Sellait
Sellait (Strüver 1868) MgF2, je čtverečný minerál.[1]
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]M. krystalů
[editovat | editovat zdroj]Tvoří krátce i dlouze sloupcovité až jehlicovité krystaly. Na krystalech vyvinuty tvary a {010}, m {110}, h {210}, e {011}, β {112}, s {111}, n {221}, W {551}, p {111}. Krystaly dvojčatí podle {101} a jsou podobné dvojčatům rutilu. Velikost krystalů dosahuje až 5 cm
M. agregátů
[editovat | editovat zdroj]Tvoří vláknité agregáty.
Krystalografie
[editovat | editovat zdroj]Mřížkové parametry
[editovat | editovat zdroj]ao=4,623, co=3,052, Z=2
Prostorová grupa
[editovat | editovat zdroj]P42/mnm
Difrakční linie
[editovat | editovat zdroj]3,267(100;110), 2,547(15;101), 2,231(76;111), 2,067(24;210), 1,711(56;211), 1,633(20;220), 1,374(22;301)
Fyzikální vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Neoptické
[editovat | editovat zdroj]Štěpnost má podle {100} a {110} dokonalou, podle {101} nedokonalou, je křehký, lom má lasturnatý. T=5-6, h=3,147-3,176. UV záření fosforeskuje (zelená a modrá).
Optické
[editovat | editovat zdroj]Makroskopické
[editovat | editovat zdroj]Je bezbarvý, bílý, někdy i růžový, průhledný, skelně lesklý.
Mikroskopické
[editovat | editovat zdroj]V procházejícím světle
[editovat | editovat zdroj]Je bezbarvý, opticky jednoosý (+) No=1,378, Ne=1,390 (pro Na-světlo), často anomálně dvojosý s 2V=67°, protažení (+), zrna jsou někdy charakteristická mozaikovitým zhášením.
Chemické vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Infračervená nebo Ramanovská spektroskopie
[editovat | editovat zdroj]V IČ spektru je silný vibrační pás na vlnočtu 3615 cm−1.
Rozpustnost
[editovat | editovat zdroj]Ve vodě téměř nerozpustný, rozpouští se v koncentrované kyselině sírové za uvolňování HF.
Administrativní údaje
[editovat | editovat zdroj]Původ názvu minerálu
[editovat | editovat zdroj]Nazván podle italského mineraloga K. Sella (1827-1884).
Uložení typového materiálu
[editovat | editovat zdroj]neuvedeno
Status IMA
[editovat | editovat zdroj]G - uznané nerosty popsané před založením komise (grandfathered)
Systematické zatřídění
[editovat | editovat zdroj]9.2.2. (Dana), III.A.6. Řada sellaitu (Strunz)
Vznik a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Popsán z Vesuvu v Itálii z bloků kontaktně metamorfovaných vápenců s anhydritem, sádrovcem a wagneritem.
Praktický význam
[editovat | editovat zdroj]nemá
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2024-06-19]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Anthony a kol. (1997): Handbook of Mineralogy Vol. III. Mineral Data Publishing Tucson, Arizona 503 ISBN 0-9622097-2-4
- Čuchrov a kol. (1963): Mineraly, spravočnik: Galogenidy, izdav. Akad. Nauk SSSR, Moskva 63-66.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sellait na Wikimedia Commons
- http://www.webmineral.com/data/Sellaite.shtml
- http://www.mindat.org/min-3614.html