Přeskočit na obsah

Lirainosaurus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxLirainosaurus
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 72 až 70 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Výlitek mozkovny lirainosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádSauropodomorpha
InfrařádSauropoda
ČeleďSaltasauridae
PodčeleďLirainosaurinae
RodLirainosaurus
Sanz et al., 1999
Binomické jméno
Lirainosaurus astibiae
Sanz et al., 1999
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lirainosaurus („štíhlý ještěr“) byl rod titanosaurního sauropodního dinosaura z čeledi Saltasauridae a podčeledi Lirainosaurinae, žijícího v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň pozdní kampán až raný maastricht, asi před 72 až 70 miliony let) na území dnešního Španělska.

Objev a zařazení

[editovat | editovat zdroj]

Fosilie tohoto dinosaura byly objeveny v sedimentech souvrství Marnes Rouges Inferieures v oblasti Laño v provincii Burgos na severu Španělska.[1] Formálně popsán byl v roce 1999 týmem španělských paleontologů.[2] Původně byl tento dinosaurus znám pouze podle fosilních fragmentů lebky, zubů a několika obratlů, v roce 2013 však byly identifikovány další pravděpodobné fosilie tohoto druhu.[3] Tento dinosaurus byl mohutný čtyřnohý býložravec, dosahující však na poměry sauropodů malých rozměrů, a to délky asi 7 metrů a hmotnosti kolem 1 tuny.[4] Přesnější rozměry tohoto dinosaura však na základě dostupného fosilního materiálu není možné stanovit.[5]

Systematické zařazení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2018 byla publikována odborná práce, která řadí lirainosaura spolu s rody Ampelosaurus a Atsinganosaurus do společné, nově stanovené podčeledi Lirainosaurinae.[6] V roce 2020 se k nim přidal rod Garrigatitan. Blízce příbuzným rodem je také španělský Abditosaurus.

  1. B. Vila; A. Galobart; J.U. Canudo; J. Le Loeff; et al. (2012). "The diversity of sauropod dinosaurs and their first taxonomic succession from the latest Cretaceous of southwestern Europe: Clues to demise and extinction". Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 350-352 (15): 19–38. doi:10.1016/j.palaeo.2012.06.008
  2. J. L. Sanz, J. E. Powell, J. Le Loeuff, R. Martinez, and X. Pereda-Suberbiola (1999). "Sauropod remains from the Upper Cretaceous of Laño (north central Spain). Titanosaur phylogenetic relationships." Estudios del Museo de Ciencias Naturales de Alava 14(1): 235-255.
  3. Díez Díaz, V., Pereda Suberbiola, X. and Sanz, J. L. (2013). The axial skeleton of the titanosaur Lirainosaurus astibiae (Dinosauria: Sauropoda) from the latest Cretaceous of Spain. Cretaceous Research, 43: 145-160.
  4. Paul, G. S. (2016). The Princeton Field Guide to Dinosaurs (Second Edition). Princeton University Press, str. 234 (anglicky)
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 37). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Koen Stein, Pascal Godefroit & Xavier Valentin (2018). The titanosaurian dinosaur Atsinganosaurus velauciensis (Sauropoda) from the Upper Cretaceous of southern France: New material, phylogenetic affinities, and palaeobiogeographical implications. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2018.06.015

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]