Del Bosque: "Pensamos que para nuestros intereses es mejor Negredo. RTVE.es [online]. 2012-05-28 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (španělsky) 
  55. ↑ Euro 2012 trio Mata, Alba & Martinez in Spain Olympic squad. BBC Sport [online]. 2012-07-05 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ World Cup 2014: Diego Costa and Fernando Torres in Spain squad. BBC Sport [online]. 2014-05-13 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  58. ↑ Obhajca zo Španielska z hry von, Taliani vyzvú majstrov sveta! Archivováno 30. 6. 2016 na Wayback Machine., Profutbal.sk, cit. 27. 6. 2016 (slovensky)
  59. ↑ Spain 3-0 Albania. BBC Sport [online]. 2017-10-06 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ REIDY, Paul. Julen Lopetegui names Spain World Cup 2018 squad: as it happened. AS [online]. 2018-05-21 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ MATCHETT, Karl. Spain seeking answers in attack and creativity in the centre to save Euro 2020 campaign. Independent [online]. 2021-06-23 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Italy 5:3 Spain (on pens). Transfermarkt [online]. [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. 
  63. ↑ Thiago’s Euros are over after only 64 minutes on the pitch. thisisanfield.com [online]. 2021-07-07 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ LARA, Miguel Ángel. Luis Enrique: A master of causing himself problems. Marca [online]. 2021-10-09 [cit. 2022-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ DOYLE, Mark. Firmino, De Gea, Thiago & the biggest 2022 World Cup squad selection snubs. Goal.com [online]. 2022-11-11 [cit. 2022-12-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ Bayern Munich legend Paul Breitner on Joshua Kimmich as the next Philipp Lahm, Thomas Müller and Thiago Alacantara. Bundesliga.com [online]. 2018 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Thiago Alcântara do Nascimento. EU-football.info [online]. [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ a b c d Thiago Alcântara. Soccerway.com [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  69. ↑ a b c d Thiago – Titles & achivements. Transfermarkt.com [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. 
  70. ↑ a b THIAGO ALCÁNTARA DO NASCIMENTO. FCBarcelona.com [online]. [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ Official Bundesliga Team of the Season for 2016/17. Bundesliga.com [online]. 2017-05-26 [cit. 2017-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. (anglicky) 
  72. ↑ Die kicker-Elf des Jahres - mit Sancho und vier Bayern. kicker.de [online]. 2019-05-21 [cit. 2022-02-03]. Dostupné online. (německy) 
  73. ↑ ESM-Top-Elf: Ein einziger Profi des FC Bayern München in Europas Elite. Abendzeitung [online]. 2017-06-12 [cit. 2022-01-26]. Dostupné online. (německy) 
  74. ↑ UEFA Champions League Squad of the Season. UEFA.com [online]. 2020-08-28 [cit. 2021-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ UEFA.com Fans’ Teams of the Year 2020 announced. UEFA.com [online]. UEFA, 2021-01-20, rev. 2021-01-21 [cit. 2021-12-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ IFFHS WORLD AWARDS 2020 - THE WINNERS. IFFHS [online]. 2020-12-04 [cit. 2021-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-01-29. (anglicky) 
  77. ↑ The FIFA FIFPRO Men’s World 11 of 2019-2020. FIFPro.org [online]. 2020-12-17 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Thiago Alcântara – klubová kariéra (FC Barcelona)
Zlatá medaile Primera División 2008/2009 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2009/2010 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2010/2011 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Primera División 2012/2013 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Copa del Rey 2011/2012 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Supercopa de España 2011 – FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2010/2011 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Superpohár UEFA 2011 – FC Barcelona Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2011 – Španělsko FC Barcelona
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Thiago Alcântara – klubová kariéra (FC Bayern Mnichov)
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2013/2014 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2014/2015 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2015/2016 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2016/2017 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2017/2018 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2018/2019 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Německá fotbalová Bundesliga 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFB-Pokal 2019/2020 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2016 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile DFL-Supercup 2018 – FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Liga mistrů UEFA 2019/2020 – FC Bayern Mnichov Zlatá medaile
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Zlatá medaile Mistrovství světa ve fotbale klubů 2013 – Německo FC Bayern Mnichov
Brankář
Hráči
Hlavní trenér
Thiago Alcântara – reprezentační kariéra
Zlatá medaile Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2011 (3. titul) Zlatá medaile
1 Rubén Miño • 2 César Azpilicueta • 3 Álvaro Domínguez Soto • 4 Javi Martínez (C) • 5 Mikel San José • 6 Jeffrén Suárez • 7 Adrián López Álvarez • 8 Dani Parejo • 9 Bojan Krkić • 10 Juan Manuel Mata • 11 Diego Capel • 12 Martín Montoya • 13 David de Gea • 14 Emilio Nsue • 15 José Ángel Valdés • 16 Víctor Ruiz Torre • 17 Dídac Vilà • 18 Ander Herrera •19 Thiago Alcântara • 20 Alberto Botía • 21 Rubén Pérez • 22 Iker Muniain • 23 Diego Mariño • Trenér: Luis Milla Aspas
Zlatá medaile Španělsko na Mistrovství Evropy do 21 let 2013 (4. titul) Zlatá medaile
1 David de Gea • 2 Martín Montoya • 3 Asier Illarramendi • 4 Nacho Fernández • 5 Marc Bartra • 6 Iñigo Martínez • 7 Sergio Canales • 8 Koke • 9 Rodrigo Moreno Machado • 10 Thiago Alcântara (C) • 11 Cristian Tello • 12 Álvaro Morata • 13 Diego Mariño • 14 Ignacio Camacho • 15 Marc Muniesa • 16 Álvaro González • 17 Pablo Sarabia • 18 Alberto Moreno •19 Iker Muniain • 20 Dani Carvajal • 21 Álvaro Vázquez • 22 Isco • 23 Joel Robles • Trenér: Julen Lopetegui
Španělská fotbalová reprezentace na Mistrovství Evropy 2016
1 Iker Casillas • 2 César Azpilicueta • 3 Gerard Piqué • 4 Marc Bartra • 5 Sergio Busquets • 6 Andrés Iniesta • 7 Álvaro Morata • 8 Koke • 9 Lucas Vázquez • 10 Cesc Fàbregas • 11 Pedro • 12 Héctor Bellerín • 13 David de Gea • 14 Thiago Alcântara • 15 Sergio Ramos (C) • 16 Juanfran • 17 Mikel San José • 18 Jordi Alba • 19 Bruno Soriano • 20 Aritz Aduriz • 21 David Silva • 22 Nolito • 23 Sergio Rico • Trenér Vicente del Bosque
 Španělsko
Medailisté – Mistrovství Evropy ve fotbale 2020
Itálie Zlatá medaile
Anglie Stříbrná medaile
Španělsko Bronzová medaile
Dánsko Bronzová medaile
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Thiago_Alcântara&oldid=24075600“