Medvědí stezka
Medvědí stezka | |
---|---|
Zastavení u skalního útvaru Hřib | |
Základní informace | |
Typ | naučná stezka |
Délka | 14 km |
Provozovatel | NP Šumava |
Značení | žlutá značka |
Sezóna | celoročně |
Lokalizace | |
Poloha | Šumava Česko |
Start | Ovesná |
Cíl | Černý Kříž |
Výškový rozdíl | 330 m |
Nejvyšší bod | Perníkový vrch 1049 m |
Nejnižší bod | Ovesná 740 m |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Medvědí stezka je významná turistická značená trasa na Šumavě, v katastru obcí Nová Pec a Stožec. Je dlouhá 14 km, jejími krajními body jsou Ovesná a Černý Kříž, přibližně na polovině trasy leží osada Jelení. Stezka má žluté značení a číslo 6375. Byla vyznačena v roce 1967 jako nejstarší naučná stezka v jižních Čechách a druhá nejstarší v Česku.
K největším zajímavostem stezky patří Medvědí kámen (Bärenstein), tunel Schwarzenberského plavebního kanálu, Jelení jezírko a četné skalní útvary z pleknštejnské žuly (Perníkový vrch, Dračí tlama, Skalní hrad, Perníková skála, Soutěska lapků, Skalní vyhlídka, Lovecká jeskyně, Hřib, Viklan, Mechová pyramida, Kamenná kráska, Obří kostky, Medvědí vyhlídka). Stezka je přístupná celoročně a je určena výhradně pro pěší návštěvníky. Když napadne sníh, je část od Jeleních Vrchů do Černého Kříže sjízdná na běžkách.
Historie stezky
[editovat | editovat zdroj]Naučnou stezku vybudovaly hlídky ochrany přírody ze základní školy ve Vodňanské ulici v Prachaticích pod vedením svého učitele Aleše Záveského. Od roku 1965 prováděly v oblasti průzkumné a terénní práce. Následně vybudovaly poválkové chodníky, žebříky, vyznačily trasu, pojmenovaly a označily žulové útvary. V roce 1967 byla stezka připravena pro návštěvníky, a to spolu s tištěným průvodcem.[1] V roce 1991 se Medvědí stezka stala součástí nově vyhlášeného Národního parku Šumava. V roce 2001 zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava obnovili značení jednotlivých zastávek stezky a instalovali nové informační panely pojednávající o přírodních zajímavostech.[2] Další rekonstrukci stezky provedla Správa NP a CHKO Šumava na podzim 2014, kdy obnovila informační panely a také doplnila označení dalších skalních útvarů podle původního průvodce vydaného v roce 1967. Po letech byl tak znovu označen útvar Dračí tlama, který byl zarostlý větvemi stromů a keřů. Tato skála vypadá působivě hlavně v zimě, kdy jí díky odtávajícímu sněhu a mrazu narostou ostré zuby v podobě rampouchů.[3] V roce 2017 musela být Medvědí stezka uzavřena v důsledku kalamity po srpnové bouři[4] a následně orkánu Herwart na konci října a k jejímu zpřístupnění došlo až na začátku července 2018 po zpracování polomového dřeva.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Medvědí kámen
-
Jelení jezírko
-
Perník (1 049 m n. m.)
-
Obří kostky
-
Hlava telete
-
Pýchavka obrovská
-
Kamenná kráska
-
Viklan
-
Hřib
-
Kaple
-
Poustevna
-
Gotický portál
-
Soutěska lapků
-
Perníková skála
-
Dračí tlama
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PAVLÍČKO, Alois. Medvědi na stezce staré 50 let. Šumava. 1. 7. 2017, čís. léto 2017, s. 24. Dostupné online. ISSN 0862-5166.
- ↑ MALOTA, Robert. Šumava - milovníci turistiky si přijdou na své. iDnes.cz [online]. 5. 6. 2001. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Radek. Nové značení Medvědí stezky na Šumavě odhalí i Dračí tlamu. iDnes.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ mka. Do části šumavských lesů je kvůli kalamitě zákaz vstupu. ceskatelevize.cz [online]. 22. 8. 2017. Dostupné online.
- ↑ ŠVEJDA, Luděk. Turisté opět mohou na šumavskou Medvědí stezku. ekolist.cz [online]. 3. 7. 2018. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Medvědí stezka na webu naucnoustezkou.cz
- Medvědí stezka na webu NP Šumava
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Medvědí stezka na Wikimedia Commons