Přeskočit na obsah

Seznam monarchií v Evropě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Evropské monarchie

Monarchie byla převládající formou vlády v dějinách Evropy po celý středověk, jen příležitostně konkurovala komunalismu, zejména v případě námořních republik a Švýcarské konfederace.

Republikanismus se v raném novověku čím dál tím více objevoval, ale monarchie v Evropě, i během 19. století, převládala. Od konce první světové války však byla většina evropských monarchií zrušena. V roce 2024 v Evropě zbývá dvanáct svrchovaných monarchií. Sedm je království: Dánsko, Norsko, Švédsko, Spojené království, Španělsko, Nizozemsko a Belgie. Andorra, Lichtenštejnsko a Monako jsou knížectví a Lucembursko je velkovévodství. Vatikán je teokratická volená monarchie ovládaná papežem.

Monarchie lze rozdělit do dvou širokých tříd: předmoderní státy a státy, které získaly svou nezávislost během napoleonských válek nebo bezprostředně po nich. Dánsko, Norsko, Švédsko, Spojené království, Španělsko a Andorra jsou zástupci předmoderních monarchií. Lichtenštejnsko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko byly během napoleonských válek založeny nebo si různými metodami získaly nezávislost. Vatikán byl uznán jako svrchovaný stát spravovaný Svatým stolcem v roce 1929.

Deset z těchto monarchií je dědičných a dvě jsou volené: Vatikán (papež zvolený na konkláve), a Andorra (technicky polovolená diarchie, přičemž hlavami státu jsou zvolený prezident Francie a biskup z Urgellu jmenovaný papežem).

Většina monarchií v Evropě jsou konstituční monarchie, což znamená, že monarcha neovlivňuje politiku státu: buď je to monarchovi ze zákona zakázáno, nebo monarcha nevyužívá svěřené politické pravomoci úřadu. Výjimkou jsou Lichtenštejnsko a Monako, které jsou obvykle považovány za polokonstituční monarchie kvůli velkému vlivu, který knížata stále mají na politiku, a Vatikán, který je absolutní monarchií. V současné době neexistuje žádná velká kampaň za zrušení monarchie (viz monarchismus a republikanismus) v kterémkoli z těchto dvanácti států, ačkoli v mnoha z nich je malá menšina republikánů (např. politická organizace Republika ve Velké Británii). V současné době je šest z dvanácti monarchií členy Evropské unie: Belgie, Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko, Španělsko a Švédsko.

Na začátku 20. století byly Francie, Švýcarsko a San Marino jedinými evropskými státy, které měly republiku, jako formu vlády. Vzestup republikanismu k politickému mainstreamu začal až na počátku 20. století, což usnadnilo svržení různých evropských monarchií válkou nebo státním převratem. Na počátku 21. století je většina evropských států republikami s přímo nebo nepřímo volenou hlavou státu.

Vývoj území

[editovat | editovat zdroj]
Evropské státy v roce 1714 Evropské státy v roce 1789 Evropské státy v roce 1799 Evropské státy v roce 1815
Evropské státy v roce 1914 Evropské státy v roce 1930 Evropské státy v roce 1950 Evropské státy v roce 2015
     Monarchie
     Republiky

Seznam současných evropských monarchií

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka monarchií v Evropě

[editovat | editovat zdroj]
Stát Typ Následnictví Dynastie Titul Portrét Držitel úřadu Narození Věk Vládne od Následník
AndorraAndorrské knížectví Konstituční Ex offo: biskup v Urgellu a francouzský prezident Spolukníže Joan Enric Vives Sicília 24. července 1949 75 12. května 2003 Nikdo; funkcionář je jmenován papežem
Emmanuel Macron 21. prosince 1977 47 14. května 2017 Nikdo; nástupce je volen v francouzských prezidentských volbách
BelgieBelgické království Konstituční Dědičné Sasko-Kobursko-Gothajští Král Filip 15. dubna 1960 64 21. července 2013 Zjevná dědička: princezna Elisabeth, vévodkyně z Brabantu (nejstarší dítě)
DánskoDánské království Konstituční Dědičné Glücksburkové Král Frederik X. 26. května 1968 56 14. ledna 2024 Zjevný dědic: Christian Dánský (nejstarší dítě)
LichtenštejnskoLichtenštejnské knížectví Konstituční Dědičné Lichtenštejnové Suverénní kníže Hans Adam II. 14. února 1945 79 13. listopadu 1989 Zjevný dědic: Dědičný princ Alois (nejstarší syn)
LucemburskoLucemburské velkovévodství Konstituční Dědičné Nasavsko-Weilburští Velkovévoda Jindřich 16. dubna 1955 69 7. října 2000 Zjevný dědic: Dědičný velkovévoda Guillaume (nejstarší dítě)
MonakoMonacké knížectví Konstituční Dědičné Grimaldiové Suverénní kníže Albert II. 14. března 1958 66 6. dubna 2005 Zjevný dědic: Dědičný princ Jacques (jediný legitimní syn)
NizozemskoNizozemské království Konstituční Dědičné Oranžsko-Nasavští (Amsbergové) Král Vilém Alexandr 27. dubna 1967 57 30. dubna 2013 Zjevná dědička: Princezna Catharina-Amalia, princezna Oranžská (nejstarší dítě)
NorskoNorské království Konstituční Dědičné Glücksburkové Král Harald V. 21. února 1937 87 17. ledna 1991 Zjevný dědic: Korunní princ Haakon (jediný syn)
ŠpanělskoŠpanělské království Konstituční Dědičné Bourboni Král Filip VI. 30. ledna 1968 56 19. června 2014 Domnělá dědička: Leonor, kněžna asturská (starší dcera)
ŠvédskoŠvédské království Konstituční Dědičné Bernadotte Král Karel XVI. Gustav 30. dubna 1946 78 15. září 1973 Zjevná dědička: Korunní princezna Viktorie (nejstarší dítě)
Spojené královstvíSpojené království Velké Británie a Severního Irska Konstituční Dědičné Windsorové Král Karel III. 15. prosince 1948 76 8. září 2022 Zjevný dědic: William, princ z Walesu (nejstarší dítě)
VatikánMěstský stát Vatikán Absolutní Volená Papež František 17. prosince 1936 88 13. března 2013 Volen sborem kardinálů

Související články

[editovat | editovat zdroj]