Přeskočit na obsah

Resource Description Framework

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Resource Description Framework (RDF), v češtině systém popisu zdrojů, je rodina specifikací vypracovaných organizací World Wide Web Consortium (W3C), původně navržených jako model metadat. Používá se jako obecná metoda pro modelování informací v různých syntaxích.

Jde o obecný rámec dat, která popisují zdrojový dokument tak, že je jeho popis čitelný jak lidsky, tak strojově. RDF je standardizovaný formát, který umožňuje vyjadřovat popisné informace o WWW zdrojích.[1] Zároveň je to i formát grafový, takže veškerá data v RDF lze zapsat pomocí grafu s orientovanými hranami, které je možné zapsat jako množinu trojic.[2]

Zdrojem, který může být popsán pomocí RDF, může být jakýkoliv zdroj, který lze jednoznačně identifikovat pomocí URI (Uniform Resource Identificator). Tento identifikátor jednoznačně určuje, o jaký konkrétní zdroj se ve webovém obsahu, který je tvořen různými typy dokumentů, jedná.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Formát nemá konkrétního autora, ale vznikl jako reakce na potřebu flexibilní architektury pro podporu vytváření a výměny webových metadat různých organizací, v jejich společné kooperaci. Na výslednou podobu měly, kromě jiných, vliv platforma PICS a další metadatové formáty jako například Dublin Core, Meta Content Framework nebo Warwick Framework.[1]

RDF je hlavní komponentou sémantického webu, což je návrh konsorcia W3C: evoluční stupeň World Wide Webu, ve kterém mohou aplikace ukládat, vyměňovat si a používat strojově čitelné informace distribuovaně přes síť, což umožňuje uživatelům pracovat s informacemi efektivněji a s větší jistotou.

Datový model

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní myšlenkou RDF je k popisovanému zdroji přiřadit výraz ve tvaru podmět – vlastnost – předmět (též subjekt – predikát – objekt). Pro tento výraz se také používá termín trojice.

Jinak řečeno RDF popisuje zdroj, ten má nějaké vlastnosti a tyto vlastnosti mají odpovídající hodnoty. Přičemž podmět definuje, o jaký zdroj se jedná, vlastnost určuje jeho charakter a zároveň vyjadřuje vzájemný vztah mezi podmětem a předmětem.

Konkrétní příklad lze ukázat například na výroku: Obloha má modrou barvu. Po rozložení do trojice pak obloha je podmětem, má barvu vyjadřuje vlastnost a modrou vyjadřuje předmět. V grafické podobě RDF grafu by pak vlastnosti byly jeho hrany, které by byly orientovány od podmětu k předmětu, a ty by tvořily jeho vrcholy.[2]

Lépe pochopit řetězec, který vznikne při vytvoření trojice, lze i pomocí konkrétního příkladu Erica J. Millera, který použil ve svém článku.[3] Níže je uveden v trochu pozměněné formě.

Máme dvě prohlášení: 

1) Babiččin autor je Božena Němcová.
2) Božena Němcová je autorem Babičky.

Pro člověka, který má schopnost odvodit si obsah sdělení z různých větných konstruktů, nesou obě tato prohlášení stejnou informaci o tom, kdo je autorem knihy Babička. Pro stroj jsou ale obě tato sdělení vnímána jako dva rozdílné řetězce. Pokud tedy obě prohlášení rozložíme do trojice subjekt – predikát – objekt, tak, jak to dělá stroj, budou vypadat následovně: 

1) "Babička" = podmět, "má autora" = vlastnost, "Boženu Němcovou" = předmět
2) "Božena Němcová" = podmět, "je autorem" = vlastnost, "Babičky" = předmět

V prvním prohlášení je podmětem kniha Babička v druhém pak autorka Božena Němcová. Ke každému podmětu lze také přiřazovat různé vlastnosti související s jejich povahou, například k autorovi můžeme dodat kontaktní informace nebo seznam jeho dalších děl. Ke knize pak například počet stran, rok vydání a další.[3]

RDF syntaxe

[editovat | editovat zdroj]

RDF je sám o sobě pouze abstraktním formátem, který pouze udává, jakým způsobem informace o zdroji zapsat, ale nemá definovanou syntaxi. Z toho důvodu není samotné RDF v dokumentu viditelné, takže v internetovém prohlížeči na první pohled není poznat, zdali dokument RDF obsahuje nebo ne.[2]

K zapsání RDF do podoby, aby bylo lidsky a strojově čitelné, se dají použít různé jazyky. Hojně používaným nástrojem je, díky jeho oblíbenosti a univerzálnosti, značkovací jazyk XML (Extensible Markup Language). W3C pak definovalo konkrétní syntaxi RDF/XML, která vychází právě ze zmíněného XML.[4]

RDF schéma

[editovat | editovat zdroj]

Pro konkrétnější specifikaci abstraktního RDF vznikl jeho rozšiřovací systém, který se nazývá RDF Schema (RDF(S)). RDF(S) je jednoduchý, na XML založený, ontologický jazyk, který umožňuje konkrétněji specifikovat vlastnosti přidružené k jednotlivým RDF objektům. Může definovat jejich možné hodnoty, popisovat vzájemné vztahy a tím nám umožňuje vkládat do webových stránek sémantiku.[5]

K vyjadřování hierarchie objektů, systému tříd a vlastností se používají slovníky. Které, aby byly užitečné, musejí být chápány ve stejném kontextu jak autorem, tak čtenářem informace. RDF(S) umožňuje k popisu použít již existující slovníky nebo definovat slovníky nové, a tak rozšiřovat možnosti popisování zdrojů.[6]

Využití v ČR

[editovat | editovat zdroj]

Formát RDF využívá v ČR pro publikaci otevřených dat Česká obchodní inspekce a Ministerstvo financí pro Centrální registr dotací[7].

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b NEEDLEMAN, Mark H. RDF: THE RESOURCE DESCRIPTION FRAMEWORK. Serials Review. 2001, roč. 27, č. 1, s. 58-61. ISSN 0098-7913. Dostupný komerčně z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=4356824&lang=cs&site=ehost-live.
  2. ↑ a b c MYNARZ, Jindřich. RDFa Intro. GitHub [online]. 2013 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: https://github.com/OPLZZ/datamodelling/ wiki/RDFa-intro.
  3. ↑ a b MILLER, Eric J. An Introduction to the Resource Description Framework. Journal of Library Administration. 2001, roč. 34, 3/4, s. 245-254. ISSN 0193-0826. Dostupný komerčně z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=7549016&lang=cs&site=ehost-live.
  4. ↑ RDF/XML Syntax Specification. W3C [online]. [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://www.w3.org/TR/REC-rdfsyntax/[nedostupný zdroj].
  5. ↑ Principy sémantického webu: Ontologie. VŠE: studijní pomůcky [online]. © 2007 [cit. 2013-05-24]. Dostupné z: http://vse.stencek.com/semanticky-web/ch03s05.html.
  6. ↑ VØLSTAD, Torunn, Fei LIU a Sheng-Uei GUAN. Layered RDF: An object-oriented approach to web information representation. Web Intelligence & Agent Systems. 2009, roč. 7, č. 3, s. 281-301. ISSN 1570-1263. Dostupný komerčně z http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=44035057&lang=cs&site=ehost-live.
  7. ↑ IS CEDR III. cedropendata.mfcr.cz [online]. [cit. 2018-10-08]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Resource_Description_Framework&oldid=23998622“