Přeskočit na obsah

Syrská katolická církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Syrská katolická církev  (syrsky ܥܕܬܐ ܣܘܪܝܝܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝܬܐ ‘ittā súrjājtā qatālīqītā) je syrská východní katolická církev na Blízkém Východě. Ritus a zvyklosti má syrská katolická církev společné se Syrskou pravoslavnou církví, tj. jakobitskou, užívá totiž západosyrský ritus, tj. antiochijský (jako i maronitská církev).

Hlava církve-patriarcha sídlí v Bejrútu a organizace církve je nezávislá na melchitské řeckokatolické církvi, maronitské církvi, chaldejské katolické církvi a dalších blízkovýchodních církvích ve společenství s římským biskupem, papežem katolické církve.

Syrská katolická církev náleží k antiochijskému patriarchátu a odvozuje svůj počátek od založení církve v Antiochii apoštolem sv. Petrem v 1. století. [1] Církev vznikla roku 1781, kdy vstoupila do společenství (unie) s římskou církví (rozkol v Syrské pravoslavné, tj. jakobitské církvi).

V dobách prvních ekumenických koncilů měl antiochijský patriarcha autoritu nad všemi východními diecézemi od Středozemního moře až k Perskému zálivu. Jazykově oblast spadala do dvou oblastí: část obyvatelstva hovořila řecky, část syrsky. Mezi významné osobnosti církve patří učitel církve Efrém Syrský, Jákob ze Sarúgu, Izák z Antiochie či DIonýsios Bar Salibi. K moderním osobnostem patří patriarcha Efrém Rahmani, Išak Armaleh, Ignác Gabriel I. Tappúni či Gabriel Chúry-Sarkis.

Současným syrským katolickým patriarchou Antiochie je od roku 2009 Ignác Josef III. (Efrem) Younan (* 15. 11. 1944), který sídlí v libanonském Bejrútu. Emeritní patriarcha, kardinál Ignác Moussa I. Daúd († 6. 4. 2012), byl až do června 2007 prefektem kongregace pro východní církve. Počet věřících už překročil 200 tisíc. Církev měla roku 2010 – 158 820 věřících, 2014 – 165 580, 2015 už 207 790, 2016 – 205 440 a 2017 – 195 760 věřících. Z nich asi 55–60 % žije mimo oblast Blízkého východu (růst počtu věřících vysvětluje lepším podchycením jejích počtů mimo blízkovýchodní oblast a lepší statistikou v Iráku a Sýrii, kde se válčí a tyto země jsou tak plné vnitřních vysídlenců). V roce 2017: 15 biskupů, v 88 farnostech působilo 88 diecézních a 31 řeholních kněží (119 celkem), 47 řeholníků, 31 řeholnic a 23 stálých jáhnů. V seminářích studovalo 20 seminaristů.

Církevní organizace

[editovat | editovat zdroj]
  • Syrská patriarchální eparchie Bejrút v Libanonu: vlastní eparchie (diecéze) patriarchy (2017 – vedle patriarchy v ní byl další biskup, měla 32 000 věřících, v 6 farnostech 14 diecézních + 2 řeholní kněží (16), 5 stálých jáhnů, 7 řeholníků, 10 řeholnic a 2 seminaristy)

Egypt a Súdán

[editovat | editovat zdroj]

Svatá země

[editovat | editovat zdroj]
  • Patriarchální exarchát Jeruzaléma a Ammánu pro Izrael, Palestinu a Jordánsko – sídlo Ammán (2016 – 4 000, 2017 – 4 500 věřících, biskup, ve 3 farnostech 2 diecézní kněží, stálý jáhen, 2 řeholnice a 1 seminarista)
  1. Sk 11, 26 (Kral, ČEP)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]