Milo Urban
| Milo Urban | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. srpna 1904 Rabčice |
| Úmrtí | 10. března 1982 (ve věku 77 let) Bratislava |
| Místo pohřbení | Hřbitov Slávičie údolie |
| Povolání | jazykovědec, novinář, překladatel, spisovatel, redaktor a povídkář |
| Žánr | povídka, novela a román |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Milo Urban (pseudonymy Ján Rovňan ml., Podbabjagurský a jiné) (24. srpna 1904, Rabčice - 10. března 1982, Bratislava) byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úředník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiu na státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium předčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, kde prožil dva roky v internačních táborech. V roce 1947 byl eskortován do ČSR, postaven před Národní soud a o rok později odsouzen za působení v novinách během války.[1] Později se usadil v Chorvatském Grobě.[2] V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě.
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé (Thomas Mann) a české literatury (Karel Čapek). Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban-Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Endre Ady, Petr Bezruč či Jiří Wolker.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Povídky, novely a romány
[editovat | editovat zdroj]- 1920 - Ej, ten tanec, povídka (vyšlo v časopisu Vatra)
- Nešťastník
- Už je pozde
- V zhone žitia
- Vanitas vanitatum
- Typograf
- 1922 - Jašek Kutliak spod Bačinky, novela
- 1926 - Za vyšným mlynom, toto dílo sa stalo předlohou k opeře Eugena Suchoňa Krútňava
- 1928 - Výkriky bez ozveny, sbírka novel
- V súmraku
- Štefan Koňarčík-Chrapek a Pán Boh
- Rozprávka o Labudovi
- Mičinova kobyla
- Tajomstvo Pavla Hrona
- Svedomie a Staroba
- 1932 - Z tichého frontu, sbírka novel
- Skok do priepasti
- Nie!
- Roztopené srdce
- Pred dražbou
- Drevený chlieb
- Človek, ktorý hľadá šťastie
- 1927 - Živý bič, román (1. díl trilogie)
- 1930 - Hmly na úsvite, volné pokračování díla Živý bič (2. díl trilogie)
- 1940 - V osídlach, druhé pokračování díla Živý bič (3. díl trilogie)
- 1957 - Zhasnuté svetlá
- 1964 - Kto seje vietor
- 1996 - Železom po železe
Memoárová literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1970 - Zelená krv: Spomienky hájnikovho syna
- 1992 - Kade-tade po Halinde
- 1994 - Na brehu krvavej rieky
- 1995 - Sloboda nie je špás
Ostatní tvorba
[editovat | editovat zdroj]- 1920 / 1921 - Zavrhnutý, báseň (vyšlo v časopisu Vatra)
- 1925 - Otroci predsudkov, divadelná hra (jen ukázka, která vyšla v časopise Slovenský národ)
- 1934 - Česká literatúra a Slováci, přednáška
- 1991 - Beta, kde si? , divadelní hra (rok inscenování, knižně nevydána)
Překlady
[editovat | editovat zdroj]- 1951 - výběr z ruských lidových pohádek
- 1954 - Igor Newerly: Pamiatka z celulózky
- 1959 - Aleksander Fredro: Pán Geldhab
- 1960 - Karel Čapek a Josef Čapek: Ze života hmyzu
- 1961 - Karel Čapek: Matka
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milo Urban na slovenské Wikipedii.
- ↑ Čítankový autor Milo Urban veril nacistom, sme.sk, 26. srpna 2009
- ↑ Literárne informačné centrum
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Milo Urban na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milo Urban
- www.osobnosti.sk
