Mario Ciceri

Mario Ciceri
Blahoslavený; Mario Ciceri
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Hnutí	Katolická akce
Svěcení
Nižší svěcení	podjáhenské 26. května 1923
Jáhenské svěcení	23. prosince 1923
Kněžské svěcení	14. června 1924 ; světitel Eugenio Tosi
Osobní údaje
Datum narození	8. září 1900
Místo narození	Veduggio; Italské království
1. svaté přijímání	květen 1910
Biřmování	květen 1908
Datum úmrtí	4. dubna 1945
Místo úmrtí	Vimercate; Italská sociální republika
Národnost	italská
Svatořečení
Začátek procesu	14. prosince 2002
Beatifikace	30. dubna 2022 ; katedrála Narození Panny Marie, Milán, Itálie ; beatifikoval papež František
Svátek	14. června
Uctíván církvemi	římskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatého	kněz
Atributy	kněžský oděv
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mario Ciceri (8. září 1900, Veduggio – 4. dubna 1945, Vimercate) byl italský římskokatolický kněz, člen Katolické akce. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život

Narodil se ve Veduggiu dne 8. září 1900 rodičům Luigimu Cicerimu a Colombě Vimrcati. Jeho rodiče pracovali jako farmáři. Již od dětství se toužil stát knězem.

V květnu roku 1908 přijal svátost biřmování a ve stejný měsíc roku 1910 přijal své první svaté přijímání. Dne 6. října 1912 vstoupil po dokončení základních studií do kněžského semináře v Seveso. Během svého studia na semináři vynikal svou kázní a pílí.

Podjáhenské svěcení přijal dne 26. května 1923 a na jáhna byl vysvěcen dne 23. prosince 1923. Na kněze jej vysvětil milánský arcibiskup a kardinál Eugenio Tosi dne 14. června 1924. Den poté slavil ve svém rodném Veduggiu svou primiční mši svatou.

Při svém kněžském působení ve farnostech vynikal svojí zbožností a ctnostmi, denně se modlil růženec. Často navštěvoval nemocné a vězně. Stal se členem Katolické akce, kde podporoval mladší generaci. Zvláště v nejtěžších dobách sloužil jako řemeslník, ovládal např. řezbářství, nebo zednictví.

Dne 9. února 1945 jel na jízdním kole, když jej srazil nákladní vůz, jehož řidič z místa nehody ujel. Zraněn zde zůstal několik hodin ležet, nejvíce měl zasažena játra. Po jeho nalezení byl v kritickém stavu převezen do nemocnice, kde později nabídl svůj život Bohu jako oběť za ukončení druhé světové války, která v té době zuřila.

Zemřel dne 4. dubna 1945 v nemocnici ve Vimercate. Jeho pohřeb se konal dne 7. dubna 1945 ve farnosti, kde za života kněžsky působil.

Úcta

Jeho beatifikační proces byl zahájen dne 14. prosince 2002, čímž obdržel titul služebník Boží. Papež František jej dne 1. prosince 2016 podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného.

Dne 23. listopadu 2020 byl schválen zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení. Blahořečen pak byl spolu s Armidou Barelli v milánské katedrále dne 30. dubna 2022 kardinálem Marcello Semeraro, který tomuto blahořečení předsedal jménem papeže Františka.

Jeho památka je připomínána 14. června. Je zobrazován v kněžském oděvu.

Odkazy

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy