Přeskočit na obsah

Rudolf Krauss

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf Krauss
Velitel 2. armádního sboru
Ve funkci:
duben 1918 – listopad 1918
PředchůdceJulius Kaiser
Nástupcefunkce zanikla
Velitel 22. armádního sboru
Ve funkci:
říjen 1916 – duben 1918
Předchůdcenově zřízená funkce
NástupceArpád Tamásy von Fogaras
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-uherská armáda
Znak Československa Československá armáda
Hodnostarmádní generál v.v. (1927), generál III. třídy v.v. (1919), generál pěchoty (1918), polní podmaršál (1914), generálmajor (1911)

Narození29. září 1863
Zadar
Úmrtí4. listopadu 1943 (ve věku 80 let)
Obernzell
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Nikolaus Heinrich Krauss (29. září 1863 Zadar4. listopadu 1943 Obernzell, Německo) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1884, uplatnil se mimo jiné jako vojenský pedagog a jako štábní důstojník působil několik let v Čechách. V letech 1906–1911 byl sekčním šéfem na ministerstvu zeměbrany, za první světové války velel větším jednotkám na východní frontě a zúčastnil se bojů v Haliči. V roce 1918 byl povýšen na generála pěchoty a v čele armádního sboru vedl závěrečné boje na italské frontě.[1] V roce 1919 byl penzionován, později získal v Československu hodnost armádního generála ve výslužbě (1927).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako mladší syn vojenského lékaře Franze Krausse (1824–1905). První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Hranicích, poté v letech 1881–1884 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Do armády vstoupil v roce 1884 jako poručík k pěšímu pluku č. 11 v Praze. Poté si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1887–1889) a jako nadporučík byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil v Mostaru, v roce 1893 se již v hodnosti kapitána vrátil do Prahy, kde později působil také jako pedagog na vojenské škole. Později působil jako štábní důstojník u 9. armádního sboru v Josefově. V roce 1897 byl přeložen k 26. pěšímu pluku do Ostřihomi a následně byl povolán jako pedagog na Válečnou školu do Vídně (1898).[2] V roce 1899 byl povýšen na majora a poté přešel k c. k. zeměbraně, od roku 1902 sloužil u 20. zeměbraneckého pluku ve Stanislavi, o rok později dosáhl hodnosti podplukovníka (1903).[3] V roce 1906 byl povýšen na plukovníka a v letech 1906–1911 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu zeměbrany.[4]

První světová válka

[editovat | editovat zdroj]
Generálové Centrálních mocností na východní frontě (1916, Rudolf Krauss třetí zprava, uprostřed německý generálporučík Karl Surén)

V roce 1911 dosáhl hodnosti generálmajora[5] a převzal velení 87. pěší brigády zeměbrany v Linzi.[6] Na začátku první světové války byl povolán na východní frontu a stal se náčelníkem štábu 4. armády generála Auffenberga.[7] Zúčastnil se bojů v Haliči a v prosinci 1914 byl jmenován polním podmaršálem.[8] V srpnu 1915 se stal velitelem 16. pěší divize, ale již o měsíc později byl ve stejné funkci přeložen k 34. pěší divizi.[9] V rámci 2. armády bojoval nadále na východní frontě, v březnu 1916 byla jeho divize převelena jako součást 5. armády na italskou frontu a následně do Tyrolska. V létě 1916 se vrátil na východní frontu, aby pomáhal čelit Brusilovově ofenzívě. V říjnu 1916 byl jmenován velitelem 22. armádního sboru, s nímž strávil poměrně klidný rok 1917 v oblasti Volyně.[10][11] V dubnu 1918 byl znovu povolán na italskou frontu a namísto odvolaného Julia Kaisera převzal velení 2. armádního sboru.[12] K datu 1. května 1918 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty[13][14] a se svým sborem se v rámci 6. armády zúčastnil bitvy na Piavě. V říjnu 1918 řídil ústup rakousko-uherské armády do Tyrolska a nakonec byl účastníkem závěrečné porážky u Vittorio Veneta.

K datu 1. ledna 1919 byl penzionován,[15] ale ještě téhož roku obdržel hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi.[16] Nakonec byl v roce 1927 jmenován československým armádním generálem.[17] Zbytek života strávil v ústraní v Obernzellu v Bavorsku, kde také zemřel v roce 1943 ve věku osmdesáti let.

Jeho starší bratr Alfred Krauß (1862–1938) byl také generálem rakousko-uherské armády, za první světové války bojoval na východní frontě a v Itálii, ve veřejném životě se v Rakousku uplatňoval i po roce 1918.

Řády a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Během vojenské služby obdržel řadu ocenění v Rakousku-Uhersku, za první světové války získal i vyznamenání od panovníků spojeneckých mocností.[18]

Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Zahraničí

[editovat | editovat zdroj]
  1. ŠAJTAR, Jaroslav: Zapomenutí generálové: Úspěšní Češi ve vedení rakousko-uherské armády in: Reflex, 2017 dostupné online
  2. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 200 dostupné online
  3. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1904; Vídeň, 1903, s. 202 dostupné online
  4. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 182, 228 dostupné online
  5. Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 9 dostupné online
  6. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1912; Vídeň, 1911; s. 182 dostupné online
  7. Velení rakousko-uherské armády na východní frontě na webu austro-hungarian army dostupné online
  8. Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1915; s. 6 dostupné online
  9. Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  10. Seznam velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  11. Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1918; s. 6 dostupné online
  12. Seznam velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  13. Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1918; s. 5 dostupné online
  14. Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  15. Služební postup Rudolfa Krausse in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 94 dostupné online
  16. Seznam československých generálů III. třídy ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online
  17. Seznam československých armádních generálů ve výslužbě 1927–1953 na webu valka.cz dostupné online
  18. Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa Krausse in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 19 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]