Pietro Andrea Mattioli
Pietro Andrea Mattioli | |
---|---|
Rodné jméno | Pietro Andrea Gregorio Mattioli |
Narození | 12. března 1501 Siena |
Úmrtí | 1578 (ve věku 76–77 let) Trento |
Příčina úmrtí | mor |
Alma mater | Padovská univerzita |
Povolání | botanik a lékař |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pietro Andrea Gregorio Mattioli (též Matthiolus, Matthioli někdy počeštěně Petr Ondřej Matthioli) (23. března 1501, Siena – 1577, Trident) byl významný renesanční lékař a botanik italského původu.
Dětství trávil v Sieně a Benátkách, medicínu studoval na univerzitě v Padově, ale s učitelem a chirurgem Caravitou navštívil i jiné italské univerzity, například Římskou univerzitu. Studia dokončil roku 1523.
Jako lékař působil v Sieně, Římě, Tridentu (jako osobní lékař zdejšího biskupa) a v Gorizii, kam byl povolán ve čtyřicátých letech. V tomto městě se věnoval italskému překladu známého latinského díla De materia medica od antického učence a lékaře Pedacia Dioskúrida z Anazarby.
Působení v Praze
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1554 žil Mattioli v Praze, kam byl povolán jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyrolského, v letech 1547–66 českého místodržícího. V Praze publikoval u Jiřího Melantricha z Aventina roku 1561 své lékařské dopisy v knize nazvané Epistolarum Medicinalium libri quinque (Pět knih lékařských dopisů) a o rok později rozšířený český překlad své knihy Herbář neboli Bylinář. Roku 1563 pak v téže tiskárně vychází německý překlad tohoto díla, které vyšlo poprvé roku 1544 italsky a o deset let později, roku 1554 v Benátkách také latinsky.
Toto nejvýznamnější Mattioliho dílo vyšlo poté ještě mnohokrát a je vydáváno v podstatě až do současnosti. Herbář vznikl původně jako komentář Dioskůridova již zmiňovaného díla De materia medica. Mattioli jej však neustále rozšiřoval, takže každé následující vydání z doby jeho života je obsáhlejší než předchozí.
Roku 1564 vydal Mattioli u Melantricha knihu De peste liber v níž se věnuje problematice morové nákazy. Svůj odborný zájem věnoval také výzkumu a léčení syfilidy.
Spolu s Ferdinandem Tyrolským odchází roku 1564 do Tyrol na zámek Ambras. Působil však též jako lékař Maxmiliána II. Zemřel v roce 1578 v Tridentu při cestě do Říma, neboť se zde nakazil morem.
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Jméno Pietra Mattioliho bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz 72 jmen na budově Národního muzea.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HEJNOVÁ, Miroslava: Pietro Andrea Mattioli 1501–1578 katalog výstavy, Národní knihovna Praha, Praha 2001
- BARTŮŠEK, Václav: Pietro Andrea Mattioli 1501-1578 in: Knihovnická Revue Národní knihovna Praha, Praha 2002, č. 2, S. 136–137 elektronická verze
- PEŠEK, Jiří: Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře, Časopis Slovo k historii č. 32, Melantrich, Praha 1991, S. 18–22.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pietro Andrea Mattioli na Wikimedia Commons
- Matthiolus ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pietro Andrea Mattioli
- Digitalizovaná díla Pietra Andrea Mattioliho v České digitální knihovně
- Mattioli, Pietro Andrea, 1501-1577 : Apatéka domácý : W Kteréž se zawjragj a wypisugj rozličná Lékařstwj, snadná k přistrogenj, proti wsselikým neduhům Těla Lidského, y Audůw geho od hlawy až do Noh ... y také některým nedostatkům Howadským, a giným wěcem k Hospodářstwj náležegjcým. Wytlačeno w Starém Městě Pražském : v Dědicůw M. Danyele Adama z Weleslawjna, 1602 -- [20], 714, [100] s.; Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.
- Mattioli, Pietro Andrea, 1501-1577 : Epistolarum Medicinalium Libri Quinque. Pragae : Georg. Melantrichius ab Aventino ad inst. Vinc. Valgrisii, 1561 -- [23], 395, [1] s. Zdigitalizováno v rámci služby Elektronické knihy na objednávku (EOD) Moravskou zemskou knihovnou v Brně. Dostupné online.