Lucian Pintilie
| Lucian Pintilie | |
|---|---|
| Narození | 9. listopadu 1933 Tarutyne |
| Úmrtí | 16. května 2018 (ve věku 84 let) Bukurešť |
| Alma mater | Ion Luca Caragiale Bucharest National School (do 1956) Cantemir Vodă National College |
| Povolání | herec, filmový režisér a scenárista |
| Ocenění | velkodůstojník Řádu rumunské hvězdy (2000) velkokříž Řádu rumunské hvězdy (2008) |
| Choť | Clody Bertola |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Lucian Pintilie (9. listopadu 1933 Tarutina – 16. května 2018 Bukurešť) byl rumunský filmový režisér a scenárista. Jeho druhý film Rekonstrukce z roku 1968 bývá označován za nejlepší rumunský film všech dob. Rumunskými úřady byl ovšem zakázán a Pintilie se mohl vrátit za kameru až za deset let, ovšem v jugoslávské produkci. Doma se jeho další filmy promítaly až po pádu komunismu v roce 1989.[1] Za film Terminus Paradis získal v roce 1998 Velkou cenu poroty na Benátském festivalu. Bývá označován za předchůdce či "kmotra" rumunské nové vlny. Byl též divadelním režisérem. V letech 1960-1972 byl ředitelem a hlavním režisérem Divadla Bulandra v Bukurešti. Po roce 1973 režíroval hlavně ve Francii, v Théâtre national de Chaillot a Théâtre de la Ville.
Filmografie
[editovat | editovat zdroj]- V neděli v 6 ráno (Duminică la ora şase) (1965)
- Rekonstrukce (Reconstituirea) (1968)
- Pavilon č. 6 (Paviljon VI) (1978)
- Za co táhnou zvony Míťo? (De ce trag clopotele, Mitică?) (1982)
- Dub (Balanţa) (1992)
- Nezapomenutelné léto (O vară de neuitat) (1994)
- Příliš pozdě (Prea târziu) (1996)
- Terminus Paradis (1998)
- Mučitelovo odpoledne (Dupa-amiaza unui tortionar) (2001)
- Niki a Flo (Niki Ardelean, colonel in rezerva) (2003)
- Tertium non datur (2006)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GENZLINGER, Neil. Lucian Pintilie, Authority-Defying Romanian Director, Dies at 84 (Published 2018). The New York Times. 2018-05-18. Dostupné online [cit. 2021-02-11]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
