Tellus
Tellus či Terra „Země“, též Tellus/Terra Mater „Matka Země“ je římská bohyně země, plodnosti a úrody. Byla také vzývána při zemětřesení pro ochranu a řazena mezi podsvětní božstva, například společně s Ceres při pohřbech jako bohyně které přijímají tělo do svého lůna nebo při obřadu devotio. Varrem byla řazena mezi Di selecti – dvacet nejdůležitějších římských božstev. Její kult úzce souvisel s kultem Cerery, bohyní úrody a obilí, v pozdější době obě bohyně splývaly. Byla též ztotožňována s řeckou Gaiou. Jejím méně významným protějškem je Tellumo, bůh plodivé síly země.[1][2]
Jejím hlavním svátkem byla Fordicidia slavená 15. dubna, tedy přibližně v době, kdy se konaly Cerealie. Na Kapitolu byla při této příležitosti za účasti pontifiků a vestálek obětována březí kráva, stejná oběť byla prováděna v každé z třiceti kurií. Nenarozená telata byla vyjmuta, spálena a jejich popel uchováván vestálkami pro účely rituální očisty při svátku Parilia konaném 21. dubna. Účelem rituálu nejspíše bylo magické využití plodivé síly březích krav k zajištění úrodnosti polí. Svátek byl údajně zaveden králem Numou Pompiliem při příležitosti velké neúrody.[1][2]
Společně s bohyní úrody a obilí Cererou jí bylo v lednu obětováno o svátku Sementivae – slavnosti setby, jejíž přesné datum bylo určováno každý rok . Při této příležitosti prováděl flamen Cerialis oběť Cereře a Telluře a vzýval dvanáct božstev jednotlivých polní prací. Další dvě oběti, mající za úkol dodat zrnu sílu, byly prováděny během následujícího týdne. S Cererou byla Tellus vzývána i při pohřbech.[1]
Aedes Telluris – chrám Tellury byl postaven na Esquilinu až po zaslíbení konzulem Publiem Semproniem Sophem roku 286 př. n. l. při příležitosti zemětřesení během války s Piceny. Je možné že na tomto místě bylo kultovní místo Tellury již dříve. Chrám byl zasvěcen 13. prosince a tento den se stal další svátkem bohyně. V budově občas zasedal senát a na zdech byla umístěna mapa Itálie. V roce 54 př. n. l. byl chrám opraven Cicerem a stál ještě ve 4. století, jeho další osudy a přesná poloha jsou však neznámé.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c NEŠKUDLA, Bořek. Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-264-3. S. 77, 192.
- ↑ a b SASKA, Leo František. Mythologie Řekův a Římanů. Praha: I. L. Kober, 1898. S. 208–209.
- ↑ PLATNER, Samuel Ball. A Topographical Dictionary of Ancient Rome - Aedes Telluris [online]. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tellus na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo tellus ve Wikislovníku- Encyclopædia Britannica - Tellus
- Aedes Telluris
