Přeskočit na obsah

Rudolf Czernin-Morzin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rudolf hrabě Czernin-Morzin
Narození8. ledna 1855
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. září 1927 (ve věku 72 let)
Vrchlabí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníZámecká kaple Morzinů ve Vrchlabí
Povolánívelkostatkář a politik
Choť
DětiMarie Aloisie Černínová z Chudenic[1]
Rudolf Černín z Chudenic a Morzinu[1]
Artur Černín z Chudenic[1]
František Černín z Chudenic[1]
Karel Maria Josef Černín z Chudenic[1]
Ida Černínová z Chudenic[1]
… více na Wikidatech
RodičeHeřman Černín z Chudenic[1] a Aloisie z Morzinu[1]
Příbuznítchán: August Fries (1841–1918)
Funkcečlen Panské sněmovny (od 1905)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf hrabě Černín z Chudenic a Morzinu (německy Rudolf Graf Czernin-Morzin; 8. ledna 1855 Praha5. září 1927 Vrchlabí) byl český šlechtic a velkostatkář, dědičný člen rakouské Panské sněmovny. Po matce byl dědicem majetku vymřelého rodu Morzinů, další statky zdědil po otci. V Krkonoších a v západních Čechách mu patřilo přibližně 20 000 hektarů půdy. Od roku 1908 užíval příjmení Czernin-Morzin.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Zámek Vrchlabí, hlavní sídlo rodu Czernin-Morzinů

Pocházel z jindřichohradecké linie starého českého rodu Černínů z Chudenic, byl jediným synem hraběte Heřmana Zdenka Černína (1819–1892). Matka Aloisie, rozená Morzinová (1832–1907), byla univerzální dědičkou vymřelého rodu Morzinů (1881) a položila majetkové základy pro založení nové alianční rodové linie.

Rudolf vystudoval práva na Karlově univerzitě, ale veřejného života se příliš neúčastnil. V mládí pobýval na zámku v Benešově nad Ploučnicí, který mu matka koupila jako svatební dar. Krátce sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti kapitána, v roce 1881 byl jmenován c.k. komořím a v roce 1917 c.k. tajným radou. V roce 1905 byl jmenován doživotním členem rakouské panské sněmovny a o sedm let později mu bylo potvrzeno dědičné členství.

Věnoval se mimo jiné otázkám stavby železnic; byl považován za odborníka a publikoval na to téma několik textů v němčině.[2]

Po otci zdědil v roce 1892 velkostatek Stružná (dříve Kysibel) v západních Čechách, po smrti matky převzal v roce 1907 dědictví Morzinů. Jednalo se o rozsáhlé velkostatky v Krkonoších, Vrchlabí a Horní Maršov, k nimž patřilo přes 17 000 hektarů půdy, převážně lesních porostů. Součástí dědictví byl také Morzinský palác v Praze, prodaný v roce 1925 Rumunsku (od té doby je zde rumunské velvyslanectví).

Po smrti své matky Rudolf Czernin požádal o spojení jmen a erbů Černínů a Morzinů, diplom na jméno Czernin-Morzin (respektive Czernin von Chudenitz und Morzin) byl vydán v roce 1908 (s podmínkou, že pokud by jeho dědicové převzali majetek hlavní jindřichohradecké linie, nesmějí nadále používat jméno Morzin).

Správa velkostatků přinesla četné potíže po zániku monarchie a během pozemkové reformy. Problémy měl Rudolf Czernin také s československou armádou, která požadovala přístup do pohraničních lesů v Krkonoších.

Alianční erb Czernin-Morzinů na západním průčelí zámku Vrchlabí s datací 1908

Poprvé se oženil v Praze v roce 1878 s hraběnkou Emmou Orsini-Rosenbergovou (1858–1905), dámou Řádu hvězdového kříže. Druhý sňatek slavil v roce 1907 na zámku Černá Hora s hraběnkou Terezií Friesovou (1874–1946), c. k. palácovou dámou. Z prvního manželství měl sedm dětí, které se narodily v Praze a na zámcích v Benešově nad Ploučnicí a Horním Maršově.[3] Dědicem velkostatku Vrchlabí byl nejstarší syn Rudolf (1881–1928). Nejmladší syn Evžen Alfons (1892–1955) byl adoptován Františkem Czerninem z jindřichohradecké linie a v roce 1932 převzal rozsáhlé statky v jižních a severních Čechách (Jindřichův Hradec, Krásný Dvůr, Petrohrad, Chudenice atd.)

Rudolfova sestra Filipína Terezie (1858–1937) se provdala za hraběte Karla Buquoye (1854–1911), dlouholetého poslance českého zemského sněmu.

  1. a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Kehraus im Herrenhaus. Bohemia. 1908-07-23, roč. 81, čís. 201, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-01-09]. 
  3. Rodina Rudolfa Czernina-Morzina in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1922; s. 228–229 dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HOŘEJŠ, Miloš: Mezi dvěma světy. Proměny národnostní identity rodiny Czernin-Morzinů v první polovině 20. století in: Securitas imperii 30, Ústav pro studium totalitních režimů; 01/2017; s. 12–35 dostupné online
  • POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 118–126 ISBN 978-80-85955-39-2
  • PROCHÁZKA, Johann F.: Topographisch-Statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 83–86 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]