Theodor Boveri

Theodor Boveri
Theodor Boveri
Narození	12. října 1862; Bamberk
Úmrtí	15. října 1915 (ve věku 53 let); Würzburg
Místo pohřbení	Hauptfriedhof Bamberg
Alma mater	Mnichovská univerzita
Povolání	zoolog, vysokoškolský učitel a genetik
Zaměstnavatel	Juliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Ocenění	Erzherzog Rainer-Medaille (1912); Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1913)
Choť	Marcella Boveri
Děti	Margarete Boveri
Příbuzní	Robert Boveri a Walter Boveri (sourozenci)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Heinrich Boveri (12. října 1862 – 15. října 1915) byl německý biolog zabývající se stavbou lidských buněk. Jako první vyslovil hypotézu o buněčných procesech, které způsobují rakovinu. Mezi jeho největší průlomy v oblasti histologie patří objev centrozomu.

Boveri byl ženatý s americkou bioložkou Marcella O'Grady (1863-1950). Jejich dcera Margret Boveri (1900-1975) se stala jedním z nejznámějších poválečných německých novinářů.

Práce

Boveri díky práci s mořskými ježky ukázal, že je naprosto nezbytné, aby byly přítomny všechny chromozomy pro správný embryonální vývoj. Tento objev byl důležitou součástí Boveriho–Sutton chromozomové teorie. Jeho další významný vědecký úspěch byl objev centrozomu (1888), který popsal jako zvláštní orgán buněčného dělení. Boveri také objevil fenomén úbytku chromatinu během embryonálního vývoje hlístice Parascaris.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Boveri na anglické Wikipedii.

Literatura

Archivovaná kopie [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-02-28.
BOVERI, Theodor. Concerning The Origin of Malignant Tumours. Journal of Cell Science. 2008, s. 1–84. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-17. DOI 10.1242/jcs.025742. PMID 18089652.
MADERSPACHER, Florian. Theodor Boveri and the natural experiment. Current Biology. 2008, s. R279–R286. DOI 10.1016/j.cub.2008.02.061. PMID 18397731.
SATZINGER, Helga. Theodor and Marcella Boveri: chromosomes and cytoplasm in heredity and development. Nat. Rev. Genet.. March 2008, s. 231–8. DOI 10.1038/nrg2311. PMID 18268510.
LAUBICHLER, Manfred D; DAVIDSON ERIC H. Boveri's long experiment: Sea urchin merogones and the establishment of the role of nuclear chromosomes in development. Dev. Biol.. February 2008, s. 1–11. DOI 10.1016/j.ydbio.2007.11.024. PMID 18163986.
BIGNOLD, Leon P; COGHLAN BRIAN L D, JERSMANN HUBERTUS P A. Hansemann, Boveri, chromosomes and the gametogenesis-related theories of tumours. Cell Biol. Int.. July 2006, s. 640–4. DOI 10.1016/j.cellbi.2006.04.002. PMID 16753311.
HARDY, Paul A; ZACHARIAS HELMUT. Reappraisal of the Hansemann-Boveri hypothesis on the origin of tumors. Cell Biol. Int.. December 2005, s. 983–92. DOI 10.1016/j.cellbi.2005.10.001. PMID 16314117.
WUNDERLICH, Volker. JMM—past and present. Chromosomes and cancer: Theodor Boveri's predictions 100 years later. J. Mol. Med.. September 2002, s. 545–8. DOI 10.1007/s00109-002-0374-y. PMID 12226736.
MANCHESTER, K L. Overlooked Nobel laureates. Adler Museum bulletin. July 1997, s. 20–1. PMID 11619485.
MANCHESTER, K. The quest by three giants of science for an understanding of cancer. Endeavour. 1997, s. 72–6. DOI 10.1016/S0160-9327(97)01030-2. PMID 9237430.
MORITZ, K B; SAUER H W. Boveri's contributions to developmental biology—a challenge for today. Int. J. Dev. Biol.. February 1996, s. 27–47. PMID 8735909.
BALTZER, F. Theodor Boveri. Science. May 1964, s. 809–15. DOI 10.1126/science.144.3620.809. PMID 14149391.
STERN, C. Boveri and the early days of genetics. Nature. September 1950, s. 446. DOI 10.1038/166446a0. PMID 14775717.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Boveri na Wikimedia Commons
Šablona:DSB
Archivovaná kopie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-09. Archivováno 9. 2. 2012 na Wayback Machine.
Fritz Baltzer. (1967). výňatek z Theodor Boveri: život velký biolog, 1862-1915. University of California Press, Berkeley; pp. 85-97.