Přeskočit na obsah

Sándor Tatay

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sándor Tatay
Spisovatelova pamětní deska v Budapešti
Spisovatelova pamětní deska v Budapešti
Narození6. května 1910
Bakonytamási, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí2. prosince 1991 (ve věku 81 let)
Budapešť, MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Povoláníspisovatel
Alma materPécsská univerzita (do Desetiletí od 1930)
Významná dílaRodina Simeonových,
Pušky a holubi
OceněníCena Attily Józsefa (1957)
Cena Attily Józsefa (1961)
Cena Attily Józsefa (1979)
Kossuthova cena (1991)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sándor Tatay (6. května 1910, Bakonytamási, Vesprémská župa2. prosince 1991, Budapešť) byl maďarský spisovatel.[1][2]

Pocházel z rodiny evangelického faráře. Střední školu navštěvoval v městech Tata, Pápa a Szarvaš, poté studoval teologii na sopronské Evangelické teologické univerzitě a filosofii na Pécské univerzitě. Pak se vydal pěšky na cestu Evropou a po návratu do vlasti pracoval nejprve jako dělník a poté úředník.[1] Redigoval časopis Kelete Népe, později byl vedoucím Oddělení literatury pro mládež Svazu maďarských spisovatelů.[2]

Publikovat začal počátek 30. let 20. století a soustřeďoval se především na díla s vesnickou tematikou a zobrazoval nesmiřitelné třídní rozpory v maďarské společnosti a úpadek hodnot středních vrstev. Po druhé světové válce do roku 1955 nepublikoval a pracoval jako ředitel penziónu poblíž jezera Balaton.[3]

Jde o autora povídek, románů a knih pro mládež. Za své dílo, přeložené do devíti jazyků, obdržel třikrát cenu Attily Józsefa (1957, 1961 a 1979).[1]

  • Az eke (1931), román,
  • Jelek a porban (1939, Známebí v prachu), povídky,
  • Zápor (1941, Liják), román,
  • Csipke (1942, Krajka), povídky,
  • Húshagyókedd (1943, Masopustní úterý), román,
  • Ének a szőlőhegyről (1955), povídky
  • Kinizsi Pál (1955, Pál Kinizsi), historický román pro mládež z 15. století o legendárním maďarském vojevůdci vojska krále Matyáše Korvína. Tento muž, označovaný jako „vítěz nad Turky“ , se na generála vypracoval z mlynářského učedníka.
  • A Simeon család (19551964, Rodina Simeonových), pětidílný románový cyklus, popisující na příběhu tří generací šlechtické rodiny maďarskou společnost od počátku 20. století do padesátých let.
    • A Simeon-ház (1955, Dům Simeonových),
    • A második leány (1956, Druhé z děvčat),
    • Kenyér és virág (1959, Chléb a květy),
    • A nyugati Kapu (1962, Západní brána),
    • Az ítélet napja (1964, Soudný den).
  • Vulkán (1958, Sopka), román,
  • Ház a sziklák alatt (1959, Dům pod skalou), scénář k filmu režiséra Károlyho Makka.
  • Üvegcsengő (1960, Skleněný zvonek), pohádky,
  • Puskák és galambok (1960, Pušky a holubi), dobrodružný román pro mládež o příhodách šestice kamarádů v Maďarsku na podzim roku 1919, kteří pomáhají k útěku úřady pronásledovaného otce jednoho z nich.
  • Kelj fel és járj! (1961, Vstaň a choď!), povídky.
  • Bujdosásunk története (1967, Příběh našeho ukrývání), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství.
  • Diszharmónia (1968, Disharmonie), román,
  • A szerelem szőnyege (1970, Koberec lásky), román,
  • Eszter és a fajdkakas (1971, Ester a tetřev)
  • Meglepetéseim könyve (1974, Kniha mých překvapení), román pro mládež založený na autorových zážitcích z dětství.
  • Lyuk a tetőn (1977, Díra ve střeše), autobiografický román.
  • Hét szűk évtized (1983, Sedm desetiletí), autobiografický román.

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Slovník maďarských spisovatelů, Odeon, Praha 1971, str. 337
  2. a b Slovník autorů literatury pro děti a mládež I., LIBRI, Praha 2007, str. 748
  3. Archivovaná kopie. www.hunlit.hu [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]