Natan Jelin-Mor
| Natan Jelin-Mor נתן ילין-מור | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Kandidátka bojovníků |
| Narození | 1913 Hrodna, Ruské impérium(nyní Bělorusko) |
| Úmrtí | 19. února 1980 Izrael |
| Místo pohřbení | hřbitov ha-Darom |
| Profese | politik |
| Commons | Nathan Yellin-Mor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Natan Jelin-Mor (hebrejsky: נתן ילין-מור, rodným jménem Natan Friedman-Jelin; 1913 – 19. února 1980) byl revizionistický sionistický aktivista, vůdce Lechi a izraelský politik. Jako již starší se stal radikálním pacifistou, který podporoval jednání s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) a významné územní ústupky v rámci izraelsko-palestinského konfliktu.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Grodně v carském Rusku (dnes Bělorusko). Studoval inženýrství na Varšavské polytechnice. Ještě v Polsku se angažoval v hnutích Betar a Irgun. V letech 1938 až 1939 byl, společně s Avrahamem Sternem, spoluredaktor polských novin Irgunu s názvem Di Tat (doslova „Stát“).[1]
Spolu se Sternem tajně imigrovali do mandátní Palestiny a stali se členy židovské polovojenské organizace Lechi (známé též jako Sternův gang). V prosinci 1941 se pokusil vycestovat do Turecka k jednání s nacistickými představiteli o masovém propuštění Židů z východní Evropy, výměnou za spolupráci Lechi při boji proti Spojenému království. Jeho mise však byla přerušena, když byl uvězněn v Sýrii. Po repatriaci byl dán Brity do vazby v Latrunu, kde se mu s dalšími 19 druhy podařilo vykopat 70metrový tunel, kudy 1. listopadu 1943 uprchli.[2] Po Sternově smrti se stal členem nejužšího vedení Lechi (triumvirátu), společně s Jisra'elem Eldadem, šéfem propagandy, a Jicchakem Šamirem, šéfem operací.[1]. Jelin-Mor se staral o politické zájmy Lechi.
Byl jedním ze strůjců atentátu na lorda Moyna. Boj proti Britům spatřoval v mezinárodním měřítku a vyslovil se pro spolupráci s jinými antikolonialistickými skupinami, včetně palestinských a arabských skupin. Po masakru Dejr Jásin osobně konfrontoval Eldada.[3]
V roce 1948 vytvořil Kandidátku bojovníků a byl zvolen do izraelského parlamentu (Knesetu), kde byl členem komise pro vnitřní vztahy. V roce 1949 byl souzen a odsouzen za vraždu emisara OSN Folke Bernadotta ze září 1948, ale byl propuštěn poté, co jeho strana uspěla v parlamentních volbách.[3]
V roce 1949 odsoudil dělení Palestiny jako „handlování s územím domoviny“ a byl rovněž odpůrcem palestinského práva návratu.[4] Později prodělal přerod z pravicového politika na levicového[pozn 1] v souvislosti s prosovětským postojem některých radikálů z Lechi ve 40. letech, obhajováním prosovětské zahraniční politiky. Rovněž tak otočil list ve vztahu k palestinským Arabům a věnoval mnoho úsilí na usmíření s palestinskými Araby a jednáním s Organizací pro osvobození Palestiny (OOP).[3][5] V roce 1956 pomáhal založit skupinu Semitic Action, jejíž časopis redigoval.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- JELIN-MOR, Natan. Fighters for the Freedom of Israel – Personalities, Ideas, and Adventures. Jeruzalém: Shiḳmonah, 1974. (hebrejsky)
- JELIN-MOR, Natan. The ere years. Tel Aviv: Kineret, 1990. ISBN 9789652862372. (hebrejsky)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V Izraeli se označení pravice a levice nevztahuje na ekonomický význam těchto slov (jako například v Evropě), ale týká se postoje vůči palestinským Arabům a izraelsko-palestinskému konfliktu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nathan Yellin-Mor na anglické Wikipedii.
- ↑ a b DAVES, Bryan. Natan Yellin-Mor [online]. Answers.com [cit. 2008-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BEN JEHUDA, Nachman. Political Assassinations by Jews: A Rhetorical Device for Justice. New York: State University of New York Press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0791411667. S. 96. (anglicky)
- ↑ a b c SHINDLER, Colin. The Land Beyond Promise: Israel, Likud and the Zionist Dream. [s.l.]: I.B.Tauris, 2001. Dostupné online. ISBN 186064774X. S. 182–183. (anglicky)
- ↑ SHAVIT, Jacob. The New Hebrew Nation: A Study in Israeli Heresy and Fantasy. [s.l.]: Routledge, 1987. S. 148. (anglicky)
- ↑ ABOUREZK, James. Name That Terrorist [online]. Counterpunch, 2008-06-06 [cit. 2009-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-08. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Natan Jelin-Mor na Wikimedia Commons - (anglicky) Kneset – Natan Jelin-Mor
- (anglicky) Jewish Virtual Library – Nathan Yellin-Mor
