Přeskočit na obsah

Třída River (1984)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Třída River
Bracuí (P60)
Bracuí (P60)
Obecné informace
UživateléBritské královské námořnictvo
Bangladéšské námořnictvo
Brazilské námořnictvo
Guyana
Typminolovka
Lodě12
Osudaktivní (2017)
Předchůdcetřída Hunt
Nástupcetřída Sandown
Technické údaje
Výtlak? t (standardní)
890 t (plný)
Délka47,5 m
Šířka10,5 m
Ponor3,1 m
Pohon2 diesely
Rychlost14 uzlů
Posádka45
Výzbroj1× 40mm kanón
2× 7,62mm kulomet

Třída River byly minolovky postavené za studené války pro britského královské námořnictvo. Minolovky sloužily pro hromadné odminování ve velkých hloubkách. Tím měl být řešen problém sovětských min pokládaných ve velkých hloubkách u pobřeží Skotska a ohrožujících plavbu britských a amerických ponorek.[1] Ve službě nahradily zastaralou třídu Ton. Britové tuto třídu provozovali v letech 1984–2000. Vyřazená plavidla zakoupila námořnictva Brazílie, Bangladéše a Guyany.

Stavba

[editovat | editovat zdroj]
HMS Orwell (M2011)

Celkem bylo postaveno 12 minolovek této třídy, zařazených do služby od roku 1984. Plavidla nesla jména HMS Waveney (M2003), HMS Carron (M2004), HMS Dovey (M2005), HMS Helford (M2006), HMS Humber (M2007), HMS Blackwater (M2008), HMS Itchen (M2009), HMS Helmsdale (M2010), HMS Orwell (M2011), HMS Ribble (M2012), HMS Spey (M2013) a HMS Arun (M2014). Stavbu provedla loděnice Richards Dry Dock and Engineering Limited v Lowestoftu a Yarmouthu.[1]

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Konstrukce minolovek vycházela ze zásobovacích lodí operujících u vrtných plošin v Severním moři.[1] Minolovky měly ocelový trup a nesly mechanický odminovací prostředek BAJ-Vickers Wire Sweep Mk 9 sloužící pro hromadné odminování ve velkých hloubkách (Extra-Deep Armed Team Sweep – EDATS). Pro vlečení odminovacího prostředku (řezacího zařízení) byla vždy třeba dvě spolupracující plavidla. Jeho pomocí ze dna uvolněné miny pak měly být ničeny palnými zbraněmi.[1]

Plavidla byla vybavena sonarem, dvěma navigačními radary Decca TM 1226, navigačním systémem Decca QM14 a navigačním systémem Decca Hi-Fix. Obrannou výzbroj tvořil jeden 40mm kanón Bofors na přídi a dva 7,62mm kulomety FN MAG. Pohonný systém tvořily dva diesely Ruston 6RKCM o výkonu 2267 kW, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 14 uzlů.[1]

Zahraniční uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Brazilská výzkumná loď Guarnier Sampaio (H37)
BangladéšBangladéš Bangladéš
BrazílieBrazílie Brazílie
  • Brazilské námořnictvo – získalo minolovky Bracuí, Benevente, Bocaína a Babotonga, které nasadilo jako hlídkové lodě.[1] Další tři jednotky Amorim do Valle, Taurus a Guarnier Sampaio byly upraveny na hydrografické výzkumné lodě.
GuyanaGuyana Guyana
  • Roku 2001 získala minolovku Essequibo, kterou nasadilo jako cvičnou a hlídkovou loď.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 182. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Třída_River_(1984)&oldid=23880261“