Přeskočit na obsah

První Francouzské císařství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z První císařství)
Francouzské císařství
Empire Français
18041814
18151815
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna Veillons au salut de l'Empire,
Chant du départ (de facto),
Marche consulaire
Motto Liberté, Ordre Public
Geografie
Mapa
Francouzské císařství a sféra jeho vlivu v roce 1812
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
První Francouzská republika První Francouzská republika
Holandské království Holandské království
Ligurská republika Ligurská republika
Andorra Andorra
Svatá říše římská Svatá říše římská
Rakouské císařství Rakouské císařství
Etrurské království Etrurské království
Raguská republika Raguská republika
Parmské vévodství Parmské vévodství
Papežský stát Papežský stát
Rauracká republika Rauracká republika
Oldenburské vévodství Oldenburské vévodství
Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství Brunšvicko-lüneburské kurfiřtství
Následující
Francouzské království Francouzské království
Spojené království nizozemské Spojené království nizozemské
Moresnet Moresnet
Lucemburské velkovévodství Lucemburské velkovévodství
Toskánské velkovévodství Toskánské velkovévodství
Andorra Andorra
Monacké knížectví Monacké knížectví
Knížectví Elba Knížectví Elba
Sardinské království Sardinské království
Rakouské císařství Rakouské císařství
Hannoverské království Hannoverské království
Pruské království Pruské království
Holštýnské vévodství Holštýnské vévodství
Svobodné a hanzovní město Hamburk Svobodné a hanzovní město Hamburk
Svobodné a hanzovní město Lübeck Svobodné a hanzovní město Lübeck
Bavorské království Bavorské království
Hesenské velkovévodství Hesenské velkovévodství
Oldenburské velkovévodství Oldenburské velkovévodství
Švýcarsko Švýcarsko
Lichtenberské knížectví Lichtenberské knížectví

První Francouzské císařství (francouzsky Empire Français), také známo jako napoleonská Francie, bylo císařství vybudované Napoleonem Bonapartem. Počátkem 19. století bylo dominující evropskou mocností.

Napoleon se korunoval císařem 2. prosince 1804, čímž skončila éra Francouzského konzulátu. Poté třetí koalice Rakouska, Pruska, Ruska, Portugalska a dalších národů vyhlásila Francii válku, v níž Napoleon dobyl mnohá vítězství, největší v bitvě u Slavkova (1805) a u Friedlandu (1807). Na druhou stranu však Angličané zmařili francouzskou invazi do Británie a porazili francouzské námořnictvo v bitvě u Trafalgaru.[1] Tylžský mír uzavřený v červenci 1807 zastavil války v Evropě na další dva roky.

V následujících letech série Napoleonových konfliktů, známých souhrnně jako napoleonské války, rozšířily vliv Francie přes celou západní Evropu až do Polska. Roku 1812 mělo císařství 130 départementů a 44 miliónů obyvatel. Francie udržovala vojenskou přítomnost v Itálii, Španělsku, německých oblastech a Varšavském knížectví a mohla počítat s Rakouskem a Pruskem jako spojenci.[2] Počáteční francouzská vítězství také přispěla k rozšíření mnohých myšlenek Velké francouzské revoluce po celé Evropě.

Nicméně francouzské porážky ve Španělsku císařství oslabily. Po vítězství nad Rakouskem ve válce páté koalice Napoleon vpadl se 600 000 armádou do Ruska.[3] Invaze však skončila velikým fiaskem. Válka šesté koalice o rok později vyhnala francouzské síly z Německa.

Stodenní císařství

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Sto dnů.

Napoleon abdikoval roku 1814. Císařství bylo roku 1815 krátce obnoveno na sto dnů, až do Napoleonovy abdikace po porážce v bitvě u Waterloo a následujícím zrušení císařství silami sedmé koalice.[4] Vlády ve Francii se poté ujali Velkou francouzskou revolucí sesazení Bourboni.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First French Empire na anglické Wikipedii.

  1. ŠAJTAR, Jaroslav. Před 210 lety se Británie vítězstvím u Trafalgaru stala královnou moří. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 
  2. LYONS, Martyn. Napoleon Bonaparte and the Legacy of the French Revolution. New York: St. Martin's Press, 1994. Dostupné online. ISBN 0312121237. S. 232. (anglicky) 
  3. FREMONT-BARNES, Gregory; FISHER, Todd; CORNWELL, Bernard. The Napoleonic Wars: The Rise and Fall of an Empire. Oxford: Osprey Publishing, 2004. Dostupné online. ISBN 1841768316. S. 146. (anglicky) 
  4. ŠAJTAR, Jaroslav. Před 200 lety slavná bitva u Waterloo ukončila napoleonské války. Reflex.cz [online]. [cit. 2020-06-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]