Přeskočit na obsah

Rostovské knížectví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rostovské knížectví
Ростовское княжество
 Vladimirsko-suzdalské knížectví 12071474 Moskevské velkoknížectví 
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Kyjevská Rus v letech 1015–1113. Území Rostovského knížectví je na východě vyznačeno modře
Rostov Veliký
Obyvatelstvo
Státní útvar
Vznik
11. století – původně součást Kyjevské Rusi
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Vladimirsko-suzdalské knížectví Vladimirsko-suzdalské knížectví
Následující
Moskevské velkoknížectví Moskevské velkoknížectví

Rostovské knížectví (rusky Ростовское княжество) je označení jednoho z ruských knížectví, historického území či státního útvaru existujícího v různých intervalech a hranicích mezi roky 9881474 v částech Kyjevské Rusi.

Rostovské knížectví v 11. století zahrnovalo území mezi řekami Okou, Severní Dvinou a Volhou. Mezi významná opevněná města patřila města Beloozero, Suzdal a Jaroslavl. Ve 13. století přibyly ještě pevnosti Uglič a Usťug.

Nejstarší dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Rostov je písemně poprvé zmiňován v roce 862. V roce 911 a je uváděn jako jedno z pěti významných sídel Kyjevské Rusi v době vlády knížete Olega.

988–1015

[editovat | editovat zdroj]

Rostovské knížectví vzniklo kolem roku 988, kdy Vladimír I. Veliký rozdělil Kyjevskou Rus mezi své syny. Prvním knížetem byl Jaroslav Moudrý. Kolem roku 1010 se nástupcem stal jeho nevlastní bratr Boris a Jaroslav se stal knížetem v Novgorodu. V roce 1015 byl Boris zavražděn svým nevlastním bratrem Jaropolkem v souvislosti s bojem o trůn Vladimíra Velikého. Rostov byl připojen k Novgorodskému knížectví.

V roce 1054 za vlády Vsevoloda I., jednoho z Jaroslavových synů, připadlo území ke Knížectví perejaslavlskému.

1113–1125

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1113 (nebo 1096?) se Jurij Dolgoruký stal rostovským knížetem a v roce 1125 přenesl hlavní město do Suzdali.

1207–1474

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1207 se znovu vyčlenilo menší Rostovské knížectví pod žezlem Konstantina Vsevolodiče. V roce 1219 se knížectví rozdělilo na tři menší knížectví: Jaroslavské, Ugličské a Rostovské.

V roce 1238 byla země vypleněna po nájezdu zlaté hordy. Roku 1474 se nakonec stalo součástí Velkoknížectví moskevského pod žezlem caraIvana III.

Rostovská knížata

[editovat | editovat zdroj]

Knížata Rostovského knížectví a jejich synové:

Rostovsko-usretinská knížata

[editovat | editovat zdroj]

Rostovsko-Borisoglebšká knížata

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Владимирское великое княжество, in Энциклопедический словарь Брокгауза и Ефрона, Petrohrad 1890—1907

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]