Přeskočit na obsah

Otakar Sviták

V tomto článku je použita zastaralá šablona „Příbuzenstvo“.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Otakar Sviták

Narození3. března 1894
Kopřivnice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. srpna 1942 (ve věku 48 let)
Berlín-věznice Plőtzensee
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Místo pohřbeníhřbitov Hukvaldy
RodičeLeopold Sviták
PříbuzníIvan Sviták (synovec)
Civilní činnoststrojník
Vojenská kariéra
Hodnostgenerál tech. zbr. sl. let. i. m.
Doba služby1914 - 1940
SloužilRakousko-Uherská armáda Rakousko-uherská armáda (1915)

Československé legie Československé legie (1917-1920)

Československá armáda Československá armáda (1920-1939)
Složkapěchota (1914 - 1920) letectvo (1920 - 1939)
VelelHlavní letecký sklad, Olomouc (1924-1927; 1927-1929)

3. oddělení /letecko-hospodářské/ III. odboru MNO (1929-1936)

4. oddělení /letecko-hospodářské/ III. odboru MNO (1936-1938)
VálkyPrvní světová válka, Ruská občanská válka, Druhá světová válka
BitvyBitva o Kyjev, Bitva o Bachmač
VyznamenáníČeskoslovenský válečný kříž 1939 Československý válečný kříž 1939 (1946 in memoriam)

Příbuzenstvo
otec Leopold Sviták
matka Jenovéfa Svitáková
synovec Ivan Sviták
manželka Jarmila Svitáková
syn Otakar Sviták
dcera Jarmila Svitáková

Generál technické zbrojní služby letectva in memoriam Otakar Sviták (3. března 1894 Kopřivnice[1]26. srpna 1942 Berlín, věznice Plőtzensee) byl československý důstojník, legionář a odbojář, syn konstruktéra Leopolda Svitáka.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Před druhou světovou válkou

[editovat | editovat zdroj]

Otakar Sviták absolvoval vyšší průmyslovou školu v Brně, kde odmaturoval na výbornou. V roce 1915 byl odveden, později byl zajat a v roce 1917 se stal československým legionářem v Rusku. Přes Vladivostok a Kanadu se dostal Otakar Sviták v roce 1920 do své rodné vlasti. V armádě již zůstal – stal se velitelem Hlavních leteckých skladů v Olomouci. V roce 1936 dosáhl hodnosti plukovníka letectva (akademický malíř Sládek ve své vzpomínkové knížce o Hukvaldech vzpomíná, jak Otakar přelétával nad Hukvaldy a na pozdrav mával křídly letounu). A v roce 1929 se stal předsedou odborů MNO.

Druhá světová válka

[editovat | editovat zdroj]

Po rozpuštění armády v roce 1939 se zapojil do ilegální činnosti (působil ve vedení Obrany národa) a byl zatčen 27. července 1940 v Jindřišské ulici v Praze, vězněn v Drážďanech, na Pankráci a v Berlíně a dne 18. března 1942 byl odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Sťat byl 26. srpna téhož roku.

Po druhé světové válce

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1946 byl povýšen in memoriam na generála, jeho vdova převzala Československý válečný kříž a Jednota československé obce legionářské na Královských Vinohradech přijala jeho jméno.

1914 100. pěší pluk C. a k. polní armáda kadet
1915 56. pěší pluk C. a k. polní armáda kadet
1917 9. střelecký pluk Československé legie v Rusku poručík
1920 letectvo Československá armáda kapitán letectva
1937 technická zbrojní a hospodářská služba letectva československé armády Československá armáda plukovník
1939 velení Ilegální Obrana národa ---
1946 in memoriam generál

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]