Sanjútei Enčó
| Sanjútei Enčó | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1. dubna 1839 Edo (dnes Tokio) |
| Úmrtí | 11. srpna 1900 (ve věku 61 let) Tokio |
| Místo pohřbení | Zenshō-an |
| Povolání | vypravěč, spisovatel a dramatik |
| Stát |  Japonsko |
| Významná díla | Pivoňková lucerna |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sanjútei Enčó (三遊亭圓朝, vlastním jménem Izubuči Džirókoči, 1. dubna 1839, Edo, dnes Tokio - 11. srpna 1900, Tokio) byl japonský vypravěč.
Život
[editovat | editovat zdroj]Pocházel z rodiny profesionálního vypravěče a již v sedmi letech vystupoval na jevišti. Učil se sice malovat dřevořezy ukijo-e v buddhistickém klášteře u Utagawy Kunijošiho, ale také vstoupil do učení u mistra vypravěče Sanjí Enšóa. Záhy vynikl jako skvělý improvizátor a již od roku 1855 vystupoval samostatně.[1] Původně patřil ke škole šibaibanaši, čerpající svá témata i herecký projev z divadla kabuki. Později, jak jeho umění vyzrálo, přešel ke škole subanaši, která představovala náročnější styl oproštěný od rekvizit a vnějších efektů.[2][3]
Sanjútei Enčó je dodnes v Japonsku považován za nejskvělejšího představitele profesionálního vypravěčství v celé jeho historii.[4] Jeho příběhy, pro které čerpal náměty z japonské literatury, historie i ze současného života, byly tak úspěšné, že mnohé z nich vyšly knižně. Do dějin japonské literatury se ale zapsal především svým strašidelným příběhem typu kaidan nazvaným Botandóró (牡丹燈籠, Pivoňková lucerna). Dílo, založené na čínském vzoru z přelomu 14. a 15. století,[1] bylo původně určeno k vyprávění před publikem a knižní podobu získalo díky zapsání pohotovým stenografem roku 1884.[5] Jádrem vypravování je příběh mladíka, který se zamiluje do krásné ženy, kterou doprovází její služebná, ale později ke své hrůze zjistil, že jde o přízraky. Své jméno získal příběh podle toho, že přízraky si na cestu svítili lucernou ve tvaru pivoňky.
Filmové adaptace
[editovat | editovat zdroj]- Kaidan botandóró (1955), japonský film, režie Akira Nobuči,
- Botandóró (1968), japonský film, režie Sacuo Jamamoto,
- Seidan botandóró (1972), japonský film, režie Čusei Sone,
- 1990 botandóró (1990), japonský film, režie Icumiči Isomura,
- Kaidan botandóró (1998), japonský film, režie Masaru Cušima.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sanjútei Enčó na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sanjútei Enčó
- (česky) https://web.archive.org/web/20090819070855/http://nihongo.webzdarma.cz/download/sanjutei_enco-pivonkova_lucerna.pdf
- (anglicky) http://www.kabuki21.com/botan_doro.php
- (japonsky) Texty Enčových prací na Aozora bunko
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Vlasta Winkelhöferová: Slovník japonské literatury, Libri, Praha 2008, str. 247-249
- ↑ http://www.legie.info/autor/4050-sanjutei-enco
- ↑ Sanjútei Enčó [online]. Legie - databáze knih Fantasy a Sci-Fi [cit. 2016-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Enčó Sanjútei životopis | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2016-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Pivoňková lucerna - Červenobílí. Červenobílí [online]. 2011-11-12 [cit. 2016-06-12]. Dostupné online.
